27. srpen
Svátek má Otakar.
1971 – narodila se Edita Adlerová, operní pěvkyně – mezzosopranistka. Je držitelkou ceny Českého hudebního fondu za provedení hlavní role v opeře-oratoriu Večerní shromáždění Ivana Kurze. Vystudovala Konzervatoř v Pardubicích u Svatavy Šubrtové. V roce 1991 účinkovala jako Bizetova Carmen v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni a stala se tak nejmladší představitelkou této role v historii české opery. Věnuje se převážně koncertní činnosti – zpívá sólové party oratorií s orchestry, účinkuje i v programech s komorním obsazením. Vytváří autorské moderované hudební projekty, jako například Carmen a Flamenco, Ave Maria nebo George Gershwin – muž, který neodešel. Společně se sopranistkou Annou Hlavenkovou založila soubor Canto Dolce, který se zaměřuje na barokní hudbu. Učí na Konzervatoři Teplice a ve vlastním hudebním studiu VOICE & MUSIC v Praze.
1909 – zemřel František Janeček, český skladatel působící na Slovensku (narodil se 22. ledna 1837), absolvent pražské Varhanické školy a učitelského ústavu v Banské Bystrici. Působil jako učitel ve Štiavnických Baních a v Kremnici, kde byl navíc varhaníkem u kapelníka Jána Levoslava Belly. Je autorem salonních tanců pro klavír a komorních a církevních skladeb ve stylu pozdního klasicismu. Napsal slovensko-německou příručku Teoreticko-praktický varhaník.
1903 – narodila se Natalija Iljinična Sats, ruská divadelní režisérka (zemřela 18. prosince 1993), která mnoho let provozoval divadla pro děti, včetně Moskevského hudebního divadla pro děti, nyní pojmenovaného po ní. V roce 1937 se v Sovětském svazu stala obětí represe, ale v roce 1953 byla rehabilitována… Právě ona stála za nápadem představit dětem nástroje orchestru, ze kterého vznikl Péťa a vlk, dílo Sergeje Prokofjeva premiérované v Moskvě v květnu 1936… Její otec Ilja Sats byl v letech 1904–1912 hudebním ředitelem Moskevského uměleckého divadla.
1886 – narodila se Rebecca Clarke, britsko-americká violistka a skladatelka (zemřela 13. října 1979), první studentka kompozice u Charlese Villierse Stanforda a jedna z prvních profesionálních orchestrálních hráček v Londýně (když si ji v roce 1913 vybral dirigent Henry Wood, aby hrála v orchestru Queen’s Hall). Její skladatelská kariéra dosáhla vrcholu v krátkém období, počínaje Sonátou pro violu, se kterou se v roce 1919 přihlásila do soutěže sponzorované Elizabeth Sprague Coolidge a mezi 72 účastníky se podělila o první místo se skladbou Ernesta Blocha. Dalšími úspěchy bylo Klavírní trio a Rapsodie pro violoncello a klavír. Mezi válkami podnikala koncertní turné po Evropě i Americe. Podstatnou část svých děl napsala pro sebe a pro čistě ženské komorní soubory, ve kterých hrála – Norah Clench Quartet, English Ensemble, d’Aranyi Sisters a další. Po druhé světové válce se trvale usadila v USA. Uzavřela tam manželství s Jamesem Friskinem, skladatelem, pianistou a zakládajícím členem fakulty Juilliard School, se kterým se znala od studentských let z Londýna. Přestala pak vystupovat a komponovat.
1885 – narodil se Jan Křtitel Voves, varhaník a skladatel (zemřel 10. října 1945), asi nejvýznamnější člen rozsáhlé rodiny pražských varhaníků, kteří na přelomu 20. století působili na mnoha pražských kůrech. Studoval na Pražské konzervatoři u Josefa Kličky a Karla Steckera. Po krátkém působení v kostele sv. Václava na Smíchově se v roce 1905 se stal varhaníkem a od roku 1913 ředitelem kůru v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově. Tam pak setrval až do své smrti. Byl hlavně skladatelem chrámové hudby, napsal tři mše, četné litanie a na sto padesát motet. Kromě toho skládal i pro klavír a světské písně a sbory. Některé jeho skladby vyšly tiskem.
