PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Mým největším snem je, aby se rutina nikdy nestala součástí budovy Rudolfina.“

„Čajkovskij samozřejmě nebyl žádný anděl, nikdo není. Ale v podstatě byl stejně ušlechtilý jako jeho hudba.“

„Jsme ve službách tvorby. Tvůrci jsou bohové, my jsme služebníci.“

Česká filharmonie vstupuje v těchto dnech do jubilejní 130. sezony. První koncerty ve dnech 25. a 26. září povede, přirozeně, šéfdirigent orchestru Semjon Byčkov. Na zahajovacím koncertě se spolu s filharmoniky vrátí k hudbě Petra Iljiče Čajkovského, konkrétně k Symfonii č. 5; tu pak těleso poveze i na svoje podzimní turné po Asii. Právě o Čajkovském Semjon Byčkov nejvíc mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz. Z dirigentových slov o tomto autorovi je přitom ještě více než jindy cítit hluboký obdiv a pokora – a také láska.

„Fialová a Bárta jsou často žádanými interprety, protože nenabízí jenom kvalitní umělecké uchopení díla, ale také různorodý repertoár napříč stoletími a žánry.“

„To vše s originálním světelným designem vytvořilo působivou, odlehčenou atmosféru, což se do koncertní řady Bez kravaty nesmírně hodí.“

„A i když večerní program postrádal jistou hlubší dramaturgickou vizi, což je škoda, jeho uměleckou úroveň se povedlo udržet výtečnou interpretací.“

Dvořákova Praha nově nabízí koncertní řadu s názvem Bez kravaty (No tie). Ta by podle pořadatelů festivalu měla představit program vstřícnější vůči publiku, aniž by polevil na své kvalitě, a to v uvolněné, neformální atmosféře s dress codem Casual. Lze tedy očekávat atraktivní koncertní řadu kombinující nekonvenční hudební žánry. Jeden z koncertů nového cyklu se uskutečnil dne 22. září v prostorách Divadla X10 s názvem Bach meets Bolling. Interpretovali Jiří Bárta, Terezie Fialová a také Petr Dvorský a Jiří Stivín mladší.

„Program nebol pompéznou oslavou, skôr výnimočným gestom uznania, ponúkajúc malú ochutnávku tvorby.“

„Pažického dôslednosť, s akou zachytil výrazový zámer autorky, sa ukázala aj v ďalších číslach programu.“

„Nový projekt komorného koncertu slovenských skladateľov si svojich poslucháčov našiel.“

Druhý komorný koncert 60. ročníka Bratislavských hudobných slávností priniesol výnimočné stretnutie jubilujúcich skladateliek Sylvie Bodorovej a Ľubice Čekovskej. Pod názvom Dvojportrét z tvorby jubilujúcich skladateliek večer spojil melancholickú, kontemplatívnu tvorbu Čekovskej s temperamentnými skladbami Bodorovej, pričom zazneli aj slovenské premiéry cyklu Four Movements a Concerto dei fiori. Výkony interpretov ako Peter Pažický, Jakub Sedláček či Miriam Rodriguez Brüllová zdôraznili lyriku, jemnú expresivitu a rytmickú presnosť diel, zatiaľ čo dramaturgický kontrast medzi dvoma poetikami dodal koncertu dynamiku a nezabudnuteľnú atmosféru.

„Avantgardní kompozice jsou schopny svést i proslulé dirigenty k plošnosti interpretace.“

„Adámkova skladba pro velký orchestr byla barevně originálnější než Boulezova.“ 

„Díla klasičtější mají v dramaturgické nabídce festivalu schopnost přitáhnout i davy posluchačů.“

V rámci prestižního festivalu Musikfest Berlin, probíhajícího ve dnech 30. srpna až 23. září 2025 v koncertních síních hlavní německé metropole, se uskutečnila ve Velkém sále berlínské Filharmonie také premiéra nového díla Ondřeje Adámka Between Five Columns. Přehlídka výrazně akcentující soudobou hudbu, v těsném spojení s klasickou hudbou starších epoch, přizvala ke své dramaturgické nabídce řadu zahraničních i domácích těles. Pouze Berlínští filharmonikové si připravili dva programy s různými dirigenty.

