V rámci festivalu EuroArt Praha zazní v úterý 18. dubna od půl osmé večer v Sále Martinů světová premiéra Klavírního kvintetu, op. 94 Pavla Trojana. Ujmou se jí klavíristka Aneta Majerová a Stamicovo kvarteto. Program doplní Smyčcový kvintet se dvěma violami významného představitele české hudební emigrace období klasicismu Pavla Vranického a Kvartet norského skladatele Edvarda Hagerupa Griega.

Úvod koncertu bude v pražském Sále Martinů patřit provedení Smyčcového kvintetu A dur, op. 29 č. 3 se dvěma violami Pavla Vranického. Ke Stamicovu kvartetu se připojí violista Karel Plocek. Vranický byl ve druhé polovině osmnáctého století v tehdejší hudební Vídni významnou a oblíbenou osobností, přátelil se s Haydnem, Beethovenem i Mozartem, kteří ho preferovali jako dirigenta svých skladeb. Ve svém díle předjímal romantický styl, nebál se experimentovat s harmonií, divadelními prostředky i virtuózními pasážemi. Zkomponoval padesát jedna symfonií, šestapadesát smyčcových kvartet i velkou řadu dalších komorních skladeb. 

Čtyřvětý Klavírní kvintet, op. 94 napsal Pavel Trojan na podzim loňského roku na podnět klavíristky Anety Majerové a Stamicova kvarteta. Své dílo představuje skladatel a pedogog tak, že v úvodní větě skladby (I. Moderato) nejprve klavír uvádí posluchače do děje ztišeným lyrickým tématem. Toto téma pak po dramatickém vstupu smyčcových nástrojů prochází různými obměnami a je střídáno dalšími kontrastními plochami. V následujícím Scherzu (II. Allegro) přednesou nejprve samotné smyčce ostře řezané téma tanečního charakteru, ve středním dílu věty (ztišený zasněný valčík) se rozhostí dialog smyčců s klavírem. Větu uzavírá repríza prvního dílu v plném obsazení celého ansámblu. V pomalé větě (III. Maestoso) jsou klavír a smyčcové nástroje nositeli odlišného tematického materiálu, jen v jejím závěru smyčcové nástroje v transformované podobě přejímají myšlenku, kterou klavír větu otevíral. Svižná motorická finální část (IV. Allegro assai) využívá klavír převážně k doprovodu bryskních motivů, znějících ve smyčcových nástrojích a je zde uplatněna i kánonová technika („mikrokánony“) k umocnění hudebního spádu. Po poetickém až pastorálním, pomalejším středním dílu pak vše spěje k rychlému a nekompromisnímu vyústění. Trojanova kompoziční tvorba dnes čítá více než devadesát opusů a zahrnuje oblast komorní, orchestrální, vokální i vokálně instrumentální hudby. Je autorem dvou oper, muzikálu, koncertních melodramů a filmové hudby. Významné místo v jeho tvorbě zaujímá tvorba pro akordeon i instruktivní skladby. Autorovo hudební myšlení se vyznačuje stručností a jadrností invence.

Druhou polovinu koncertu pak ovládne rozsáhlý Smyčcový kvartet g moll norského skladatele Edvarda Hagerupa Griega. Dílo je jednou z nejoriginálnějších skladeb pro toto uskupení, srovnatelné s prvními významnými kvartety Čajkovského, Brahmse, Borodina či Dvořáka. Vznikl shodou okolností ve stejném roce jako klavírní kvartet Césara Francka, je mu podobný použitím cyklického principu a osobitě kombinuje texturu a barvu jednotlivých nástrojů, využívá unisona, kontrapunkt, a plynule mění a transformuje téma do všech nástrojů.

Foto: Vendula Knopová, Facebook P. Trojana