4. září
Svátek mají Jindřiška a Rozálie.
2015 – zemřel Vladimír Vodička, skladatel, spoluzakladatel pražského Divadla Na zábradlí a jeho dlouholetý ředitel (narodil se 1. května 1925). Divadlo založil společně s Ivanem Vyskočilem, Jiřím Suchým a Helenou Philipovou. První premiérou byla hra Kdyby tisíc klarinetů Jiřího Suchého a Ivana Vyskočila v režii Antonína Moskalyka, uvedená 9. prosince 1958. V letech 1958 až 1991 divadlo vedl jako ředitel a skládal hudbu pro jeho hry. Od roku 1959, kdy se k divadlu připojil mim Ladislav Fialka, doprovázela Vodičkova hudba i vystoupení Pantomimy Na zábradlí. V 70. letech 20. století umožnil v Divadle Na zábradlí působení několika režimem stíhaným filmovým režisérům české nové vlny (Juraj Herz, Evald Schorm, Jiří Menzel, Jaromil Jireš, Jan Kačer). Byl autorem nebo spoluautorem hudby a písní k řadě her, např. Faust, Markéta, služka a já, Jedničky má papoušek, Smutné vánoce nebo Nejlepší ro(c)ky paní Hermanové; právě šansoniérka Ljuba Hermanová byla především interpretkou jeho písní.
2003 – zemřel Tibor Varga, maďarský houslista a pedagog (narodil se 4. července 1921), zakládající člen smyčcového oddělení na Musikhochschule Detmold. Veřejně poprvé vystoupil v šesti, v deseti hrál Mendelssohnův Houslový koncert, Ve třinácti natočil první nahrávky, rok později měl první zahraniční turné. V koncertní činnosti pokračoval i po válce a stal se jedním z nejvýznamnějších sólistů, premiéroval řadu soudobých děl. Od 50. let se těšil stejnému úspěchu i jako dirigent. Založil Kammerorchester Tibor Varga v Detmoldu a založil a v letech 1964–2001 také vedl Festivalový orchestr Tibora Vargy v Sionu.
1999 – zemřel Klement Slavický, skladatel (narodil se 22. září 1910). Ve 30. letech pracoval v Československém rozhlase jako hudební režisér, v roce 1951 byl ze zaměstnání propuštěn. V kompoziční tvorbě se přimkl k folklóru rodného kraje – k moravské písni a hře hudců. Po komunistickém puči se nenechal sevřít do omezení socialistického realismu; tvořil po svém i za cenu ztráty přízně představitelů státní moci. Jeho Moravské taneční fantazie z roku 1951 přesto provedl Karel Ančerl s velkým úspěchem při prvním poválečném zájezdu České filharmonie do Londýna. Za rozsáhlé dílo, zejména za 4. symfoniettu Pax hominibus in orbi universo (Mír lidem na celém světě), předznamenanou mottem Alberta Schweitzera, dostal v roce 1985 zlatou medaili OSN. Z jeho tvorby jsou nicméně nejznámější instruktivní skladby, na nichž vyrostlo již několik generací mladých klavíristů… Po roce 1990 se dočkal satisfakce – po letech nedobrovolné izolace se vrátil do veřejného a spolkového života… Na Pražské konzervatoři byl před válkou žákem K. B. Jiráka, který jeho absolventskou Fantazii pro klavír a orchestr jako dirigent provedl s Českou filharmonií. Na mistrovské škole pak studoval u Josefa Suka. Jeho otec, Klement Slavický starší (1863-1941), byl jedním z prvních žáků Leoše Janáčka, působil jako varhaník a sbormistr v Bystřici pod Hostýnem a Tovačově. Také syn Milan Slavický (1947–2009) byl skladatelem.
1994 – zemřel Ladislav Holoubek, slovenský dirigent českého původu (narodil se 13. srpna 1913). Studoval u Alexandra Moyzese a u Vítězslava Nováka. V letech 1933 až 1952 byl dirigentem Slovenského národního divadla, v 50. letech dirigentem Vojenského uměleckého souboru v Bratislavě a od roku 1955 do roku 1981 s několikaletou bratislavskou přestávkou uměleckým ředitelem a dirigentem Opery Státního divadla v Košicích.