„První dojem z koncertu je takový, že oba novodobí autoři jsou si velmi podobní.“

„U skladatelů Beria a Bouleze nyní vzpomínáme sto let od narození, u Bacha letos jeho nedožité již 340. narozeniny.“

„Švejkar svůj B klarinet ovládá vskutku mistrovsky. Hraje čistě, s intonační přesností, s rozmanitou škálou barev.“

To trojí užití slova lehkost v titulku reflexe rozhodně není nadbytečné, nejen proto, že připomíná jedno známé literární dílo. Nejlépe totiž charakterizuje koncert klarinetisty Marka Švejkara, který se uskutečnil dne 20. září v nezvykle teplém a slunném sobotním odpoledni v pražském Atriu na Žižkově. Během programu jej podpořili violoncellista David Pěruška a tanečnice Eliška Kopecká. Koncert byl současně představením, respektive, po křesťansku řečeno, křtem nového CD, který právě vyšel u značky Supraphon. Švejkar na něm hraje výhradně sólové skladby pro svůj nástroj.

„Theodora Remundová natočila o souboru Belfiato Quintet dokument pro Českou televizi.“

„Soubor právem získal první cenu v soutěži Antonína Rejchy na festivalu v rakouském Semmeringu.“

„Mezi dvě skvěle a inspirativně hraná díla zařadila dramaturgie mladé dílo modernisty 20. století Luciana Beria.“

V programu Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha patřil nedělní dopolední koncert dne 20. září souboru Belfiato Quintet. Soubor oslavuje dvacetiletí své činnosti a v Anežském klášteře koncertoval za přítomnosti kamer České televize. Na programu měl soubor ověřené skladby svého repertoáru – kvintety Rejchy, Beria, Beethovena a Françaixe. Každý prostor určený k provedení hudby je vhodný, tentokráte promlouval ke koncertu genius loci se slavnou historií českých králů a duchovním odkazem sv. Anežky České.

„Sir John Eliot Gardiner je respektovanou osobností a i za dirigentským pultem bylo znát, že je dirigentem s velkými nároky.“

„Ouvertüre uchopila posluchače jemným pletivem hudební pavučiny, kterým všechny v sále postupně spoutala.“

„Orchestr předvedl ohňostroj barev a harmonie, jeho fortissima vybuchovala jako ohňostroj při líčení čarodějnických orgií.“

Největší hudební festival Slovenska, Bratislavské hudební slavnosti, letos slaví šedesáté výročí trvání. Zahájení se uskutečnilo 19. září a hned druhý koncert 20. září nabídl vystoupení souboru The Constellation Choir ＆Orchestra s dirigentem sirem Johnem Eliotem Gardinerem. S napětím očekávaný koncert byl zcela vyprodaný a setkal se s vřelým přijetím u publika.

„Letos dramaturgie kursů vybrala jednoho z významných tvůrců romantické umělé písně Hugo Wolfa, o kterém se traduje, že své písně s doprovodem klavíru ‚dovedl k dokonalosti, srovnatelné pouze se Schubertem‘.“

„Pódium první části koncertu patřilo třem dvojicím frekventantů, vokalistů s klavírními partnery.“

„Mezzosoprán Adamové se skví širokým vibratem, v nižších polohách má hřejivost a zpěvačka vládne pozoruhodnou tónovou kulturou hlasu schopného nuancí.“

Spolek Lieder Society zahájil svou činnost za povznesení písně, opomíjeného žánru komorní hudby, v roce 2021. Za tímto účelem, vedle koncertní aktivity, otevřel v roce 2023 speciální týdenní lekce pro mladé pěvce a klavíristy nazvané Mladý salón. Letos, už potřetí, se konaly v prostorách Konzervatoře Jana Deyla na Maltézském náměstí v Praze a závěrečný koncert proběhl 20. září v sále Jana Drtiny. Nejdříve vystoupily tři dvojice frekventantů a poté se konal recitál lektorky kurzů Belly Adamové za doprovodu klavíristy Ahmada Hedara. V centru pozornosti se ocitly písně rakouského komponisty Huga Wolfa.

„Pocit svobody a neustálého objevování při interpretaci staré hudby je doslova opojný.“

„Massenetova pozdější mistrovská díla Evu bohužel trochu zastínila.“

„Myslím, že sociální sítě se staly součástí ekosystému klasické hudby.“

Francouzská lyrická sopranistka Claire Antoine patří k nejvýraznějším mladým hlasům současné operní scény. Studovala na konzervatořích v Toulouse a Lyonu a už během studií získala prestižní ocenění Talent Adami Classique (2021). Od roku 2021 působila v operním studiu Národní opery v Amsterdamu, v roce 2023 byla vybrána do programu Génération Opéra. Letos v srpnu se představila na Salcburském festivalu a v nadcházející sezóně ji čeká mimo jiné Čajkovského Jolanta v Bordeaux či Paní Lidoine v Poulencových Dialozích karmelitek v Opéra national de Nancy. Českému publiku se pěvkyně poprvé představí 28. září, kdy na závěrečném koncertu Svatováclavského hudebního festivalu zazpívá titulní roli v Massenetově oratoriu Eva.

