PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Český filharmonický sbor Brno je těleso disponující vyrovnaným, kompaktním zvukem, ve kterém se jednotlivé hlasové sekce doplňují bez zbytečné dominance.“

„Francouzština v rukou rodilých mluvčích zněla přirozeně, lehce, bez cizích akcentů, takže publikum mohlo vnímat melodii jazyka v její původní kráse.“

„Svatováclavský hudební festival není jen koncertní přehlídka, ale značka kvality nesoucí konkrétní kulturní poslání.“

Když se v neděli 28. září rozezněly první tóny Massenetova oratoria Ève v ostravské katedrále Božského Spasitele, bylo zřejmé, že závěr 22. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu bude opět výjimečnou událostí. Festivalový koncert tentokrát nabídl českou premiéru málo uváděného díla, které stojí na pomezí mezi lyrikou a dramatem, mezi kontemplací a výpovědí, mezi světem Boha a světem člověka. Interpretovali Český filharmonický sbor Brno, brněnská filharmonie a sólisté vedení Philippem Bernoldem.

„Gustav Mahler se nechal slyšet, že ‚dneska už umí výborně instrumentovat kdejaký idiot‘, a odmítl Pucciniho Tosku uvést ve Dvorním divadle, dokud bude stát v jeho čele.“

„Šedesát sedm let stará a stále aktuální inscenace je v kontextu světového operního provozu naprostým unikátem.“

„Generální ředitel Bogdan Roščić předstoupil před zataženou oponu a sdělil publiku, že se z technických důvodů nepodařilo postavit scénu ke druhému dějství.“

Když se 25. září letošního roku ve Vídeňské státní opeře otevřela opona na začátku 664. (!) reprízy aktuální inscenace Pucciniho Tosky, nic nenasvědčovalo skutečnosti, že se na scéně odehraje ještě jiné drama než to, které pro něj vymysleli autoři libreta. Jenže znáte to: člověk míní, Pán Bůh… Než se dostaneme k odhalení onoho momentu, jež z představení v elitním obsazení pod taktovkou Piera Giorgia Morandiho učinil možná památnější večer, než jaký si kdo dokázal představit, podívejme se na historii provozování Pucciniho operního hororu z roku 1900 ve Vídni trochu komplexněji. Možná se bude jednat o drobné zdržení, ale garantuji vám, že docela napínavé.

„Když tam mají být komedianti, proč ne celý cirkus? A když je ve vsi cirkus, musí být i nějaké stánky. Proč by podnikavá Mařenka nemohla v jednom tom stánku prodávat?“

„Tomáš Hanus si dal záležet zejména na předehře, kterou podal s dynamickými i agogickými efekty a vytvořil pevný kantabilní celek, který orchestr podal jako symfonickou báseň.“

„Obecenstvo se rozdělilo na dvě poloviny, jedna tleskala a druhá bučela.“

Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany měla premiéru ve Vídeňské státní opeře. A dokonce se dočkala zcela nového německého textu. K hudebnímu nastudování byl přizván český dirigent Tomáš Hanus a hlavní role zpívali slovenští pěvci Slávka Zámečníková, Pavol Breslik a Peter Kellner. Režie se ujal německý režisér Dirk Schmeding, autorem scény byl Robert Schweer a kostýmy vytvořil Alfred Mayerhofer. Hráli a zpívali Orchester, Chor a Bühnenorchester der Wiener Staatsoper a sbormistrem byl Thomas Lang. Premiéra nové inscenace se konala ve Vídni 28. září.

„Daniel Matejča, v podstatě hvězda, která toho v poslední době má hodně a hodně, přesvědčil o své schopnosti vést.“

„Bylo znát, jak v průběhu večera ansámbl ukotvený ve svém respektuhodném vedoucím utěšeně spěje k čím dál uvolněnějšímu pojetí.“

„Josef Suk by měl jistě velkou radost, jací schopní nástupníci mu dorůstají.“

Mladí kvartetisté a výrazné osobnosti nastupující generace hráčů smyčcem spojení pod názvem Sukovo kvarteto zavítali do prostor Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. Koncízní, živě přenášený koncertní večer z děl Alexandera Borodina a Josefa Suka způsobil předposlední zářijový den velkou spokojenost na straně publika přišedšího do prostor Studia 1.

„Sympatickým rysem Ratajovy tvorby je stručnost a jednota výrazových prostředků.“

„Namísto jasných evolučních postupů ve formální výstavbě s oblibou pracuje metodou strukturální setrvačnosti.“

„Solidní výkon bylo možné již předem očekávat od členů souboru FAMA Quartet. V interpretaci soudobé hudby jsou velmi zběhlí.“

Zahajovací koncert abonentní řady Cyklu soudobé hudby „S“, pořádaného ve 32. koncertní sezóně 2025/26 Prague Philharmonia se, jako již tradičně, konal ve Studiu Švandova divadla v Praze na Smíchově. Zněly skladby Jakuba Rataje v interpretaci členů orchestru a jejich hostů včetně kvarteta FAMA.

