Karlovarští symfonici v 191. sezóně
Karlovarský symfonický orchestr se aktuálně věnuje kolonádním koncertům na Mlýnské kolonádě, ovšem nedlouho po jejich skončení s koncem srpna naváže nová, 191. koncertní sezóna vysoce tradičního symfonického tělesa. Její start je naplánován na datum 11. září a KlasikaPlus.cz přináší její hlavní obrysy.

O kolonádním koncertech KlasikaPlus.cz částečně informovala ZDE. 6. srpna v jejich rámci vystoupí klavírní kvarteto zvané Hotoha a od 7. srpna se na dirigentském stupínku bude objevovat mladý umělec spojený s karlovarskou dirigentskou soutěží, totiž Filip Urban. Tři srpnové koncerty patří Duu Arpeggio – Michaela Petrová (flétna), Zdislava Melicharová (harfa) –, 13. srpna zahraje dechový Prima Vista Quintet, o týden později Duo Dolce tvořené Michaelou Petrovou a Renatou Pitrovou (klavír). Trio Piacere – Michaela Petrová, Bohumila Trachtová (klarinet), Hana Janoušková (violoncello) – zahraje 24. srpna. Ostatní kolonádní koncerty mají na starosti karlovarští symfonikové 21., 22., 30. a 31. srpna řízení Dominikem Pernicou, 28. a 29. srpna Jáchymem Svobodou. Kolonádní koncerty podrobněji zde.
Ještě před započetím samotné sezony se také odehraje koncert Pocta mecenášům tří století, kdy v Zanderově sále Císařských lázní vystoupí Komorní orchestr Karlovarských symfoniků pod dirigentem Vojtěchem Spurným. Jako sólista se při koncertu ve spolupráci s Mezinárodním hudebním festivalem Johanna Caspara Ferdinanda Fischera projeví trumpetista Jiří Houdek.

191. sezona orchestru začne se začátkem 67. ročníku hudebního festivalu Dvořákův karlovarský podzim, kdy první abonentní koncert řady A obstará kromě šéfdirigenta Ondřeje Vrabce také sopranistka Helena Hozová a houslista Roman Patočka v doprovodu symfoniků 11. a 12. září v Atriu Císařských lázní. Na programu je Brahmsův Houslový koncert D dur a Mahlerova Symfonie č. 4. Následují tři další festivalové koncerty včetně jednoho pro rodiny s dětmi zvaného Nejsem nezDvořák.
Další koncerty řady A přivítají dirigenty Tomáše Braunera, Maria Košíka, Marka Štryncla a Martina Lebela, jakož i přední tuzemské interprety, violistku Kristinu Fialovou, houslistu Milana Paľu, klavíristku Slávku Vernerovou Pěchočovou, hobojistu Viléma Veverku a samozřejmě i mnohé pěvce, navíc i Český filharmonický sbor Brno. Řada B skýtá dirigenty Zbyňka Müllera, Kryštofa Kosku, Jiřího Štrunce a Marca Kissoczyho, z interpretů pak klarinetisty Ludmilu Peterkovou a Gábora Vargu s Igorem Františákem, cembalistu Martina Hrocha, mladého klavíristu Adama Znamirovského, saxofonistku Annu Kurzovou, sopranistku Kateřinu Kněžíkovou, houslistu Marka Pavelce a hornistu Přemysla Vojtu.

Připraveno je dokonce celkem třináct mimořádných koncertů například ve smyslu spolupráce s německými a švýcarskými hudebními učilišti či s Mezinárodní pěveckou soutěží Antonína Dvořáka. Do této řady dále spadají Barokní vánoce v Grandhotelu Pupp či Novoroční galakoncerty.
Poslední „mimořádný koncert“ je zároveň posledním koncertem sezony i závěrečnou produkcí v rámci 35. ročníku hudebního festivalu Beethovenovy dny, které se opět rozprostřou na ploše posledního měsíce sezony, tedy června. Finále sezony 18. června ozdobí interpretační příspěvek klavíristy Jana Bartoše, který zahraje Beethovenův Císařský koncert.

Nakonec, orchestr si vyhradí prostor i pro některé další slavnostní příležitosti, jmenovitě u výročí vzniku samostatného československého státu, výročí narození i úmrtí Jakuba Jana Ryby či 80. výročí založení karlovarské ZUŠ. A k mání bude také řada D definovaná čtyřmi koncerty a jako žánrově rozrůzněná (klasická hudba, filmová hudba, se zapojení žáků ZUŠ, pop). Zcela mimo abonentní řady je Koncert pro rodiny s dětmi 12. dubna 2026, kdy se s pomocí vypravěčky Marthy Issové realizuje projekt, na kterém zazní Brittenův Průvodce mladého člověka orchestrem a Prokofjevova symfonická pohádka Péťa a vlk.
Karlovarský symfonický orchestr – jeho aktuálními koncertními mistry jsou Barbora Kolářová a Jakub Sedláček – patří k nejstarším profesionálním hudebním tělesům v Evropě. Z pohledu hudebních dějin českých zemí zaujímá prvenství coby nejstarší orchestr s nepřetržitou kontinuitou existence, kterou nepřerušila ani druhá světová válka. O oficiální vznik a status se zasloužil skladatel, houslista a dirigent Josef Labický (Labitzky) v roce 1835. Od tohoto letopočtu se odvíjí i údaj o 191. výročí existence orchestru. Od září 2022 stojí v čele orchestru oceňovaný dirigent, sólohornista České filharmonie, vyhledávaný komorní hráč a pedagog Akademie múzických umění v Praze Ondřej Vrabec.

Foto/zdroj: archiv KlasikyPlus.cz, Facebook orchestru
Příspěvky redakce
- Lukáš Hurtík (1978–2026)
- Košické hudební jaro slaví sedmdesát let
- Klavírista Jan Čmejla zahraje v Hongkongu
- Jednadvacáté Kocianovo Ústí s klavírním prologem
- Dechový a sborový dialog studentů JAMU s profesionály i amatéry
Více z této rubriky
- Košické hudební jaro slaví sedmdesát let
- Klavírista Jan Čmejla zahraje v Hongkongu
- Jednadvacáté Kocianovo Ústí s klavírním prologem
- Dechový a sborový dialog studentů JAMU s profesionály i amatéry
- Slunná Itálie. Svátek hudby zahřeje Pražany
- Beliczay či Holst. Nevšední výběr Pražského komorního orchestru
- Talichův Beroun rozehraje téma osudových žen
- Dubnové turné České filharmonie. Poněkud hektické
- Ocenění za šíření slovenské hudby pro Slovenský komorní orchestr
- Ruští velikáni v pojetí SOČRu, o týden později mezigenerační setkání harfistek