1882 – narodil se Jaroslav Křička, skladatel, dirigent, organizátor, pedagog a publicista (zemřel 23. ledna 1969). Na Pražské konzervatoři byl žákem Karla Knittla a Karla Steckera a přátelil se tam s Vítězslavem Novákem a jeho žáky. Studia hudby dokončil jednoročním pobytem v Berlíně. Pak žil tři roky v ruském Dněpropetrovsku, kde se přátelil s Glazunovem a Tanějevem a propagoval českou hudbu. Založil tam symfonický orchestr, který dirigoval, a do místních novin psal české hudební aktuality. Po návratu do Prahy v roce 1909 se stal sbormistrem Hlaholu, se kterým prováděl mimo jiné i premiéry sborových děl Janáčka, Nováka a Jeremiáše. V roce 1918 byl jmenován profesorem skladby na Pražské konzervatoři a v době okupace, do roku 1942, byl jejím ředitelem. Po roce 1945 se věnoval výhradně skladbě. V roce 1921 byl zvolen členem České akademie věd a umění a v roce 1957 obdržel titul zasloužilý umělec. V jeho rodné Kelči se nachází muzeum bratří Křičků (jeho bratr Petr se později stal známým básníkem, sestra Pavla byla spisovatelkou). Ve svém díle obsáhl snad všechny hudební druhy a žánry od písní, přes opery až po filmovou hudbu, tvořil pro děti a složil i několik operet. Napsal mnoho esejů o hudbě a pravidelně publikoval články v hudebních časopisech Hudební revue a Hudební rozhledy.
1845 – narodil se Josef J. Pihert, skladatel a pedagog (zemřel 21. října 1911). Začal jako ředitel kůru a městský kapelník v Hustopečích na Moravě, později ředitel kůru v Nymburce. Přispíval do českých novin a časopisů. V roce 1877 odešel do Chorvatska a působil tam jako biskupský kapelník v Senji, byl sbormistrem pěveckého spolku Nehaj a zasloužil se o propagaci české hudby. Do Prahy se vrátil v roce 1883 a až do své smrti řídil hudební školu. Byl velmi plodný skladatel, napsal 287 skladeb a dalších 150 úprav národních písní a děl jiných skladatelů. Komponoval spíš lehčí žánry, jako operety, frašky se zpěvem a salonní hudbu, ale také skladby pro chrámové účely. Byl i dobrým pedagogem a publikoval školy zpěvu a hry na housle.
1794 – zemřel Kajetán Vogl, skladatel, houslista a římskokatolický kněz (narodil se zřejmě 1750). Navazoval na Františka Xavera Brixiho. Na českých kůrech se dochovala řada chrámových skladeb, byly často opisovány a provozovány několik desetiletí nejen v Praze, ale i v širokém okolí. Komponoval i hudbu světskou, napsal mnoho instrumentálních koncertů, klavírní kvarteta a další koncertní skladby.
1746 – zemřel Johann Caspar Ferdinand Fischer, skladatel a kapelník (narodil se 6. září 1656). Byl nazýván „bádenským Bachem“, do německé hudby přivedl francouzský vliv, reprezentovaný například Jeanem Baptistou Lullym. Nahradil klasickou francouzskou předehru a přizpůsobil pro cembalo principy orchestrální suity. Působil v Ostrově na Karlovarsku, později v bádenském Rastattu. Přes svoje postavení dvorního kapelníka prožil část života v chudobě, když vedle starosti o početnou rodinu vydával svoje díla na vlastní náklady. Velká část jeho prací se ale nezachovala. Z dnešního pohledu mají největší význam jeho skladby pro klávesové nástroje, varhanní cyklus Ariadne Musica tvoří preludia a fugy ve dvaceti různých tóninách. Současné městské fanfáry Ostrova vycházejí z jeho tvorby a jeho jméno nese regionální hudební festival.
1611 – zemřel Tomás Luis de Victoria, španělský skladatel (narodil se zřejmě 1548). Spolu s Giovannim Pierluigim da Palestrinou a Orlandem di Lassem patří k hlavním skladatelům pozdní renesance. Jeho dochované dílo, na rozdíl od tvorby jeho kolegů, je téměř výhradně duchovní a polyfonní vokální hudba na latinské texty. Jako katolický kněz, ale i vynikající varhaník a zpěvák, působil ve Španělsku i v Itálii.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1955 – ve Spojeném království byla poprvé vydána Guinessova kniha rekordů
1928 – v Paříži byl podepsán Briandův–Kelloggův pakt, kterým byla válka prohlášena za nelegální prostředek mezinárodní politiky
1783 – francouzský vynálezce Jacques Charles provedl první let balónu bez posádky naplněný vodíkem