PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Sopranistku se tak snažily pokořit nesčetné běhavé koloratury, veliké intervalové skoky, dlouhé legátové fráze a mnohé další nástrahy, kterým se však postavila tváří v tvář a nekompromisně je jednu po druhé zdolala.“

„Zpěvačka vynikala od počátku maximálně otevřeným ‚prostorem‘, který zaručoval kulatost tónu, proto ani ty nejvyšší tóny v tříčárkované oktávě nikdy nezněly ostře.“

„Vůči předešlé sonátě zvolil místy i robustnější styl úhozu, který se k napjatému výrazu hodil a podtrhnul tak charakter skladby. Běhy prolínající se do levé ruky zvládal bez tempového zaškobrtnutí.“

Prostory barokního zámku lázeňské obce Bludov nedaleko Šumperku rozezněly v sobotu 15. července melodie Mozartových operních árií a klavírních sonát. S náročným programem vystoupili v pořadí již na desátém koncertu Klášterních hudebních slavností sopranistka Olga Jelínková a klavírista Marcel Javorček. Navzdory vysokým letním teplotám se obecenstvu podařilo zaplnit sál a vytvořit tak účinkujícím tvořivou atmosféru, která je motivovala ke vskutku bravurním výkonům, jež v 18. století předváděla i hraběnka Hortensie von Zierotin, které byl koncert věnován.

„Amplifikace orchestru nebyla příliš zdařilá, homogenitu orchestru málo podpořila, svrchní alikvoty poněkud potlačila, barva nástrojů nebyla dosti diferencována.“

„Eliška Weissová se představila jako výrazná interpretka Libuše, jichž dnes máme jako onoho pověstného šafránu.“

„Barytonista Daniel Čapkovič zaujal, krom přirozené krásy svého hlasového fondu, dokonalou plynulostí italské kantilény ve Verdiho Donu Carlosovi, v árii Rodriga.“

Dvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Třeboňská nocturna zakončil 15. července operní koncert na nádvoří Městského úřadu Třeboň, tradičně pod názvem Pocta Emě Destinnové. Protagonisty finále festivalu byli sopranistka Eliška Weissová a barytonista Daniel Čapkovič, Filharmonii Hradec Králové dirigoval Jan Chalupecký. Hudební festival sestával celkem ze sedmi koncertů s výbornou, kontrastní dramaturgií. Závěrečný koncert byl skvělou tečkou za jubilejním ročníkem skvělého festivalu na jihu Čech.

„Sebedůvěra je určitě jiná, když člověk před konkurzem absolvuje tříkolovou soutěž, kde je finále s orchestrem a ještě mu výsledek napoví, že jde správnou cestou, než když si půl roku cvičí doma sám a pak vyleze rovnou ‚s kůží na trh‘.“

„Já bych si neuměl představit živit se jen jako sólista, protože to není jen sólová role na pódiu, ale prostě i život solitéra, který jezdí po světě a je na něm sám.“

„Vždycky z legrace říkám, že tohle byl můj poslední koncert s orchestrem, a pak se naskytne zase ještě další.“

Ivan Vokáč patří mezi stálice české hudební scény a na svůj mimořádný talent upozorňuje už od útlého mládí. Absolutní vítězství v mezinárodní rozhlasové soutěži Concertino Praga, které získal společně s houslistou Jakubem Junkem v roce 2006, je jen jedním z mnoha jeho soutěžních triumfů. Ještě za studií na HAMU v Praze ve třídě prof. Miroslava Petráše úspěšně vykonal konkurz do violoncellové skupiny České filharmonie, kde později působil jako zástupce koncertního mistra. Na konci letošního června mu pak konkurz na vedoucí pozici přinesl jednoznačné vítězství a stal se tak druhým koncertním mistrem violoncell v České filharmonii.

„Letos je na programu celkem dvanáct různých oper.“

„První díl v Mnichově hrají zcela bez škrtů, naopak díl druhý jich doznal celé řady (a mohlo se škrtat i více).“

„Na rozdíl od režie bylo ovšem vynikající hudební nastudování a obsazení většiny rolí.“

Mnichovský operní festival, které se pořádají od června do konce července, jsou každoročním vyvrcholením mnichovské operní sezóny, kdy zazní většinou všechny nově uvedené opery v sezóně (často s prominentními hosty) a jejich součástí jsou každoročně i dvě zbrusu nové operní premiéry. Každoročně se do Mnichova sjíždí operymilovné publikum doslova z celého světa, aby vidělo a slyšelo reprezentativní operní inscenace a světově renomované operní pěvce. Letos je na programu celkem dvanáct různých oper, z nichž dvě měly právě v rámci Mnichovského operního festivalu premiéru.

