4. leden
Svátek má Diana.
1974 – zemřel Karel Janeček, hudební teoretik, skladatel a pedagog (narodil se 20. února 1903). S Václavem Holzknechtem a Emilem Hradeckým ještě za okupace připravili projekt vysoké hudební školy. V roce 1946 skutečně podle jejich návrhu vznikla Hudební fakulta Akademie múzických umění a Janeček se stal vedoucím katedry hudební teorie. Kromě toho přednášel hudební teorii také na Katedře hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem zásadních hudebně-teoretických publikací. Inicioval založení autorského kolektivu pro přípravu monografie Dílo a život Bedřicha Smetany, do které přispěl knihou Smetanova komorní tvorba.
1954 – narodil se Peter Seiffert, německý tenorista (zemřel 14. dubna 2025). Od roku 1980 působil v Deutsche Oper Berlin, kde ztvárnil 26 rolí ve více než 300 představeních. Poslední vystoupení tam měl v roce 2019 v úloze Tannhäusera. Debutoval v roce 1978 v Deutsche Oper am Rhein v Reimannově Learovi. Mezinárodním průlomem se stal jeho Lohengrin v Berlíně v roce 1990. Vystupoval pak na prestižních scénách, jako je Vídeňská státní opera, Královská opera v Londýně a Metropolitní opera v New Yorku. Rozpětí jeho úkolů sahalo od mozartovských rolí přes Lenského v Evženu Oněginovi, Gounodova Fausta a Jeníka v Prodané nevěstě až po Verdiho Otella a wagnerovské postavy. I hrdinné postavy interpretoval s lyrickým italským zabarvením. V dětství zpíval v chlapeckém sboru, jeho otec Helmut Seiffert byl operní pěvec.
1940 – narodil se Pavel Smetáček, jazzový klarinetista a saxofonista, kapelník (zemřel 20. listopadu 2022). Byl prostředním ze tří dětí dirigenta a hobojisty Václava Smetáčka (30. září 1906 – 18. února 1986).
1924 – zemřel Alfred Grünfeld, klavírista a skladatel českého původu (narodil se 4. června 1852), ve své době nejoblíbenější salonní pianista ve Vídni a první významný klavírista, který pořídil komerční nahrávky… První veřejný koncert měl 12. dubna 1865 v pražském sále Konvikt. Studoval u Josefa Krejčího a Bedřicha Smetany a později v Berlíně. Jako vídeňský pianista často vystupoval s Arnold Rosé Quartet a Hellmesberger Quartet. V roce 1897 byl jmenován profesorem na vídeňské konzervatoři… Byl blízkým přítelem Johanna Strausse, který mu věnoval valčík Frühlingsstimmen, proslavil se transkripcemi Straussových valčíků… Když v zimě roku 1871 poslal Gustava Mahlera jeho otec do školy v Praze, ubytoval ho v rodině Grünfeldových.
1908 – zemřel Vilém Heš, operní zpěvák – basista (narodil se 3. července 1860). V letech 1877 – 1882 byl členem divadelní společnosti Jana Pištěka. Po studiích na gymnáziu v Kolíně se stal na krátkou dobu obchodníkem. Debutobal v Brně jako Kecal v Prodané nevěstě. Brzy byl angažován v Národním divadle, kde působil v letech 1882 – 1894. Pak odešel do Městského divadla v Hamburku a v roce 1896 byl jmenován sólistou Dvorního divadla ve Vídni. Ovládal téměř veškerý domácí i zahraniční repertoár. Stál u premiéry opery Debora Mistra Josefa Bohuslava Foerstera, se kterým ho poutalo přátelství. Natočil téměř sto dvacet gramofonových snímků. Zajímavostí je, že Hešovým svědkem na jeho druhé svatbě byl Gustav Mahler.
