Ve věku osmdesáti let zemřel houslista, pedagog a organizátor kulturního života Jaroslav Šonský. Po odchodu do Švédska v roce 1975 vybudoval výraznou mezinárodní kariéru sólisty a komorního hráče a po desetiletí se věnoval také propagaci české hudby a kultury v zahraničí. Za tuto činnost obdržel v roce 2003 cenu Jana Masaryka Gratias Agit. Jeho jméno je spjato se Společností Bohuslava Martinů a souborem Martinů Strings Prague.

Jaroslav Šonský patřil k českým houslistům, jejichž profesní život výrazně ovlivnilo působení v zahraničí. Hudební základy získal v rodné Lomnici nad Popelkou, kde se už v pěti letech začal učit hře na klavír a housle. Po studiích na Pražské konzervatoři pokračoval na HAMU u Alexandra Plocka a později soukromě studoval komorní hudbu u violisty Ladislava Černého. Významnou zkušeností pro něj byly také mistrovské kurzy u Semjona Snitkovského, Tibora Vargy a Nathana Milsteina.

Ještě před odchodem do zahraničí působil Šonský jako sólista Armádního uměleckého souboru, v letech 1969–1970 byl členem České filharmonie a následně Symfonického orchestru Československého rozhlasu. V roce 1975 odešel do Švédska, kde rozvinul vlastní koncertní a pedagogickou činnost. Postupně založil několik komorních souborů a výrazně se věnoval také koncertnímu vystupování. Významné místo v jeho kariéře zaujímalo Epos Trio, které založil v roce 1978 s pianistou Andersem Petersonem a violoncellistou Ingemarem Ohlssonem. Soubor se účastnil mistrovských kurzů významných osobností komorní hudby a v osmdesátých letech opakovaně přijímal pozvání klavíristy Menahema Presslera do kanadského Banff Centre. Později Šonský v Kanadě také vyučoval. Od roku 1991 trio působilo v obměněném složení jako Epos Trio – Berlin. Šonský současně rozvíjel sólovou dráhu a spolupracoval s řadou dirigentů, mezi nimiž byli Vladimír Válek, Leoš Svárovský, Stanislav Vavřínek, Jorma Panula či Ilarion Ionescu-Galati. Vystupoval také v různých komorních sestavách, mimo jiné s brazilskou pianistkou Patrícií Bretas nebo francouzskou klavíristkou Sylvaine Wiart. 

Výraznou součástí jeho působení byla práce pro českou hudbu. Ve Švédsku organizoval ve spolupráci s českým velvyslanectvím a Českým centrem koncerty a další kulturní projekty, díky nimž se ve Švédsku představovala řada českých hudebníků. Podílel se také na aktivitách Společnosti Bohuslava Martinů a v roce 2012 založil v Praze dvanáctičlenný smyčcový soubor Martinů Strings Prague, který navázal na tradici české smyčcové školy. Za dlouhodobou propagaci české kultury v zahraničí získal v roce 2003 Cenu Jana Masaryka – Gratias Agit, kterou uděluje ministr zahraničních věcí České republiky. Jeho působení se neomezovalo pouze na koncertní činnost. Jako manažer spolupracoval také se Symfonickým orchestrem v Norrköpingu a podílel se na jeho zahraničních turné. V roce 2009 se stal jednou z osobností dokumentárního projektu České kořeny ve Švédsku. Po návratu do České republiky v roce 2023 zůstal aktivní v kulturním i veřejném prostoru a pokračoval také v činnosti spojené se souborem Martinů Strings Prague. Spolupracoval rovněž na projektu České kořeny.

Jaroslav Šonský se narodil 15. července 1946 v Jičíně a zemřel 5. září 2026. 

Facebook X E-mail WhatsApp