„Letní jízdárnu použil letos Festival Krumlov pro uspořádání open-air koncertu po dlouhých letech.“

„Violeta provází Zuzanu Markovou po celou její dosavadní kariéru. Účinkovala už ve čtrnácti různých inscenacích.“

„V rámci estetiky ozvučení těžko posuzovat. Jemné nuance takováto reprodukce nepodchytí.“

Sobotní večer uprostřed července. Zřejmě nejteplejší den letošního roku se pomalu zklidňuje, ale horko přetrvává. Cesta do Letní jízdárny českokrumlovského zámku, která vede ze starého města poměrně strmě nahoru, je v tom nejpříkřejším místě z ošlapaného dřeva. Utkví vám v paměti…

„Haydn Petra Nouzovského bol vrúcne osobný, vrstevnatý, brilantný, objavný i fascinujúco kantabilný.“

„Fundovaný výklad Jan Jiraský doplnil skladbami interpretovanými s dokonalým porozumením jedného z najväčších znalcov Janáčkovho diela.“

„Interpretácia súboru Collegium Marianum sa vyznačovala technickou vyspelosťou, expresivitou, zmyslom pre odhaľovanie skrytých detailov i vyváženosťou sólových nástrojov a ansámblu, vrátane skvelého continua.“

Posledné dva dni jubilejného 30. ročníku festivalu Janáček a Luhačovice sa konali v priestoroch Lázeňského divadla a kostola Svätej Rodiny. Ponúkli široký repertoárový rozptyl hudby od obdobia baroka až po 20. storočie, od notoricky známych skladieb až po vzácne rarity a od štandardnej interpretácie na súčasných nástrojoch až po historicky poučený prístup.

„Jednu z festivalových konstant hned na začátku v parku na prvním zámeckém nádvoří znovu potvrdilo nedělní podvečerní vystoupení Jazzbandu schwarzenberské gardy.“

„Vystoupení Dvořákova tria jak imanentní kvalitou svého projevu, tak odezvou publika, které aplaudovalo vestoje, možno do jisté míry považovat za dominantu festivalu.“

„Dějištěm sobotního závěrečného koncertu byl prostor kostela Božího Těla v areálu bývalého kláštera. Důsledně sledoval a také završil onu charakteristickou „španělskou linii“ letošního festivalového ročníku.“

Po týdnu odmlky, následujícím po Barokní noci konané o posledním červnovém víkendu, pokračoval během prvního červencového týdne 37. ročník Festivalu komorní hudby v Českém Krumlově sérií osmi navzájem stylově i žánrově svébytných koncertů, dohromady dávajících pestrý a ve svém výsledku i zážitkově atraktivní, avšak esteticky hodnotný souzvuk. Festival se letos konal v termínu od 23. června do 9. července.

„Pro své vystoupení v bernartickém kostele si připravili ukázky z děl českých a světových skladatelů, jimiž zároveň představili nejoblíbenější formy komorní tvorby v období vrcholného a pozdního baroka.“

„Připomenutí Františka Ignáce Antonína Tůmy považuji za záslužné.“

„Náročný virtuózní part, jehož se Jana Semerádová zhostila s technickou bravurou, svědčí o tom, že Blochwitz patřil vedle Quantze a Pierra-Gabriela Buffardina k nejlepším flétnistům v celém Německu.“

Již do svého šestnáctého ročníku vstoupil letos festival oživující sakrální památky širšího okolí Boru u Tachova. Hudební léto Borska založil v první dekádě našeho století tamější duchovní správce Mons. Vladimír Born. Hlavním záměrem borského děkana, který by se letos byl dožil pětaosmdesáti let, bylo vnést duchovní hudbu do objektů, na nichž v poválečném vývoji zanechaly své devastující stopy jak výměna původního obyvatelstva, tak dlouhá léta komunistického režimu. 13. července festival navštívilo trio tvořené hráči souboru Collegium Marianum.