1907 – narodil se Harry von Noé, rakouský klavírista (zemřel 10. července 1998). Téměř 10 let byl pianistou orchestru Osvobozeného divadla a oblíbencem Jaroslava Ježka, i když tam působili i jiní (Erwin Schulhoff, Jan Erml, Sláva Eman Nováček). V roce 1930 orchestr natočil první nahrávky na gramodesky a Harry na nich hrál Ježkův slavný „Bugatti step“, je uveden jako sólista. U klavíru je i ve filmu Pudr a benzín, těsně předtím, než V+W začnou zpívat píseň „Ezop a brabenec“.
1898 – zemřel František Pivoda, hudební pedagog, učitel zpěvu a kritik (narodil se 19. října 1824). V Praze založil roku 1866 Pivodovu pěveckou školu, zaměřenou na výchovu operních pěvců. Byl jedním z prvních členů Umělecké besedy. Byl redaktorem Hudebních listů. Je znám svou kritikou Bedřicha Smetany, kterému vytýkal „wagneriasmus“ a „nezáživnou cizotu“.
1896 – V pražském Rudolfinu se konal první koncert České filharmonie, program z vlastních děl dirigoval Antonín Dvořák.
1881 – premiéru měla Akademická slavnostní předehra (Akademische Festouvertüre, op. 80) Johannesa Brahmse, a to ve Vratislavi pod autorovou taktovkou. O rok dříve na tamní univerzitě obdržel čestný doktorát. Dílo složil v létě roku 1880 v Bad Ischlu současně s Tragickou předehrou d moll, op. 81. V roce 1889 pak Akademická slavnostní předehra vyšla ještě v instrumentaci pro vojenskou dechovou kapelu, jejím autorem byl vratislavský vojenský kapelník A. Reindel.
1881 – premiéru měla Akademická slavnostní předehra (Akademische Festouvertüre, op. 80) Johannesa Brahmse, a to ve Vratislavi pod autorovou taktovkou. O rok dříve na tamní univerzitě obdržel čestný doktorát. Dílo složil v létě roku 1880 v Bad Ischlu současně s Tragickou předehrou d moll, op. 81. V roce 1889 pak Akademická slavnostní předehra vyšla ještě v instrumentaci pro vojenskou dechovou kapelu, jejím autorem byl vratislavský vojenský kapelník A. Reindel.
1880 – Na Žofíně se konal velký koncert u příležitosti 50. výročí prvního veřejného vystoupení Bedřicha Smetany. On sám zahrál na klavír a poprvé tam zazněly Večerní písně a Tábor a Blaník z cyklu Má vlast.
1874 – narodil se Josef Suk, skladatel, spoluzakladatel a houslista Českého kvarteta, žák a zeť Antonína Dvořáka (zemřel 29. května 1935). Spolu s Vítězslavem Novákem byl nejvýraznějším představitelem Dvořákovy kompoziční školy a jedním ze zakladatelů české hudební moderny. Po čtyři období vedl Pražskou konzervatoř. Je pochován v rodných Křečovicích. Tam je také Památník Josefa Suka, který se nachází v domku, kde bydlel. Jeho vnuky byli houslista a violista Josef Suk mladší (8. srpna 1929 – 7. července 2011) a básník a esejista Jan Suk (14. července 1951 – 15. února 2025).
1798 – zemřel Giuseppe Giordani, italský hudební skladatel, významný autor komických oper a baletů (narodil se 19. prosince 1751). Zkomponoval více než 30 oper, několik oratorií a mnoho instrumentálních a chrámových skladeb. Nejznámější skladbou, která je mu připisovaná, je píseň Caro Mio Ben. Poslední výzkumy ale naznačují, že jejím autorem byl spíš Tommaso Giordani.
1710 – narodil se Giovanni Battista Pergolesi, italský skladatel a varhaník, jeden z nejslavnějších autorů neapolské školy, (zemřel 16. března 1736). Věhlas získal i přesto, že se dožil pouhých 26 let. Jeho komické operní intermezzo La serva padrona (Služka paní) z roku 1733 dalo základy stylu opera buffa. Stabat Mater, své vrcholné dílo, napsal na smrtelném loži.