Spolek Arte Musica sdružující hudebníky a příznivce klasické hudby pořádá devatenáctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Varhanní hudba ve Filipově. Každou ze srpnových nedělí vyslechnou návštěvníci baziliky Panny Marie ve Filipově ve Šluknovském výběžku odpolední koncert s užitím tamních unikátních varhan postavených v druhé polovině 19. století. Interpretovat budou hudebníci z Německa, Itálie a České republiky. 

Bazilika Panny Marie ve Filipově bude už podevatenácté dějištěm varhanního festivalu – uskuteční se v rozmezí 2. a 30. srpna. Festival zahájí koncert Laudate Dominum, kdy vystoupí sopranistka Karolína Janů, varhaník svatovítské katedrály Ondřej Valenta a Černošický komorní soubor hrající v obsazení Jakub Junek, Jakub Marek (housle), Jana Vavřínková (viola), Helena Matyášová (violoncello) a Jan Smažík (kontrabas). O týden později následuje program Gloria Patri, který hrají Tatiana Pernetová (varhany) a Alice Vasilová (trubka), třetí srpnová neděle ponese název Sursum corda a představí zahraniční dvojici Milosz Wieliński (housle) a Kamil Maksymilian Kulawik (varhany), předposlední koncert Te Deum zazní 23. srpna s italskými hudebníky Simonou Fruscellou (varhany) a jejím kolegou varhaníkem Stefanem Molardim a závěr festivalu bude 30. srpna patřit programu Benedictio, který znamená vystoupení v největším obsazení s v Praze sídlícím komorním sborem Bach-Collegium Praha (dirigent Jiří Mátl) a varhanicí Lindou Sítkovou.

Varhany, které se nacházejí v prostoru filipovské baziliky, byly postaveny v roce 1888 německou varhanářskou firmou Hermann Eule Bautzen. Nástroj má dva manuály, pedál, dvacet dva znějících rejstříků a mechanickou trakturu s kuželkovým systémem, který je původní a poněkud hlučný. Pro svůj originální zvuk jsou varhany vyhledávány nejen mnoha interprety, ale i posluchači varhanní hudby. Varhany byly zrekonstruovány v roce 2009 firmou Eule Bautzen.

Filipov, část města Jiříkov, je místem, kde se údajně stal v roce 1866 mariánský zázrak a do kterého pak proudily tisíce zbožných katolíků. V letech 1885 až 1950 tam existovala kolej řádu redemptoristů, dnes je užívána jako domov pro seniory. Sláva poutního místa pohasla s poválečným odsunem německých obyvatel a definitivně pak s nastolením komunistického režimu. Jednolodnímu novorománskému kostelu Panny Marie Pomocnice křesťanů z roku 1886 hrozilo v sedmdesátých letech 20. století dokonce zřícení, díky zájmu místních lidí se tak ale naštěstí nestalo.

Foto: Jakub Trmal (ilustrační), Josef Rafael

Facebook X E-mail WhatsApp