„Pro Kissina, Isserlise a Bella to bylo vzpruhou pro úplné vnoření se do Šostakovičových komplikovaně polyfonních vláken, drtivých průlomů v dynamice a trpkých posunů v harmonické vrstvě díla.“

„Nastavený interpretační postoj dosáhl svého vrcholu v tematicky hybném scherzu.“

„Začátek první věty byl zpřítomněn klavírním akordickým oparem, do něhož violoncellista Steven Isserlis později vrýsoval kostru melodického tématu.“

Český spolek pro komorní hudbu druhý koncert své 131. sezony pojal ve velkém stylu, a to jak personálně, tak dramaturgicky. Během úterního večera 29. září přivítalo publikum pražského Rudolfina za bouřlivého potlesku trojici legendárních hráčů patřících k tomu nejlepšímu, co světová muzikantská obec může nabídnout. Joshua Bell, Steven Isserlis a Jevgenij Kissin předvedli na programově sceleném repertoáru čítajícím díla Šloma Rozovského, Dmitrije Šostakoviče a Petra Iljiče Čajkovského špičkové a na technické efekty bohaté výkony, které okouzlily nejen vynikající souhrou, o niž se každý z muzikantů zasloužil stejnou měrou, ale také nevídanými ponory do forem jednotlivých skladeb.

„Žádný poslech sebelepší nahrávky nenahradí koncertní zážitek. Je to pro sbor obrovský impuls do dalšího snažení.“

„Na pódiu vidíte andílky, vejdete do zákulisí a tam hejno ďáblíků.“

„Jako mužské plémě neradi dáváte najevo, že jsme vám byli užiteční. Až po dlouhé době a jen někdo dokáže nahlas vyslovit, že je za tu zkušenost rád.“

Téměř synonymem chlapeckého sborového zpívání je v České republice jméno Zdena Součková. Stovky hudbymilovných kluků, například včetně známého herce a zpěváka Vojtěcha Dyka, jí prošly pod rukama až k dnešnímu dni, kdy jsou na stole půlkulatiny Pueri Gaudentes. Součkovou založený sbor „radostných chlapců“ své narozeniny oslaví koncertně 4. října v Dvořákově síni Rudolfina a právě tato příležitost je motivací historicky prvního rozhovoru sbormistryně a pedagožky Zdeny Součkové pro portál KlasikaPlus.cz.

„Šostakovičovy skladby nikdy nebudou jenom nějakou ´pěknou hudbou´. Pokud by se tak hrály, budou ploché.“

„Když hovoříme o Ostravě a Šostakovičovi, v případě jeho Čtvrté, Páté, Osmé… by myslím skutečně v kinu Vesmír toho zvuku bylo až příliš moc.“

„Když bude Daniel Raiskin v natáčení Šostakovičových symfonií chtít pokračovat, mohli bychom se u toho zase sejít.“ 

Producent a hudební režisér, který provází a umělecky vede nahrávání a postprodukci a stojí už za stovkami CD a dalších nahrávek, koncertních přenosů a televizních vysílání. To je Holger Urbach, dříve pracující pro japonskou firmu Denon a pro Západoněmecký rozhlas v Kolíně nad Rýnem. Od roku 2000 má vlastní produkční firmu a působí nezávisle. Je podepsaný pod snímky řady světových orchestrů včetně České filharmonie s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Nyní natáčí i s Janáčkovou filharmonií Ostrava a jejím designovaným šéfdirigentem Danielem Raiskinem Šostakoviče. A právě o tom je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

„Nevšední setkání jak z hlediska repertoáru, tak z hlediska provedení.“

„Mladá mezzosopranistka s mezinárodním zázemím na sebe už nějakou dobu upozorňuje mimořádně barevným hlubokým hlasem i inklinováním k písňovému repertoáru.“

„Skvělá pěvkyně ovládající dynamické a barevné nuance hlasu a modelování výrazu, osobnost s odvahou přinášet něco nového.“

Lednicko-valtický hudební festival pokračoval v neděli komorním koncertem v sálku zámečku Dianin chrám nedaleko Valtic. Aniž by to mělo znít elitářsky, šlo o výlučný, exkluzivní podvečer – místem konání, interpretací i programem. Mezzosopranistka Bella Adamova a Škampovo kvarteto v amerických souvislostech neokázale zazářili.

„Martinů v dílech otiskl svou niternou lásku k rodnému kraji, jeho lidovým tradicím a zvykům v tom nejčistším tvaru dokonale souznícím s Burešovou literární předlohou.“

„Sázka na svěží pohled zprostředkovaný zúžením smíšeného sboru na osm hlasů interpretům jednoznačně vyšla.“

„Kvalitně řemeslně odvedená a zdařile vypointovaná interpretace odrážející s citem nejjemnější nuance díla byla bez rozdílu společným dílem obou zapojených souborů.“

Na svátek svatého Václava se v kostele zasvěceném tomuto českému patronovi ve středočeské Sýčině uskutečnila repríza zahajovacího koncertu festivalu Hlasy tří světů. Nedělní večer v režii dvou relativně mladých souborů Victoria Ensemble a NeoKlasik orchestru nabídl výjimečnou dramaturgii, poctivou interpretaci, a hlavně duchovní hloubku příhodnou pro sváteční čas. Titulem Mariánské legendy Bohuslava Martinů opatřený program zaujal vynalézavostí i prostou čistotou sdělení v intimně střiženém kabátku.