PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Ambiciózní premiéra – s laťkou vysoko, na úrovni evropských událostí – otevřela devátý ročník sebevědomého festivalového bienále Janáček Brno.“

„Britský tenorista Nicky Spence je v roli opilce, v závěru šťastně a naivně vyspinkaného, neodolatelný.“

„Na Měsíci i mezi husity je v opeře tolik krásných míst, že není proč ji upozaďovat.“

Matěj Brouček, tragikomický pan domácí z Janáčkovy dvoudílné opery, se v nové inscenaci Národního divadla Brno ocitá, jak libreto káže, nejprve na Měsíci a jinou noc pak mezi husity, ale jeho opilecké snové výpravy jsou nad rámec libreta surreálnější. Vizuálně se do nich totiž prolínají „Sixties“ – roky 1968 a 1969: let Apolla 11 na Měsíc, festival Woodstock, takzvané pražské jaro, okupace, následná oběť Jana Palacha i legendární hokejový zápas, kdy Československo porazilo Sovětský svaz… Je to nečekané spojení. Přinejmenším pro koprodukční operní projekty chystané v budoucnu do Berlína a Madridu je ovšem toto scénické řešení, dílo Roberta Carsena a jeho týmu, výhodné. Janáčkovu hudebnímu divadlu taková obecněji srozumitelná poetika v cizině výrazně umete cestu.

„Domácí operní orchestr pod vedením Jiřího Štrunce naplňuje bohatost Smetanova vrcholného romantismu.“

„Jedna věc je pracovat se symbolistickým minimalismem, ale druhá věc je předat potřebné množství informací.“

„Smetanovo dílo skýtá možnost dostat operu k široké divácké veřejnosti.“

Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni uvedlo v sobotu 19. října Smetanovu operu Čertova stěna v režii Jiřího Nekvasila, necelý rok od obnovení premiéry v Národním divadle moravskoslezském. Původní inscenace byla evidentně natolik vydařená, že si zasloužila vzkříšení na druhé straně republiky. Stálo by však za to ji při takové příležitosti i oživit.

„Festival MusicOlomouc založil roku 2009 Jan Vičar.“

„Programové zadání pro zahraniční ansámbly bylo, aby minimálně půlka programu byla česká.“

„Orchestrální koncert soudobé hudby je na organizační a dramaturgické rovině trochu oříšek.“

V posledních týdnech se uskutečňuje již 16. ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc. Pět koncertních akcí je letos rozprostřeno od 16. října do 7. listopadu. S dramaturgem festivalu, olomouckým klavíristou a skladatelem Markem Keprtem jsme si povídali nejen o programech jednotlivých koncertů, ale také o historii akce a jejím dramaturgickém směřování.

„Eliška Novotná a Lukáš Michel dokázali z Mé vlasti vykřesat monumentální hloubku bez patetických gest.“

„Nový sál Fakulty umění je navržen tak, aby poskytoval ideální prostor pro jemná a náročná provedení komorní hudby.“

„Zvuk byl vyvážený, což u čtyřručního klavíru není samozřejmost.“

V metropoli Moravskoslezského kraje se v úterý 22. října slavnostně otevřela nová kapitola koncertní sezóny Fakulty umění Ostravské univerzity. Akce zasazená do moderního prostoru poskytujícího zázemí pro komorní hudbu byla však více než jen prvním koncertem sezóny. Byla symbolem rozvoje, kulturního obohacení regionu a oslavy národní identity – v duchu blížícího se výročí vzniku Československa, jež se zrcadlil rovněž ve výběru repertoáru.

„Oslněn wagnerovskou estetikou, spoluzakládá Guido Adler v roce 1873 Wiener Akademischer Wagner-Verein, kde krátce na to pořádá cyklus přednášek o Wagnerově tetralogii Prsten Nibelungův.“

„Živý, neustále se proměňující organismus hudebních dějin se pro Adlera stává alfou a omegou jeho celoživotního odborného snažení.“

„Adler se spolu s Hugem Riemannem dostávají do školních učebnic jako zakladatelé muzikologie.“

Jméno Guida Adlera není v médiích či mezi milovníky vážné hudby skloňováno kdovíjak často. Přesto právě této vědecky agilní a analyticky prozíravé osobě vděčí nespočet skladatelů, hudebních vědců, ale i posluchačů za mnohé. Byl to totiž právě Guido Adler, kdo stál u samotného zrodu muzikologie coby vědní a univerzitně řádně vyučované disciplíny a kdo s neobyčejnou věcností a argumentační robustností kriticky prověřil nejednoho klasika hudební kompozice. O určité prolomení stěží pochopitelného nezájmu o tohoto muzikologa se můžeme pokusit dnes u příležitosti jeho výročí.

