PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Nad cembalovým continuem rozehrál orchestr dramatickou pulzaci, kterou efektně korunovaly znělé barokní lesní rohy.“

„Nebyla nouze o technicky brilantní exploze ve vysokých polohách, efektní ozdoby, kadence a dvojhmaty.“

„Elegantní Lina Tur Bonet předvedla neuvěřitelný smysl pro detail a srdečnou muzikálnost v oblasti historicky poučené interpretace.“

Premonstrátský klášter v Nové Říši hostil v pondělí 17. června další program jarní řady festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců. Na koncertu titulovaném „1756 – magické datum narození“ se představil rezidenční festivalový orchestr Wranitzky Kapelle s dirigentem Markem Štilcem a španělská houslová virtuoska Lina Tur Bonet. Na programu byla díla generačních vrstevníků období klasicismu – Josepha Martina Krause, Wolfganga Amadea Mozarta a novoříšského rodáka Pavla Vranického, jehož Houslový koncert G dur zazněl v obnovené premiéře.

„Předehra k Mozartově opeře La clemenza di Tito je pragensie. Zazněla v emocionálně stylové, rázné, přesně a detailně artikulované podobě.“

„Symfonie La Tempesta od Pavla Vranického zazněla jako hodnotný příklad toho, že Češi ve Vídni nezaháleli a že byli umělecky na výši.“

„Dokonale sestavený program vyvrcholil Eroicou, třetí z Beethovenových symfonií, mající v názvu hrdinství. Tak i vyznívá – a tak ji Václav Luks publiku suverénně předestřel.“

Barokní orchestr Collegium 1704 Václava Lukse má v Praze zavedenou sezónu. Povětšině v ní zaznívá barokní hudba, od počátků, sahajících na začátek druhého desetiletí našeho století, v širokém spektru od duchovní po operní, od instrumentální po převažující vokální. V té letošní sezóně už se orchestr jednou představil v hudbě z počátku devatenáctého století. Nyní, v předposlední únorový večer, to bylo podruhé. Koncert vyvrcholil Beethovenovu Eroicou z roku 1804.

„Zahajovací koncert byl několik dní dopředu vyprodán.“

„Orchestru chvíli trvalo, než si zvykl na Veverkovo ‚200 procentní‘ nasazení.“

„Typická vlastnost Veverky nepolevit se vyplatila v konečném vyznění díla.“

V Plzeňském kraji právě začal již 31. ročník festivalu Haydnovy hudební slavnosti, který pořádá Česká společnost Josepha Haydna k připomenutí působení skladatele ve službách hraběte Morzina při jeho letních pobytech v Dolní Lukavici u Plzně. Festival se koná za podpory Plzeňského kraje, Státního fondu kultury České republiky a řady měst na již tradičních zajímavých místech regionu zejména jižního Plzeňska. Klade si za cíl představovat především tzv. „starou hudbu“ jakkoli související s obdobím druhé poloviny 18. století.

„Hlavní taneční téma expozice hráči Wiener Concert-Verein zkušeně rozvíjeli, aby z něj za čitelné nápomoci dirigenta gradovalo velkolepé polyfonní provedení. Repetitivní zpracování tématu ubíhalo ve smělých modulacích a vyústilo v rychlou stretta codu.“

„Na českou premiéru Bruromana Sylvie Bodorové si trpělivě počkala Mahlerova Jihlava. O to více byla skvostná!“

„Druhá pomalá část koncertu s označením ‚Pianto‘ vyrůstala z drobných ornamentů a vypracovaného mozartovského cantu firmu. Kytara se elegantně doplňovala s houslemi a violami, přidávala se jemná cella, aby hluboce zaujatý Marek Štilec připravil prostor pro vyprecizované rubato obou sólistů.“

Dvacátý druhý ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců pokračoval koncertem akcentujícím letošní dramaturgický podtitul „Vídeňské stopy Gustava Mahlera“. V gotické síni jihlavské radnice byl ve středu 24. května ctěným hostem přední rakouský orchestr Wiener Concert-Verein, který za řízení dirigenta Marka Štilce nastudoval ranou Symfonii As dur Hanse Rotta, Mahlerovu orchestrální úpravu Smyčcového kvartetu Franze Schuberta „Smrt a dívka“ a českou premiéru Dvojkoncertu pro kytaru a kontrabas Sylvie Bodorové Bruromano. Spolu s excelentní kytaristkou Miriam Rodriguez Brüllovou se představil virtuóz na kontrabas Roman Patkoló. Stejný program zazněl v rakouské premiéře o den později 25. května v Brahmsově koncertním sále Musikvereinu ve Vídni, kde kdysi dirigoval i Gustav Mahler. Propojení ve vídeňském stylu naprosto dokonalé.

