Ve čtvrtek 9. ledna zemřel ve věku čtyřiadevadesáti let rakouský režisér, herec, umělecký šéf, vášnivý milovník opery a divadelník Otto Schenk, který patřil k výrazným osobnostem rakouské i mezinárodní divadelní a operní scény. Inscenoval rovněž české opery, které se dostaly na stálý repertoár světových operních scén, a napomohl tak prosazování české hudby v zahraničí.

Otto Schenk svou kariéru zahájil ve vídeňských divadlech Volkstheater a Theater in der Josefstadt. Od padesátých let se věnoval operní režii, která ho zavedla téměř do všech významných světových hudebních divadel, včetně Vídeňské státní opery, Bavorské státní opery, Německé opery Berlín, milánské La Scaly a Královské opery v Londýně. Jeho Prsten Nibelungův v Metropolitní opeře v New Yorku a Růžový kavalír ve Vídeňské státní opeře zůstaly na repertoáru po mnoho let.

Svou první operu, Mozartovu Kouzelnou flétnu, nastudoval Schenk v roce 1957 v Salcburském státním divadle. Krátce poté se vyšvihl mezi špičku mezinárodních operních režisérů. O pět let později zaznamenal úspěch s Lulu Albana Berga ve Vídeňské státní opeře, kde dlouho působil jako stálý režisér a některé inscenace jsou na programu dodnes. V roce 1964 inscenoval ve Vídni Janáčkovu Její pastorkyňu. Schenka zaujala i další díla českého operního repertoáru, kromě Janáčka režíroval Smetanovu Prodanou nevěstu (1982, se sopranistkou Lucií Popp v roli Mařenky). Legendárním se stalo jeho nastudování Dvořákovy Rusalky (1987) s československým týmem, v němž byl i dirigent Václav Neumann, pěvci Gabriela Beňačková jako Rusalka a Peter Dvorský v roli Prince. Tato inscenace byla v roce 2014 přenesena do Metropolitní opery v New Yorku, kde se v hlavních úlohách představili Renée Fleming a Piotr Beczala. V roce 2014 Schenk ve Vídni uvedl Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky. Janáčkova akademie múzických umění v Brně udělila Schenkovi v roce 2017 čestný doktorát za přínos české hudbě. Jeho inscenace českého operního repertoáru tvořily stálý repertoár světových operních scén a pomohly prosazovat českou hudbu v zahraničí. Schenk se podílel také na řadě inscenací v Metropolitní opeře v New Yorku, včetně Beethovenova Fidelia (1970), Netopýra Johanna Strausse (1984), Wagnerova Tannhäusera (1978) a Prstenu Nibelungova (1986/87). Byl ceněn za to, že se všechny jeho operní inscenace vyznačovaly úctou ke skladatelovu rukopisu, který maximálně respektoval.

Otto Schenk začal studovat práva na Vídeňské univerzitě a poté se vzdělával ve vídeňském semináři Maxe Reinhardta. Současně se Schenk věnoval i herecké práci, vystupoval zejména v komických rolích, mimo jiné ve vídeňském Burgtheateru, na Salcburském festivalu a v Theater in der Josefstadt, kde měl své nejužší profesní vazby. V letech 1988 až 1997 byl v tomto divadle i uměleckým ředitelem a v roce 2019 si zahrál svou poslední hereckou roli v Čechovově Višňovém sadu. Do historie se zapsal také jako kabaretiér vystupujícím po celém německy mluvícím světě.

Otto Schenk se narodil 12. června 1930 ve Vídni, zemřel 9. ledna 2025 ve svém domě u Irrsee.

Foto: archiv Vídeňské státní opery