„Saint-Saënsovu hudbu, rovnoměrně rozprostřenou mezi póly lyriky a efektní virtuozity, zahrál Melnikov tak, že pomohl publiku rozměrnou skladbu, v tuzemsku slýchanou zřídkakdy, prožít jako podnětnou, poutavou a zajímavou.“

„Spojení hudby a baletu se tento večer ukázalo jako velmi dobrý nápad.“

„Ravelovo hypnotické Bolero, ve variacích stupňované nad opakovaným a zesilovaným rytmickým motivem, doplnil Bubeníček náznakem příběhu jedné ženy a postupně se přidávajících čtyř mužů.“

Festival Krumlov začal v pátek ve velkém stylu: open-air koncertem v Letní jízdárně a půl hodiny před půlnocí efektním ohňostrojem. Úvodní program nesl název Francouzská noc a byl v den, kdy země slaví významný svátek, sestaven výhradně z francouzské hudby. Do Českého Krumlova přijeli rozhlasoví symfonikové s dirigentem Robertem Jindrou a pianistou Alexanderem Melnikovem. Hudba se navíc na pódiu ve třech skladbách ze čtyř propojila s baletem – s choreografiemi Jiřího Bubeníčka.

„Opera Ernani se moc často neuvádí – nejspíš proto, že hudba je velmi konvenční a příběh poměrně naivní.“

„Sbor toho má v Ernanim strašně moc.“

„Nárokům dirigenta Enriqueho Mazzoly někdy není snadné dostát, ale když se to pak povede, má to úžasný švih.“

Pražský filharmonický sbor i letos účinkuje v Bregenzu na tamním letním festivalu. A i letos ho umělecky vede Lukáš Vasilek, už přes patnáct let hlavní sbormistr pražského tělesa. Festival začíná 19. července premiérou díla, do níž je český sbor obsazen, a to Verdiho operou Ernani. A i tomto případě se historie opakuje. Už poněkolikáté sbor zpívá pod vedením italského dirigenta Enriqueho Mazzoly a podruhé ho režíruje nizozemská umělkyně Lotte de Beer. Vedle scénického provedení opery Ernani sbor účinkuje také v hlavní festivalové produkci prováděné na jezerní scéně už druhým rokem, v Madame Butterfly Giacoma Pucciniho.

„Je stále ještě nezbytné čelit předsudkům zpochybňujícím oprávněnost vstupu zobcové flétny na koncertní pódium.“

„Zatímco klarinet má své místo na tradičním koncertním pódiu již historicky zajištěno, akordeon o ně musí stále ještě usilovat. Je to ale snažení s nepochybně dobrou perspektivou.“

„Nejen z hudebního projevu, ale i z vystupování interpretů i autora toho večera v Kroměříži u svatého Mořice přímo vyzařovala radost, životní optimismus a opravdová zbožnost.“

V Kroměříži v tuto dobu již postupně doznívá letošní ročník Forfestu, mezinárodního festivalu současného umění s duchovním zaměřením. Byl zahájen již v březnu a potrvá až do září. Je sestaven nejen z koncertů, ale i z poslechových pořadů, setkání, kompozičních kurzů pro mladé skladatele a výstav. Své vyvrcholení má koncem června, kdy se v kroměřížských kostelích a koncertních sálech setkávají interpreti jak domácí, tak i zahraniční.

„Irvin Venyš zaujal introvertnou hĺbkou prežitku bez náznaku akejkoľvek maniery. Nádherne budoval frázy a tóny viedol v príkladnej kultivovanosti.“

„Čajkovskij rozpracoval part každého nástroja tak bohato a premyslene, že trio znie ako celý orchester a závažné dielo má obsahom i rozsahom priam symfonické rozmery.“

„Smetanovo trio sa predstavilo ako súbor, ktorý suverénne zvláda absolútne odlišné hudobné svety.“

Jubilejný tridsiaty ročník festivalu Janáček a Luhačovice sa po úvodnom koncerte na Lázeňskom námestí presunul do obľúbeného priestoru Lázeňského divadla, v ktorom sa koná väčšina podujatí hlavného programu. Táto pôvabná divadelná budova, postavená podľa projektu architekta Františka Skopalíka, v tomto roku oslavuje 115. výročie svojho otvorenia. Komorná scéna s výbornou akustikou je neodmysliteľnou súčasťou festivalu i ďalších kultúrnych podujatí Luhačovíc.

„Manžel tehdy jen kroutil hlavou: ‚Tobě se tohle vážně líbí?‘ Odpověděla jsem přesvědčivě: ‚Zatím ne, ale bude!‘ A skutečně jsem si Janáčka oblíbila.“

„Samozřejmě to není dramaturgicky jen o Janáčkovi, máte pravdu, to bychom posluchače z řad lázeňských hostů odradili.“

„Snažíme se, aby lázně Luhačovice žily festivalem i přes den, nejen večerními koncerty.“

Leoš Janáček lázně Luhačovice pravidelně navštěvoval od roku 1903. K jeho poctě založil v roce 1992 skladatel Jaromír Dlouhý hudební festival, který v letošním roce 2023, po dvouleté odmlce zapříčiněné omezením v době covidu, vstupuje do svého jubilejního třicátého ročníku. Od počáteční komorní podoby se jeho dramaturgie rozšiřuje a vedle komorních večerů si troufá i na opery a symfonické koncerty. Dramaturgickou i realizační práci má na starosti manažerka a duše festivalu Milena Hrbáčová.

