Orfeus sestoupí do současného podsvětí. Divadlo na cucky chystá netradiční operní projekt
Antický příběh o lásce, ztrátě a touze zvrátit neodvratné dostane v Olomouci novou podobu. Divadlo na cucky připravilo inscenaci Orfeus a Eurydika, která propojuje barokní operu s elektronikou, performancí i současnými tématy psychické bolesti a truchlení. Režie se ujal Jan Frič, jeden z výrazných představitelů české divadelní scény. Akce, akcentující mimo jiné i mezigenerační dialog, bude poprvé uvedena 13. června v Olomouci.

Nezávislá olomoucká scéna Divadlo na cucky rozšiřuje svůj repertoár o projekt, který překračuje hranice tradiční opery. Nové nastudování příběhu Orfea a Eurydiky nabídne divákům komorní divadelní zážitek pohybující se na pomezí hudebního divadla, performance a výtvarné instalace. Předpremiéra se uskuteční 13. června v Olomouci, premiéra pak v pátek 19. června v rámci festivalu Regiony v Besedě v Hradci Králové.
Tvůrci vycházejí z operního díla Christopha Willibalda Glucka, avšak místo historizující rekonstrukce volí osobitou interpretaci. Slavný mýtus o muži, který se vydává do podsvětí za svou zemřelou milou, se v olomouckém nastudování proměňuje v obraz člověka vyrovnávajícího se se ztrátou, samotou a psychickým vyčerpáním. Peklo není konkrétním místem, ale vnitřním stavem.
Režisér Jan Frič, který je známý důrazem na atmosféru, hudbu a silnou vizuální stylizaci, propojuje v inscenaci několik zdánlivě vzdálených světů. Vedle operního zpěvu zazní elektronická hudba, barokní estetika se střetne se současným scénickým jazykem a vedle profesionálních interpretů se na jevišti objeví také členky seniorského souboru Studio Sen. Právě mezigenerační rozměr patří k výrazným vrstvám projektu. Tvůrci v něm propojují zkušenosti profesionálních umělců, nezávislé divadelní scény i amatérských performerů. Výsledkem má být společné hledání témat, která přesahují věkové i generační hranice. Novinka zároveň představuje návrat Jana Friče do prostředí, kde na počátku své kariéry působil. Režisér spolupracoval s Divadlem na cucky už před více než deseti.
Výraznou součástí inscenace bude vizuální stránka. Tvůrčí tým pracuje s inspirací barokním uměním, symbolikou Amora i kontrastem mezi přirozeným a uměle vytvářeným světem. Některé obrazové materiály vznikaly v prostorách olomouckého arboreta Flora, konkrétně mezi sbírkami kaktusů, které se staly jedním z nečekaných motivů celé inscenace. Původně byl projekt připravován pro operní soubor Moravského divadla Olomouc, jeho uvedení se však nakonec přesunulo do nezávislého prostředí Divadla na cucky. Nová podoba tak kromě umělecké výpovědi přináší také reflexi podmínek současné kulturní práce a proměnlivosti institucionálního zázemí, v němž dnešní divadelní projekty vznikají.
V hlavních rolích se představí Jana Vondrů jako Orfeus a Kateřina Škárová v roli Eurydiky. Hudební složku projektu připravili Jakub Kudláč a Michael Dvořák. Inscenace bude po červnové premiéře uvedena také na dalších reprízách v Olomouci.

Foto: archiv Divadla na cucky, archiv KlasikaPlus.cz
Příspěvky redakce
- Mladí laureáti zahrají na Závisti
- Jubilejní Klášterní hudební slavnosti budují Mosty. Červnové dění zahájí ‚Válkovci‘
- Modré housle Pavla Šporcla v permanenci při festivalu Hvězdy nad Vltavou
- Národní divadlo moravskoslezské zahájilo přestavbu pavilonu G. Na Černé louce vznikne nová divadelní scéna
- Petr Popelka završuje vídeňskou sezonu. Před Litomyšlí ještě stihne Turecko
Více z této rubriky
- Mladí laureáti zahrají na Závisti
- Jubilejní Klášterní hudební slavnosti budují Mosty. Červnové dění zahájí ‚Válkovci‘
- Modré housle Pavla Šporcla v permanenci při festivalu Hvězdy nad Vltavou
- Petr Popelka završuje vídeňskou sezonu. Před Litomyšlí ještě stihne Turecko
- Olga Jelínková jako Kleopatra v Lipsku
- Jakub Hrůša šíří českou hudbu. V Německu cílí na Feldův Flétnový koncert
- ‚Sbohem, můj krásný plameni.‘ Mozartovská pocta v olomoucké Vile Primavesi
- Marek Kozák dvakrát v Německu. S Janem Čmejlou se vrátí do Lipska
- Vondráčkovy červnové koncertní cesty Evropou
- Akademici komorní hudby v Niměřicích a Nelahozevsi