PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Samotná Waldbühne jako by potvrzovala poznání, že Berlín je doširoka otevřenou učebnicí 20. století s přesahem do dneška.“

„V červnu 1992 se zde uskutečnil první koncert Berlínských filharmoniků, tehdy pod taktovkou Georgese Prêtra.“

„Letošní dramaturgie se ve světle současných událostí posunula do roviny bezděčného připomenutí toho, co je v ruském světě tím lepším: kultura.“

Až se v sobotu 25. června 2022 ve 20.15 rozeznějí berlínským Lesním divadlem první tóny, přenášené živě tematickou Mezzo TV, půjde zároveň o připomínku výročí v jejich novodobé historii. Podobně jako Evropské koncerty Berlínských filharmoniků, slaví totiž i jejich Koncerty ve Waldbühne třicátiny. Oba projekty vznikly roku 1992. Jsou úmyslně odlišné a zároveň se promyšleně doplňují. Jediným spojovacím prvkem je samotný orchestr, vše další má svůj specifický ráz.

„Interpretační workshop netradičních technik hry vedla znamenitá flétnistka Hana Hána a jako interpret se nejednou osvědčil výtečný kontrabasista Jan Dvořák.“

„Některé bychom bezmála mohli zaměnit za díla mnohem zkušenějších autorů, natolik zajímavě, invenčně a hravě si děti poradily s netradičními skladatelskými technikami.“

„Srdečná atmosféra, podpora rodičů a laskavý přístup lektorů se sešly v tak hojné míře, která není vůbec běžná.“

Dílna pro nejmladší skladatele v Hradci nad Moravicí se letos konala ve dnech 16. až 19. června. Tradiční skladatelský workshop pro mladé autory pořádá sdružení Q ve spolupráci s Janáčkovou akademií múzických umění, Univerzitou Palackého a Základními uměleckými školami Hradec nad Moravicí a Smetanova 8 v Brně…

„Akademie má za cíl formovat mladé a o něco usilující hudební elity.“

„Samozřejmě je potěšením být spolu, ale ještě větším privilegiem je scházet se takhle společně k tvoření hudby“

„Už jen to, když jsme pohromadě na pódiu, je přece symbolem. Reprezentujeme patnáct různých zemí.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl hostuje ve Smetanově domě ve středu 22. června Ensemble Esperanza, smyčcový soubor lichtenštejnské Mezinárodní hudební akademie sdružující mladé hudebníky z patnácti zemí světa. Hrají různorodý repertoár sahající od Griega a Holsta přes Bartóka po Čtvero ročních dob v Buenos Aires od Ástora Piazzolly. Švýcarská houslistka Chouchane Siranossian, umělecká vedoucí orchestru, jinak také mezinárodně uznávaná sólistka hrající na barokní housle, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz probírá principy, na nichž stojí Akademie a její soubor. Jak říká, v rámci každého projektu všichni společně rostou.

„Bolo zrejmé, že východiská jednotlivých autorov sú si v určitých ohľadoch blízke, zároveň má ale každý z nich svoj jazyk a svoje témy.“

„Je to skladba plná citlivých, jemných nuáns, krehkej siete vzťahov, ktoré si vyžadujú mimoriadne vnímavých interpretov.“

Spolok skladateľov Konvergence oslavuje v týchto dňoch už dvadsať rokov od svojho vzniku. Pri tejto príležitosti usporiadali členovia spolku koncert so svojimi skladbami, ktorý si ich publikum vypočulo 15. júna u svätého Vavřince. Išlo pritom o akúsi prehliadku toho, čo sa v Konvergenci deje, s akou hudbou sa stotožňuje, ale aj kam sa posunula: na programe totiž vedľa seba stáli ako nové, tak aj staršie skladby jednotlivých autorov.

„Spolu se svými kolegy z klasických pařížských symfonických orchestrů nabídli tance ze zemí, ze kterých pocházeli jejich prarodiče.“

„Co překvapovalo snad nejvíc, byla technická erudovanost jednotlivých hráčů a jejich ponoření do živelného muzicírování, které jim dělalo radost, kde se dokázali bavit až s pubertální radostí, bez rozdílu věku.“

Mezi městy kraje Jihomoravského a kraje Vysočina, kde se odehrávají mimořádné koncerty, které připravuje Concentus Moraviae, nesmí chybět ani Brno. Besední dům je místem, kde hudba zní zvlášť krásně a kde se jak hudebníci, tak posluchači cítí vždy dobře. V sobotu 18. června se zde konal koncert, na kterém se představil soubor velmi zvláštního jména – Sirba Octet.

„Ďalšia Bellova koncertná predohra premiérovo na pultoch orchestra SF.“

„Holstove Planéty priniesli efektné vyvrcholenie sezóny.“

Poslední koncerty Slovenské filharmonie v této sezóně připadly na 16. a 17. června. Před orchestr se postavil jeho šéfdirigent Daniel Raiskin a jako sólistu si přizval violoncellistu Albana Gerhardta. Společně pak provedli nejen Elgarův Koncert pro violoncello a orchestr e moll, ale v úvodu také koncertní předehru Sedmohradsko, požehnaná krajina Jána Levoslava Belly a jako vrchol Planety Gustava Holsta.

„Na program zahajovacího koncertu byla zařazena – nikoli poprvé v dějinách festivalu – jedna z ikonických skladeb klasické hudby 20. století.“

„Jak Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, tak Český filharmonický sbor Brno podaly v Kroměříži soustředěný výkon; s akustickými poměry v podlouhlém a vysokém skleníku Květné zahrady neboli Libosadu se vyrovnali Tereza Mátlová, Martin Šrejma i Jiří Rajniš.“

„Budoucnost možná přinese další setkání s Orffem, kterého tu už dirigovali Jakub Hrůša, Tomáš Hanus či Tomáš Netopil. A letos František Macek.“

Festival Hudba v zahradách a zámku Kroměříž letos zahájila v pátek 17. června kantáta Carmina Burana Carla Orffa. Pod taktovkou Františka Macka vystoupili Tereza Mátlová, Martin Šrejma, Jiří Rajniš a Český filharmonický sbor Brno připravený Michaelem Dvořákem, to vše za doprovodu Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín.