1982 – narodila se Hildur Guðnadóttir, islandská violoncellistka a skladatelka, která získala uznání zejména za tvorbu pro film a televizi. Její hudba k filmu Joker (2019) od Todda Phillipse získala Oscara, cenu BAFTA a Zlatý glóbus, ve všech třech případch za nejlepší původní hudbu.
1964 – narodil se René Pape, německý operní pěvec – basista. Základy hudebního vzdělání získal jako člen drážďanského chlapeckého sboru Kreuzchor. V Německé státní opeře Unter den Linden debutoval v roce 1988, v milánské La Scale v roce 1991 jako Sarastro v Kouzelné flétně s dirigentem Georgem Soltim, se kterým účinkoval i s Orchestre de Paris a Chicago Symphony Orchestra. Ve Vídeňské státní opeře začal zpívat v sezóně 1992–1993, na festivalu v Bayreuthu se poprvé objevil v roce 1994, a to jako Fasolt ve Zlatu Rýna pod taktovkou Jamese Levina. V Metropolitní opeře vystupuje od druhé poloviny 90. let; v roce 2010 tam ztvárnil titulní roli Musorgského Borise Godunova… Objevil se i ve filmu: roku 2006 v Kouzelné flétně, v roce 2010 ve filmové verzi Weberova Čarostřelce s názvem Lovcova nevěsta. V roce 2009 získal cenu Echo za operní CD s názvem Gods, Kings and Demons.
1915 – narodil se Rudolf Schock, německý operní pěvec – tenorista (zemřel 13. listopadu 1986). Zpíval široký repertoár od operetních rolí po Wagnerova hrdinu Lohengrina. Byl jedním z prvních Němců, kteří už v roce 1949 zpívali v londýnské Covent Garden. V roce 1953 ztvárnil úlohu slavného tenoristy Richarda Taubera (1891–1948) ve filmu Du bist die Welt für mich.
1909 – narodil se Karel Horký, skladatel (zemřel 27. listopadu 1988). Studoval u Pavla Haase a Jaroslava Křičky. Komponoval divadelní a baletní hudbu, v roce 1950 byla uvedena jeho opera Jan Hus, po autorské úpravě znovu uvedená roku 1957. V letech 1937 až 1960 byl fagotistou v brněnském operním orchestru. Od roku 1960 pak působil jako pedagog hudební teorie a kompozice na brněnské konzervatoři. Od roku 1964 do roku 1974 byl jejím ředitelem.
1907 – zemřel Edvard Hagerup Grieg, norský skladatel (narodil se 15. června 1843). Je považován za největšího norského skladatele vůbec. Jeho hudba vychází z národních tradic Norska a především čerpá z norské lidové hudby. Proslavil se zejména jako autor drobných lyrických skladeb a písní pro klavír a housle, sonát a orchestrálních suit, nejvýznamnějšími díly jsou Z časů Holbergových, Ve sluji Krále hor, Peer Gynt (Spolupracoval s Henrikem Ibsenem, pro kterého v roce 1874 tuto scénickou hudbu napsal, v její druhé části je slavná Solvejžina píseň), nebo klavírní koncert. V Oslu byl jmenován dirigentem Filharmonické společnosti, dával hodiny klavíru a komponoval. Všechny svoje skladby dokázal koncertně zahrát a dirigovat, byl proto často zván k účinkování i v zahraničí. Několikrát byl na území Čech, léčil se v Karlových Varech a v Praze se za jeho účasti konaly dva koncerty z jeho díla, na prvním zazpívala několik písní dcera Antonína Dvořáka Magdalena a Grieg ji doprovázel na klavír, na druhém dirigoval Českou filharmonii. Miloval norskou přírodu, hory a fjordy. V roce 1884 si nechal postavit dům na Troldhaugenu u jezera Nordaa nedaleko Bergenu. V blízkosti měl zvláštní domek těsně u vody, aby se mohl v naprosté izolaci věnovat své tvorbě. Jeho pohřbu se zúčastnily tisíce lidí. Dnes je jeho popel, společně s popelem jeho ženy, uložen ve skále poblíž jeho domu.