„V prezentácii najvyššej úrovne hudobnej interpretácie sa festival vyrovná ktorémukoľvek v okolitých krajinách.“

„Peter Breiner dokázal vo svojej skladbe rozvinúť všetky odtiene svojho mnohostranného hudobného talentu.“

„V ťažiskovom diele Leonarda Bernsteina si dirigent a sólista dokonalo rozumeli.“

Za zvukov tradičnej festivalovej znelky, slávnostných fanfár Jána Cikkera, otvorili organizátori festivalu 19. septembra v Redute jubilejný 60. ročník Bratislavských hudobných slávností. Slovenská filharmónia pod taktovkou britského dirigenta Wayna Marshalla uviedla pred vypredanou, do posledného miesta zaplnenou koncertnou sieňou diela Petra Breinera, Josepha Haydna a Leonarda Bernsteina (sólo Ladislav Fančovič). Odštartovala tým defilé vyše dvoch desiatok symfonických a komorných koncertov, z ktorých mnohé patria k tomu najlepšiemu, čo sa dá v súčasnosti v európskych sálach počuť.

„Večer byl plný kontrastů jak v repertoáru, tak mezi jednotlivými hlasy.“

„Koncert byl inspirativní přehlídkou mladých pěvců, kteří ve své rozdílnosti vytvořili zajímavou mozaiku začínající generace operních zpěváků.“

„Diváci snahu všech pěvců odměnili zaslouženým potleskem a z koncertu odcházeli zjevně pozitivně naladění, se sympatiemi ke všem vystupujícím.“

Novoměstská radnice se díky Spolku přátel hudebních talentů rozezněla hlasy mladých nadějných pěvců z Česka i zahraničí. Prostor dostali tři zpěváci a dvě zpěvačky a každý z nich vnesl do sálu jinou hudební kvalitu, jinou barvu, jinou uměleckou osobnost. Každopádně šlo však o večer velmi inspirativní, v němž se snoubilo mládí s nadšením i sympatiemi ze strany publika.

„Zsolt Hamar prokázal, že nejen hudba symfonická, ale i opera je jeho srdeční záležitostí.“

„Daniela Špinar dala své režii v prvním obraze nadhled a komiku, druhý obraz je naopak strohý a surrealistický a dává průchod sadismu.“

„Výkony protagonistů byly vzácně vyrovnané.“

Otazníky kolem slučování dvou kulturních institucí, divadla a filharmonie v Olomouci, zdá se, konečně utichly. Filharmonie už zakončila tradiční varhanní festival a operní soubor nastudoval novou klasickou inscenaci, operu Tosca Giacoma Pucciniho, jejíž premiéra se odehrála 19. září. Deklarovaná spolupráce mezi institucemi se naplnila prostřednictvím šéfdirigenta Moravské filharmonie Zsolta Hamara, který se ujal hudebního nastudování opery a také jejího provedení. Hudební i režijní ztvárnění zajistilo divácky přitažlivou inscenaci, která se bude hezky vyjímat na repertoáru.

„Tréma nikdy tak úplně neodejde, patří prostě ke skvělému výkonu.“

„V hudební výchově nám hoboj představili jako ‚ten nástroj s lízátkem‘.“

„V prostoru orchestru je hoboj vlastně takový středobod. Může ze všech stran krásně poslouchat všechny skupiny a zase posílat jejich energii dál.“

S Barborou Trnčíkovou, novou první hobojistkou České Filharmonie, jsem se poprvé setkala ještě na HAMU, kdy jsme v pauzách mezi cvičením zjistily, že se obě chystáme na stejnou soutěž. Byla tehdy teprve v prvním ročníku, čerstvě po maturitě na pražském hudebním gymnáziu a kromě hudby studovala ještě žurnalistiku. Soutěž v italském Chieri tenkrát ve své kategorii vyhrála a jak mi sama prozradila, byl to jeden ze zlomových okamžiků v její hudební cestě; byl potvrzením, že její úsilí má smysl. Úspěchů a zkušeností od té doby nasbírala nespočet a své úsilí teď přetavila v jednu z nejprestižnějších hudebních pozic, jakých u nás mohou instrumentalisté dosáhnout.