Litomyšlské dny barokní tradice se konají již poosmé. Ve dnech 13. až 17. srpna se duchovně-kulturní festival opět pokusí zprostředkovat bohaté dědictví barokní doby dnešnímu člověku. Kromě přednášek a květinového workshopu je klíčovou součástí programu historicky poučená interpretace barokní hudby, která na festivalu zaznívá v autentických kontextech a situacích.

Program festivalu zahájí 13. srpna v půl jedenácté dopoledne v piaristickém chrámu Nalezení svatého Kříže mše svatá v tradičním římském obřadu. Tato forma bohoslužby je důležitou součástí festivalu, protože přibližně tuto podobu měla mše svatá v barokní době. Při bohoslužbě zazní Missa VII od dnes již málo známého skladatele Johanna Melchiora Caesara (1648–1692), jehož chrámové skladby se však v hudebním nakladatelství Lotter v bavorském Augsburgu tiskly ještě hluboko v 18. století. Jeho Missu VII pro sbor, dvoje housle, dvě violy a basso continuo provede „dvorní“ festivalový soubor La Bilancetta a smíšený komorní sbor Krkonošské Collegium Musicum pod vedením Víta Mišoně.

Missa in G Františka Ignáce Antonína Tůmy (1704–1774), rodáka z Kostelce nad Orlicí, bude znít proboštským chrámem Povýšení svatého Kříže v úterý 15. srpna, na slavnost Nanebevzetí Panny Marie, kdy se v 17:45 započne slavnostní mše svatá následovaná procesím a pobožností u mariánského sloupu na náměstí. Pozvání na tuto akci přijal kardinál Dominik Duka a hudební doprovod liturgie zajistí pražský soubor staré hudby Hora Fugit pod vedením Beaty Altior. Stejně jako stylové rozpětí Tůmovy tvorby (příbuznost s konzervativním palestrinovským kontrapuktem, přes složité barokní vedení hlasů až po prvky galantního slohu) je vedeno i slohové rozpětí skladeb mešního propria, které prokládají písně Adama V. Michny z Otradovic (1600–1676), Václava K. H. Rovenského (1644–1718) a tvorba W. A. Mozarta (1756–1791).

„Zlatým hřebem“ osmého ročníku festivalu bude ve čtvrtek 17. srpna od devatenácti hodin provedení oratoria Santa Cecilia souborem Hof-Musici pod taktovkou Ondřeje Macka. Toto sakrální dílo Antonia Draghiho (1634/35–1700), rodáka z Rimini, představuje legendu o sv. Cecílii, která je tradičně uctívána jako patronka hudebníků. Antonio Draghi, který působil zpočátku jako zpěvák a také libretista, byl renomovaný skladatel a kapelník ve službách císařovny vdovy Eleonory Mantovské, později pak získal prestižní post kapelníka v císařské kapele uměnímilovného císaře Leopolda I. Oratorium Santa Cecilia bylo provedeno v postní době v roce 1680 v kapli císařovny vdovy (kostel Všech Svatých) na Pražském hradě, kam se císařský dvůr z důvodu šířící se morové nákazy uchýlil během srpna a září roku 1679.

Praxe provádění oratorií bývala spojena s kázáním, rozvíjejícím témata obsažená v textu oratoria. Oratoria se sice vracejí na koncertní pódia, často však postrádají svůj původní duchovní rozměr. V rámci festivalu Litomyšlské dny barokní tradice budou diváci svědky provedení oratoria o svaté Cecílii právě v té podobě, jakou mělo v postní době roku 1680 v kapli císařovny vdovy, tedy s tematickým kázáním římskokatolického duchovního (orlickoústeckého děkana Jana Pitřince) mezi první a druhou částí oratoria. Podle dostupných informací to bude vůbec poprvé v moderní době.

Foto: z minulých ročníků festivalu / Tereza Jiroušková, Mára Votroubek