Nejstarší český festival staré hudby Haydnovy hudební slavnosti v letošním ročníku jednak pokračuje v haydnovské tradici, zároveň však neopomíjí Rok české hudby. V programové koncepci letošního ročníku tak zaujímají čestné místo koncerty, které se odkazují na české hudební prostředí. Přehlídka se v regionu Plzeňska koná v termínu od 6. září do 3. listopadu a nabídne celkem šest vystoupení.

Do letošního programu jsou zařazeny hned dva premiérové programy. Soud krále českého s Hanou Blažíkovou právě na „Haydnovkách“ otevírá pouť po koncertních pódiích. Projekt 13. září v Prusinech v kostele sv. Jakuba spojí hudbu a poezii revolučního středověkého autora Guillauma de Machaut, působícího i v českých zemích ve službě Janu Lucemburskému. Druhou premiérou je program na objednávku Haydnových hudebních slavností – rekonstrukce a provedení ikonických skladeb Adama Václava Michny Svatováclavská mše a Mariánské nešpory v podání souboru Concerto Aventino a More Maiorum pod taktovkou uměleckého vedoucího Jakuba Kydlíčka 19. září. Právě Michnova Missa sancti Wenceslai je přímo deklarací kvality „české“ hudby. Opus byl napsán pro potřeby olomoucké katedrály kolem roku 1670. Hudební sazba reflektuje aktuální trendy zejména italské hudby a je tak velmi „moderním“ příspěvkem k české hudební kultuře 17. století. Ve shodě s touto stylovou příchylností tak Michnovu hudbu v programu doplňují (v souladu s dobovou praxí) instrumentálními kusy raného baroka a chorálními antifonami ve florentském stylu. Akce se koná na zámku Nebílovy.

Další výraznou osou letošní dramaturgie je česká stopa v zahraničí. Pozvání na tradiční zahajovací koncert 6. září přijal jeden z nejrespektovanějších fagotistů Evropy, člen orchestru Berlínských filharmoniků Václav Vonášek, který vystoupí společně se svým někdejším profesorem Matoušem Křiváčkem a pod taktovkou Jiřího Štrunce před orchestrem Konzervatoře Plzeň, a to v obci Dolní Lukavice. Starší hudbu pak 17. září v lobkowiczkém zámku Křimice reprezentuje ansámbl Rýnský, složený z absolventů prestižní basilejské Scholy cantorum. S Italskými inspiracemi 25. září v kostele sv. Prokopa ve Štěnovicích navíc vystoupí Marek Čermák (cembalo), Petra Machková Čadová (violoncello) a Radka Čermáková (cimbál). Po tomto koncertě následuje více než měsíční odmlka přehlídky.

Na závěrečném koncertě v Dobřanech v kostele sv. Mikuláše zazní dílo dobřanského rodáka Jana Josefa Ignáce Brentnera, k jehož odkazu se může hlásit nejen česká hudební kultura; Brentnerovy skladby se dočkaly vpravdě globálního ohlasu, neboť se šířily v opisech a tiscích do jezuitských misií v Novém světě. Hudba českého autora zněla na americkém kontinentu již sto padesát let před Dvořákovým „novosvětským“ triumfem. 3. listopadu, v den koncertu, uplyne 335 let od narození tohoto významného českého barokního skladatele. Koncertu, na kterém vystoupí Ensemble Inégal pod taktovkou uměleckého vedoucího Adama Viktory, bude předcházet odhalení skulptury – památníku v Brentnerových sadech nedaleko starého gotického mostu v Dobřanech. Umělecké dílo vytvořil český sochař a malíř Václav Fiala z Klatov.

Haydnovy hudební slavnosti jsou nejstarším festivalem tzv. staré hudby v České republice. Byl založen v roce 1993 pro připomenutí prvního profesionálního angažmá Josepha Haydna na zámku v Dolní Lukavici v kapele hrabat Morzinů. Za třicet let své existence rozšířil pole své působnosti z původně úzce vymezeného regionu na celé jižní Plzeňsko i na město Plzeň, přičemž zachovává priority a cíle svých zakladatelů. Festival je primárně zaměřen na starou, tedy barokní, klasicistní a raně romantickou hudbu, která je zde prezentována zejména formou historicky poučené interpretace, přičemž se nebrání experimentálnímu pojetí vybraných koncertů. Své místo ve festivalovém programu však mají i koncerty umělců a souborů, kteří sice hrají na moderní nástroje, zároveň ale sledují nejnovější trendy historicky poučené interpretace starší hudby. Předchozím hlavním dramaturgickým východiskem festivalu byla zejména jednotlivá skladatelská výročí. Tato dramaturgie byla v posledních letech doplněna o další dvě linie. Jsou jimi vystoupení propagující regionální hudební památky či osobnosti, vycházející z aktuálních muzikologických výzkumů v regionu, a také tzv. závěrečné koncerty festivalu, jež nabízejí stěžejní kompozice 18. století komponované pro větší obsazení.

Foto: ilustrační z minulých ročníků festivalu