„Mnohdy musíme vyčlenit místo, aby první řada nebyla zraněna smyčcem vášnivého hudebníka. Až takovéto extrémy v rámci festivalu máme.“

„Tam, kde komorní cykly přirozeným vývojem zanikají, to je vždy smutný pohled. Co kdyby v Poličce nebylo nic k připomenutí Bohuslava Martinů?“

„Koncert Joyce DiDonato je pro nás všechny velkou odměnou a oceněním, kam Lípa Musica došla.“

Jako o košatém stromu mluví Martin Prokeš, ředitel festivalu Lípa Musica a rovněž aktivní zpěvák, o akci, jejíž dvaadvacátý ročník začíná ihned po letních prázdninách 1. září vystoupením klavíristy Lukáše Vondráčka. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se věnuje mimojiné svému vystoupení na festivalu, prý se od něj do značné míry umělecký příspěvek očekává. Přibližuje též dramatugircké úvahy i to, jak je festival velmi úzce partnersky provázaný, v této souvislosti používá slovo ‚rodina‘. Na závěr prozrazuje, čím je festival v českém prostředí unikátní.

„Dvořákův fragment zamýšlené skladby působil v provedení Talichova kvarteta svěže, prokazoval typicky dvořákovskou invenci, která nám obvykle dává při poslechu pocit zvláštního štěstí.“

„Tak vycizelovanou intonační složku na koncertech vnímám málokdy.“

„Molto allegro e vivace bylo interpretováno se sympatickou spontaneitou a výrazovou předsvědčivostí, kdy se soubor ještě více ponořil do agogiky a dynamiky romantického vzletu závěru, který tempicky pěkně gradoval.“

Slavnostní vstupní koncert mezinárodního hudebního festivalu Třeboňská nocturna, jeho již dvacátý ročník, realizovalo 11. července renomované Talichovo kvarteto. Spolu s tímto špičkovým představitelem české kvartetní školy se prezentoval francouzský klarinetista Lilian Lefebvre, jenž loni zvítězil v soutěži Pražského jara. Podstatu programu tvořila díla světového klasicismu a romantismu – Wolfgang Amadeus Mozart, Felix Mendelssohn-Bartholdy a Antonín Dvořák. Dramaturgie programu byla příznivě nakloněna širšímu okruhu potenciálních posluchačů. Ostatně ani v blízkém krajském městě České Budějovice, kde primárius komorního souboru Jan Talich působil mnoho let jako šéfdirigent Jihočeské filharmonie, nebývám koncertů tohoto charakteru častým svědkem. Koncert se konal v Konírně zámku Třeboň, což je velmi pěkný a akusticky příznivý prostor, vhodný pro koncerty komorní hudby.

„Dvořákova „Novosvetská“ je symfóniou vrcholného skladateľského majstrovstva, v ktorej sú forma i obsah v dokonalom vyvážení a jej štvorčasťová štruktúra je vystavaná so suverénnou architektonickou zdatnosťou.“

„V naštudovaní Leoša Svárovského omša priniesla robustný a farebný zvuk Filharmonie Bohuslava Martinů, opäť so zreteľnou dávkou entuziazmu.“

„Pavla Vykopalová sa opäť zaskvela ako autentická koncertná janáčkovská interpretka. Zaujala krásnym hrejivým timbrom svojho lahodného sopránu, dobrou artikuláciou a primeranou hlasovou nosnosťou.“

V malebnom prostredí moravských kúpeľov Luhačovice sa už tridsať rokov v lete koná rozsahom síce neveľký, no pozoruhodne kvalitný hudobný festival Janáček a Luhačovice. Má to logický dôvod – Leoš Janáček bol v tunajších kúpeľoch častým hosťom, navštívil ich 25krát. Mnohé jeho skladby vznikli práve tu a priamo na luhačovickom Lázeňskom námestí sa odohráva dej jeho opery Osud. V dramaturgii podujatia samozrejme nesmú chýbať diela moravského génia, ďalších významných českých skladateľov i veľké svetové mená. Medzi účinkujúcimi sa pravidelne objavuje česká a slovenská interpretačná špička.