„Hudba je to sice prostá, nicméně jednoduchost není důsledkem kompozičního neumětelství.“

„Velmi mě muzicírování s hudebníky České filharmonie těší a oceňuji zejména jejich flexibilitu, muzikantství a otevřenost.“

„V březnu budu poprvé spolupracovat s legendárním britským orchestrem Orchestra of the Age of Enlightenment.“

Dvě provedení České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Mozartovy Korunovační mše, které pro dnešní úterní adventní podvečer a večer připravil do pražského Rudolfina dirigent Václav Luks, jsou jeho prvním regulérním koncertem s Českou filharmonií. Na koncertech se podílí jeho sbor Collegium Vocale 1704. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Václav Luks zdůvodňuje oblibu „Rybovky“, která uzavírá jeho letošní koncertní aktivity, a pak vypočítává, co vše ho vedle vystoupení s jeho barokním orchestrem Collegium 1704 čeká v roce 2023.

„Volantes Orchestra byl skvěle připraven a pojistkou bezpečného a energického provedení byla znamenitá dirigentka Ema Mikešková.“

„Strávit den s festivalem Hortus Magicus se ukázalo jako nejlepší možná varianta naplno prožitého víkendu.“

V široké nabídce letních hudebních festivalů má své nezastupitelné místo Hortus Magicus. Nejen proto, že je situován do nádherného prostředí Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady v Kroměříži. Hortus Magicus je koncipován především jako zážitkový den s nabitým programem, který je určen opravdu od těch nejmladších až po seniory. Barokní hudba v stylově precizní interpretaci je na tomto dvoudenním festivalu šikovně prokládána aktuálními projekty. Pozoruhodné historické hudební památky se tak snoubí s živou přítomností a to je vždy dobře.

„Orchestru dominoval kladívkový klavír, který zapůjčila Hudební fakulta JAMU, a prostor zaplnil zvukem historických nástrojů Volantes Orchestra.“

„Dominika Maszczyńska zaujala energickým projevem, muzikalitou a technickou vybaveností. Její napojení a komunikace s orchestrem byly dokonalé.“

Pátý koncert Olomouckých barokních slavností, který se konal ve čtvrtek 4. srpna, přivedl návštěvníky do objektu, kam by se kdokoli stěží vypravil. Současná Vojenská nemocnice, která slouží plně svému účelu, je zařízení, které málokdo dobrovolně navštěvuje, a když se tak stane, jistě se nedostane do reprezentačních prostor. Nicméně je to objekt obdivuhodný, bohatý na historii a disponuje krásným Slavnostním sálem i předsálím. Zde vystoupil Volantes Orchestra s klavíristkou Dominikou Maszczyńskou pod taktovkou Jose van Immerseela.

„Nadaní mladí interpreti potřebují prostor na větších festivalech.“

„Doposud všichni účinkující předvedli skvělé výkony a dokazují, že stále ještě je kam hudbu z interpretačního hlediska posouvat.“

„Skladatelům z dob klasicismu a romantismu uškodili jednak hudební historici, neboť spoustu z nich označili za hudební skladatele druhé kategorie, a jednak i interpreti.“

Olomoucké barokní slavnosti jsou festivalem plným prožitků, skvělých interpretů a špičkových umělců. Jedinečný program zahrnuje od 21. července do 3. září pestrou škálu symfonických, duchovních a komorních koncertů a operní představení. O letošním jubilejním, desátém ročníku jsme si povídali s hlavním manažerem festivalu Karlem Valentou.

„Byla usměvavá, vyrovnaná, byla i přísná, ale vždy s pochopením pro děti a mladé lidi, jichž bylo kolem stále plno.“

„Byla sama výrazným dramaturgem, sbormistrem a pedagogem, dokázala tyto tři profese skloubit a povýšit svou pracovitostí, lidskostí a empatií.“

„V dramaturgii dětského rozhlasového sboru se Blanka Kulínská orientovala zejména na soudobou českou hudbu a úpravy lidových písní, ale také na produkci minulých staletí.“

Dětský pěvecký sbor Českého a předtím Československého rozhlasu a vedle toho Bambini di Praga. To jsou vokální tělesa, ke kterým neoddělitelně patří jméno legendární sbormistryně Blanky Kulínské. Ovlivňovala a vedla je po šest desetiletí. Letos na začátku léta se její život uzavřel. Na umělkyni a pedagožku, díky které si zamilovaly hudbu tisíce dětí a mladých lidí, vzpomíná někdejší rozhlasová redaktorka, hudební publicistka Stanislava Střelcová.

„Hned v ten okamžik mě napadlo, že jediné, co městu chybí, je profesionální orchestr zaměřený na hudbu osmnáctého století.“

„Oprostit se na týden od shonu a neklidu moderní doby, věnovat se pouze hudbě a prožít takový týden v klášteře je myslím mimořádně duchovně obohacující.“

„Pro provozování má Rybovka nevýhodu díla, které ‚každý zná a každý to hrál‘. O to více je ale potřeba se nad její interpretací zamýšlet.“

Činorodý dirigent Marek Štilec nezahálí. Hudba je jeho hlavním zájmem, zejména ta z osmnáctého století. Za poslední dobu v rámci projektu nazvaného Češi ve Vídni vydal několik CD s hudbou Leopolda Koželuha a Pavla Vranického. Založil Wranitzky Kapelle a právě v těchto dnech vyšla nová nahrávka se světovými premiérami Vranického orchestrálních děl se sólovým hobojem a flétnou. O tom a o dalších hudebních projektech přináší KlasikaPlus s renomovaným umělcem rozhovor.