„Vybudil interpretační aparát, ochotně reagující a skvěle sehraný a sezpívaný, k dokonalému předání všech odstínů hudebního výrazu i významu slov.“

„Překvapilo proto, že byl nakonec litomyšlský koncert zcela zřetelně a slyšitelně ozvučen.“

Händelův Mesiáš má na koncertě s přestávkou tříhodinovou stopáž. Na Smetanově Litomyšli zněl v sobotu na zámeckém nádvoří za teploty přesahující i pozdě večer dvacet stupňů. V podání čtyř skvělých sólistů, Collegia 1704 a jeho bezkonkurenčního sboru zazněl za náruživého vedení Václava Lukse jako strhující doklad bohatosti hudebních projevů barokní doby a skladatelova zralého mistrovství i jako svědectví o tehdejší podobě protestanské zbožnosti.

„Martin Glaser jako režisér vyhmátl základní psychologické motivace. Nehledá výstřednosti, nenutí publiku schválnosti.“

„V Brně se vypráví jeden reálný příběh ze života, ne osudové drama.“

Národní divadlo Brno má od pátku na repertoáru další operní inscenaci, za kterou se opět ani trochu nemusí stydět. Verdiho Otella, v Janáčkově divadle hraného po dlouhých třech desetiletích, připravili vizuálně Martin Glaser s Pavlem Borákem a hudebně Jakub Klecker s Robertem Kružíkem, který dirigoval premiéru. Na ní se méně výrazně podíleli pěvci Harold Meers a Dragutin Matić a z tuzemských sólistů nejlepším možným způsobem Jana Šrejma Kačírková, Aleš Briscein a Václava Krejčí Housková.

„Wagner mě nasměroval k rozhodnutí, že změním obor, ovšem byl v tom ještě jeden rozhodující moment, a to, když mi Katharina Wagner nabídla, abych pro příští produkci v ND nastudovala roli Pucciniho Turandot.“

„Dlouho jsem čekala například na svůj debut v Kostelničce v Národním divadle.“

„Já jsem covidovou dobu využila a s mým korepetitorem Markem Pinzowem studovala role. Mark mě po celou dobu držel psychicky a umělecky nad vodou, věnoval se mi třikrát týdně!“

Eliška Weissová – dramatická sopranistka, která se pro tento obor rozhodla po létech kariéry coby mezzosopranistka, a to konkrétně před čtyřmi roky. O tomto rozhodnutí, o dalším posouvání hranic v novém oboru díky studiu nových rolí, o nedávném úspěchu v cardiffské opeře v Janáčkově Jenůfě, o úskalích a zvládání rolí a o dalších plánech jsme si povídali v příjemném prostředí na pražských Vinohradech.

„Program byl pro orchestr natolik exponovaný, že by se dal nazvat koncertem pro orchestr.“

„Dirigent a orchestr výtečně spolupracovali na vystižení charakteru jednotlivých kontrastních částí díla.“

Posledním abonentním koncertem řady Platina skončila koncertní sezóna Plzeňské filharmonie. Vzhledem k několika odloženým koncertům z doby pandemie však bude orchestr účinkovat i během letních měsíců jinde, doma pak na festivalu Živá Plzeň v srpnu. Orchestr letos pro své publikum připravil bohatý program ve dvou klasických řadách Platina a Diamant, řadě napříč žánry Crossover a řadě speciálních interaktivních programů pro děti Duha. Mimo to se systematicky snaží pracovat s mladými hudebníky v projektu Muzikantská naděje, kdy se nadaní žáci Plzeňského kraje zapojují do orchestrální hry pod vedením jednotlivých nástrojových skupin hráči orchestru.

„Do litomyšlského kostela nenásilně a citlivě, převážně ztišeně, vstoupil svět filmu. Nejen tématem skladby, ale i ryze hudebními prostředky.“

„Mezi sólisty v nejrozsáhlejším partu svými křišťálově jasnými tóny, zasahujícími až do nejvyšších poloh, vynikla sopranistka Jana Sibera.“

Rekviem za mého přítele od Zbigniewa Preisnera zaznělo v české premiéře na festivalu Smetanova Litomyšl jako skladba na pomezí koncertní a filmové hudby, na rozhraní umění a užitého umění, na hraně duchovní a komerční sféry. Jako skladba minimalisticky prostá a neméně prostě působivá.

„V programu zazněly kompozice Heinricha Ignaze Franze Bibera. Jejich protipólem se staly kompozice současného francouzského autora Pascala Dusapina, narozeného v roce 1955.“

„Pojednávaný ročník kutnohorského festivalu učinil další výrazný krok k stylově, druhově i žánrově a také interpretačně nekonvenčnímu prožívání a poznávání hudby.“

V neděli 12. června skončil už patnáctý ročník Mezinárodního festivalu komorní hudby v Kutné Hoře, který byl současně oslavou třiceti let od založení agentury Lotos, která je jeho hlavním pořadatelem. Významný mezník se kromě jiného projevil vizuální podobou obsahově hutné a svou odbornou stránkou hodnotné programové brožury, hlavně její dynamičtější titulní stránky. Jak ředitelka festivalu Alena Turková, tak jeho umělecký ředitel, violoncellista Jiří Bárta, tu ve svém úvodním slovu věnovali festival jako celek hrdinné Ukrajině.