1906 – narodil se Alexander Moyzes, slovenský skladatel (zemřel 20. listopadu 1984). Jeho rozsáhlý kompoziční odkaz obsahuje mimo jiné 12 symfonií, symfonickou báseň Nikola Šuhaj nebo kantátu Demontáž. Byl jedním ze zakladatelů Slovenského lidového uměleckého kolektivu (SĽUK), pro který vytvořil mnohá díla jako například Tance z Pohroní či Tance z Gemera. Velikost Moyzesova nadání, jeho profesionální skladatelské školení i rozsáhlá pedagogická činnost ho po boku Eugena Suchoně a Jána Cikkera postavily do role zakladatelské osobnosti moderní slovenské hudební kultury. Mezi jeho žáky byli L. Holoubek, Š. Jurovský, D. Kardoš, A. Očenáš, I. Hrušovský, L. Burlas, I. Pařík a mnozí další. Jeho otec Mikuláš Moyzes byl rovněž hudebním skladatelem.
1906 – narodil se Stanislav Mach, skladatel a hudební pedagog (zemřel 24. prosince 1975). V Jilemnici založil hudební školu a Cyrilskou jednotu a stal se sbormistrem pěveckého spolku Branislav. S manželkou, kerá byla varhanicí, pozvedli úroveň ochotnického tělesa tak, že byli schopni uvést mimo jiné i Smetanovu Českou píseň a několik českých oper. V děkanském kostele založil tradici koncertů chrámové hudby. O války působil v Čáslavi, kde byl ředitelem kůru, učitelem a ředitelem hudební školy. Zavedl tam pravidelné koncerty pod názvem Čáslavské hudební středy a založil hudební festival Dusíkova Čáslav.
1892 – narodil se Darius Milhaud, francouzský skladatel a pedagog (zemřel 22. června 1974). Byl členem Les Six – Pařížské Šestky, výrazným modernistou a jedním z nejplodnějších skladatelů 20. století. Jeho skladby jsou ovlivněny jazzem a brazilskou hudbou, hojně využíval polytonalitu. Odkaz zahrnuje 12 oper, 20 koncertů, osm symfonií pro celý orchestr a mnoho sborových a komorních děl a hudbu k filmům, baletem a divadelním hrám. V letech 1917 až 1919 působil jako tajemník Paula Claudela, básníka a dramatika, který byl tehdy francouzským velvyslancem v Brazílii. Proslulá je jeho baletní hudba Vůl na střeše. Pátý smyčcový kvartet věnoval Arnoldu Schoenbergovi, jehož Pierrota lunaire dirigoval ve francouzské a britské premiéře. V roce 1922 poprvé slyšel jazz v ulicích Harlemu v New Yorku. Následující rok dokončil Stvoření světa, ve kerém idiomy z jazzu využil… Válku prožil v exilu v USA. Učil skladbu na Mills College v Oaklandu v Kalifornii, po válce střídavě i na Pařížské konzervatoři. Byl žákem Charlese-Marie Widora a Vincenta d’Indyho. Mezi jeho žáky byli pak Dave Brubeck, Philip Glass, Steve Reich, György Kurtág, Karlheinz Stockhausen nebo Iannis Xenakis.
1847 – zemřel František Vladislav Hek, český vlastenec, národní buditel, spisovatel, publicista a skladatel (narodil se 11. dubna 1769). Působil v Dobrušce, později na dalších místech. Jeho nejznámější kompozicí je pastorální mše, kterou koncem rou 1842 napsal pro Cecilskou jednotu v Ústí nad Orlicí. Spisovatel Alois Jirásek použil jeho autobiografii jako předobraz hlavního hrdiny svého románu F. L. Věk.
1845 – narodil se Hermann Wolff, jeden z nejdůležitějších a nejvlivnějších koncertních agentů své doby (zemřel 3. února 1902). Stál u počátku Berlínských filharmoniků, když se v roce 1887 ujal vedení tehdy ekonomicky strádajícího souboru, vzniklého o pět let dřív. Záhy přivedl prvního šéfdirigenta. Byl jím Hans von Bülow, který položil základy budoucí slávy filharmoniků. Po něm následovala od roku 1895 éra Arthura Nikische… Inovativní německý impresário, schopný manažer, který si otevřel v Berlíně v roce 1880 vlastní koncertní kancelář, v sobě spojoval různé talenty: podnikatelského ducha, obchodní prozíravost a muzikálnost. Měl navíc vynikající kontakty: znal mnoho umělců a měl cit pro slibné skladatele. Koncertní agenturu po jeho nečekané smrti převzala Luise Wolff a řídila ji tak, jak by to dělal on sám, a to až do počátku 30. let.
