V Divadle Hybernia se 15. září uskuteční jediné pražské uvedení operní inscenace Divadlo světla, která vznikla ve spolupráci divadelního souboru Geisslers Hofcomoedianten, DAMU a orchestru Musica Florea. Inscenace se silným poselstvím o lásce k „prknům, co znamenají svět“, ale také o světle naděje a síle umění, je situovaná do Prahy 18. století. Příběh muže, který rozsvítil divadlo F. A. Šporka, je inspirován románem Le Théâtre de Slávek francouzské spisovatelky Anne Delaflotte Mehdevi. Premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Smetanova Litomyšl letos v červnu a inscenace také zahájila festival Theatrum Kuks 19. srpna.

Původní opera z pera skladatele Jana Jiráska Divadlo světla v režii Petra Haška, světelném designu Pavly Beranové a v hudebním nastudování Marka Štryncla propojuje historickou barokní estetiku s moderním divadelním jazykem. Fiktivní příběh sleduje osudy chlapce Slávka, který ochrne po nešťastné srážce s kočárem hraběte Františka Antonína Šporka, významného mecenáše umění. Za pomoci tohoto muže, který na počátku 18. století provozoval v Kuksu a v Praze první veřejné divadlo v Čechách, se stává prvním mistrem světla barokního divadla. Hrabě Špork byl zastáncem osvícenské myšlenky, že umění, a tedy i divadlo, člověku pomůže překlenout všechny životní překážky. Proto se zasazoval o to, aby bylo dostupné všem lidem bez rozdílu. Jeho humanistický pohled na svět tak dodnes udivuje svou pokrokovostí.

„Divadlo světla je příběh o vztahu dvou naprosto rozdílných osobností, které propojil tragický osud a láska k umění. Je to příběh o vytrvalosti, zranitelnosti a naději, o vině a odpuštění a o světle, které nás obklopuje,“ říká autorka libreta Helena Koblischková s tím, že zároveň ukazuje roli umění v životě – je to cosi, co člověka přesahuje a dává mu smysl žít i v nejtemnějších časech jeho života. Autorka předlohy Le Théâtre de Slávek (2018) Anne Delaflotte Mehdevi navštívila premiéru na Smetanově Litomyšli osobně. „Určitě bych inscenaci chtěla vidět znovu a prostudovat si libreto. Bylo by skutečně dojemné moci vidět v Praze, jak tento románový hrdina tančí, zpívá, hraje přímo tam, kde se odehrává děj. Atmosféra celé inscenace, role světel, téma zápasu s bolestí… Pro mě je to velká věc,“ svěřila se po představení. 

Jak je u souboru Geisslers Hofcomoedianten zvykem, inscenace kombinuje historickou inspiraci s hravým, současným jazykem divadla. Scénografie Jána Tereby oživuje kouzlo barokní mašinérie v moderním světelném designu. Na jejím vzniku se výzkumem nejnovějších technologií light designu podílejí studenti ateliéru Světelného a audiovizuálního designu pro živá umění DAMU Praha pod vedením Pavly Beranové a Vratislava Šrámka. „Téma světla prostupuje celou inscenací – jako symbol života, umění i vnitřní síly, která mění bolest v tvořivost,“ říká režisér Petr Hašek. „Snažíme se nasvítit, ozářit operu, která rozhodně není mrtvým žánrem, a propojit obraz, světlo, mluvené slovo, hudbu a divadlo v jeden organický celek,“ dodává.

Hudba Jana Jiráska, uznávaného hudebního skladatele a pedagoga, vyniká propojením soudobého hudebního stylu s barokním. Jan Jirásek patří k výrazným osobnostem mezinárodní hudební scény – od roku 1989 jeho díla pravidelně zaznívají na prestižních světových pódiích včetně newyorské Carnegie Hall. Prosadil se především jako autor filmové hudby, za níž získal dva České lvy za snímky Kytice a Nejasná zpráva o konci světa, a úspěšně komponuje také pro divadlo.

Musica Florea pod vedením Marka Štryncla nabízí zvuk barokního orchestru, který v inscenaci dokresluje atmosféru počátku 18. století v Praze. Živé pasáže se střídají se samplovanými a elektronickými, které vyjadřují vnitřní svět hlavního hrdiny. Dominuje však živá hudba. „Přítomnost živé profesionální interpretace na dobové, barokní, či spíše klasicistní nástroje se současnou hudbou z pera člověka, který dobovým nástrojům esteticky rozumí a souzní, je pro mne ideální spojení,“ komentuje Štryncl. „Díky střídání různých hudebních charakterů si v hudbě může nalézt to své i mladá generace. A zdá se mi, že si to i oni náležitě na premiérách užívali. Pěvecké party herců jsou neuvěřitelně obtížné, mám velký obdiv k tomu, co dokážou.“

Opera byla ve světové premiéře uvedena v rámci mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl ve dnech 14. a 15. června, další vyprodané představení se uskutečnilo 19. srpna na festivalu Theatrum Kuks. V Praze bude k vidění pouze 15. září v Divadle Hybernia, tedy symbolicky poblíž místa, kde kdysi v Hybernské ulici divadlo hraběte F. A. Šporka, první veřejně přístupná scéna v Praze, stávalo. Plánované představení 14. září bylo z provozních důvodů zrušeno, diváci tedy mají šanci inscenaci zhlédnout v jediném termínu.

Foto: archiv Geisslers Hofcomoedianten

Facebook X E-mail WhatsApp