„Smyčcová sekce zahrála úvodní část s jemnou gradací; vyvstal pocit tajemství, vyčkávání a neuchopitelnosti.“

„K slyšení byla Reimerova práce s frází, promyšlené vrstvení a rafinovanost gradace.“

„Citlivá interpretace posluchačům umožnila ponoření se do Brucknerovy duchovní výpovědi.“

Koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava, uskutečněný 31. října pod vedením dirigenta Roberta Reimera, publiku přinesl silný zážitek interpretací Symfonie č. 3 d moll Antona Brucknera. Tato kompozice díky dedikaci často označovaná za „Wagnerovu“, odkazuje na inspiraci, kterou Bruckner čerpal u Richarda Wagnera a v jeho hudebním světě. Dílo patří k Brucknerovým klíčovým skladbám a svým velkolepým hudebním a hlubokým duchovním poselstvím stále rezonuje kulturními dějinami.

„Soutěž zaštítěná jménem Antonína Dvořáka neměla být jen náhradou za Pražské jaro. Váha zakladatelských osobností, jejich zkušenosti, šíře rozhledu a vůle zapustily do žíznivé půdy zdravé a silné kořeny.“

„Třebaže po třech ročnících zakázala politická moc Aloisi Ježkovi stát v čele, základ jím položený byl tak pevný, že soutěž mohla pokračovat.“

„Jako spoluzakladatelka soutěže předsedala Marie Budíková-Jeremiášová v letech 1966–1983 šestnáctkrát odborné porotě.“

U zrodu Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, která se v Karlových Varech koná letos od 1. do 8. listopadu, stálo pět zakladatelů, pro jejichž připomenutí je spravedlivé jediné pořadí – abecední: Marie Budíková-Jeremiášová, Václav Holzknecht, Alois Ježek, Karel Leiss, Vlasta Linhartová. Každá z těchto osobností vložila do myšlenky soutěže jinak cennou hřivnu – a vždycky celou duši.

„Mám rád českou hudbu, hudebníky a tradici. Miluji všechno české.“

„Umění stojí na hodnotách, které vyznáváme a kterým věříme.“

„Hudba nemůže spasit svět, ale může poskytnout útěchu.“

„Dobrý den,“ ohlásí se česky z telefonního čísla s italskou předvolbou sir András Schiff k telefonickému rozhovoru. Podzimní dny tráví ve svém domě ve Florencii, kde rehabilituje se zlomenou nohou. V rozhovoru pro KlasikaPlus.cz popisuje svůj vřelý vztah k Česku, české hudbě a skladatelům, ale i pocity z politické situace v Evropě nebo to, jak pomáhá budovat kariéru mladým talentům. Schiff zítra v Rudolfinu zahájí Klavírní festival Rudolfa Firkušného.

„Václav Hudeček, umělecký ředitel festivalu Svátky hudby v Praze, se poté ujal moderování a zahájil jeho 33. ročník v biograficky pojaté retrospektivě.“

„Lucie Kaňková zpívala s jistotou, výrazovou kulturou zdobenou nadějně ohebným hlasem zajímavého témbru a s přirozenou hereckou mimikou.“

„Finále patřilo Kühnovu dětskému sboru, který připravil jeho sbormistr Jiří Chvála.“

Slavnostní koncert zosnovaný k zahájení 33. sezóny hudebního festivalu Svátky hudby v Praze se konal v úterý 29. října ve Dvořákově síni Rudolfina. Umělecký ředitel slavností Václav Hudeček pozval na podium sopranistku Lucii Kaňkovou, tenoristu Aleše Brisceina, basistu Michala Onufera, Kühnův dětský sbor sbormistra Jiřího Chvály a také Plzeňskou filharmonii, která hrála pod dirigentem Tomášem Braunerem.

„K osobitě fyzicky angažovanému způsobu dirigování Petra Altrichtera patří, že provedení doslova odpracoval.“

„Vokálně velkorysý příspěvek Romana Janála k provedení díla co do sugestivní dramatičnosti působil charismaticky.“

„Dirigent zvýraznil úlohu strofického opakování i kontrastů mezi výkřiky vypravěče a sboru a dialogy hrůzostrašně nerovné dvojice.“

Rok české hudby 2024 je jistě dobrým důvodem k připomenutí Svatebních košil, zásadního díla Antonína Dvořáka. I když sto čtyřicet roků, které uplynou koncem listopadu od jejich zkomponování, není tak zcela kulatých. Středeční koncert v pražské Smetanově síni související s plánovanou novou nahrávkou vyzdvihl pod taktovkou Petra Altrichtera dramatičnost kantáty a skladatelovu nevšední invenci.

„Baví expresivní jazyky, které jdou ruku v ruce s dramatem.“

„Chvilky při úniku na Měsíc a další dobrodružství přinutí pana Broučka změnit pohled na ostatní i na sebe sama.“

„Janáček i Britten se umí za pomoci jen mála tónů nebo taktů dostat s patřičným účinkem k jádru věci.“

Britský tenorista Nicky Spence, který se představí na festivalu Janáček Brno v titulní roli inscenace opery Výlety páně Broučkovy, nepřijíždí do Brna poprvé. Během minulém ročníku Janáčkova festivalu tam zpíval Zápisník zmizelého. Tenorové role z Janáčkových oper interpretuje na světových scénách a považuje je za důležitou součást svého repertoáru, spolu s úlohami z oper německých či britských autorů.