1843 – narodil se Ján Levoslav Bella, slovenský duchovní, skladatel, sbormistr, dirigent, pedagog, publicista a varhaník (zemřel 25. května 1936). Užíval pseudonymy Janko Pravdomil a Poludničan. Svou rozsáhlou tvorbou přispěl k emancipaci slovenské hudby jakožto národní, a to na profesionální úrovni. V Banské Bystrici zorganizoval pěvecký sbor a smyčcové kvarteto, pro které komponoval. Stal se předním bojovníkem za národní osvobození. Napsal první slovenskou operu Kovář Wieland (1926), komponoval komorní hudbu pro klavír, housle a klavír a pro smyčcová kvarteta, psal varhanní a orchestrální skladby, písně s doprovodem klavíru, sbory nebo světské kantáty. Publikoval básně, články o hudbě, hudebně estetické eseje a úvahy o národní a církevní hudbě. Jeho syn Rudolf Bella (1890–1973) se stal také hudebním skladatelem a dirigentem. Vnučka Dagmar Bellová (1920–1999) byla koncertní klavíristkou a hudební pedagožkou.
1824 – narodil se Anton Bruckner, rakouský skladatel a varhaník (zemřel 11. října 1896), celoživotní starý mládenec, známý především svými symfoniemi a duchovní hudbou. Z té vyzařuje hluboká zbožnost. Symfonie jsou harmonicky bohaté, silně polyfonní, vrstevnatě rozvíjené a výrazně dlouhé. Propojují romantický patos s barokní monumentalitou a s jadrnými lidovými intonacemi, přinášejí velký zvuk, obrovité koncepce, velební přírody i mystické nálady, strmé kontrasty, vroucnost i velkolepé gradace, patetická gesta a skutečné apoteózy, pootevírají pohled do vesmíru. Číslovaných jich je devět… Byl převážně samouk, vážně komponovat začal až ve věku 37 let. Byl typem člověka, který se celoživotně podceňuje. Svá díla z přemíry sebekritičnosti i kvůli podnětům od přátel přepracovával. U symfonií existuje proto řada verzí… Jeho zázemím byla služba varhaníka. Nejprve v augustiniánském klášteře Sankt Florian u Lince, kde byl v dětství vokalistou, a posléze v lineckém katolickém dómu. Silným podnětem ke komponování se pro něj stalo seznámení s Wagnerovou novátorskou operou Tristan a Isolda i osobně s jejím tvůrcem při premiéře díla v roce 1865 v Mnichově. Odpůrci jeho děl, zejména příznivci Johannese Brahmse, poukazovali na velký rozsah symfonií a na nadužívání principu opakování… Zemřel ve Vídni, ale pohřben je v kryptě klášterního kostela svatého Floriána, hned pod svými oblíbenými varhanami.
1681 – narodil se Carl Heinrich Biber, česko-rakouský houslista a skladatel pozdního baroka (zemřel 19. listopadu 1749), šestý syn českého barokního skladatele Heinricha Ignaze Franze Bibera. Byl zástupcem kapelníka na dvoře salcburského arcibiskupa. V roce 1743, po smrti Matthiase Zikmunda Biechtelera, prvního dvorního kapelníka, se stal jeho nástupcem a tím i nadřízeným Leopolda Mozarta, který byl v té době v orchestru čtvrtým houslistou. Převážně je autorem chrámové hudby. V archivu salcburské katedrály se dochovaly desítky jeho liturgických děl. Významu svého otce nedosáhl.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1998 – vznik společnosti Google
1837 – Samuel Morse poprvé předvedl telegraf, který pak o měsíc později přihlásil k patentování. Pro telegrafický provoz vynalezl abecedu z teček a čárek, která dodnes nese jeho jméno
1781 – v Bahia de las Fumas v jižní Kalifornii založilo 44 španělských osadníků farmářskou osadu. Nazvali ji El Pueblo de Nuestra Señora Reina de Los Angeles de Porciuncula. Jméno bylo později zkráceno na Los Angeles
1609 – anglický mořeplavec a navigátor Henry Hudson objevil v Americe ostrov Manhattan