PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Mluvím jazykem hudby, ale zároveň i jazykem obchodu a obojí mě velmi baví.“

„Na počátku mě vždycky zajímá vize daného umělce, co by rád posluchačům předal a hlavně proč.“

„Moje první zkušenost s nahráváním v Praze byla právě tam, kde je nyní naše studio.“

Americký producent, skladatel, baskytarista Bob Lord je ředitelem společnosti Parma Recordings, která zastřešuje několik hudebních labelů zaměřených na současnou klasickou, jazzovou a experimentální hudbu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje, jak si vybírá spolupracovníky, jak proměnila hudební trh pandemie nebo proč má nahrávací studio zrovna v Praze na Smíchově.

„Cílem každého festivalu by podle mě mělo být získat si posluchačskou základnu natolik, že se poté nemusí podbízet a neustále vysvětlovat, proč něco zařadil na repertoár.“

„To, co dnes považujeme za romantické, možná ani není tak autentické.“

„Ve chvíli, kdy máte dobré muzikanty a hlavně velkou chuť hrát, dá se vytvořit leccos.“

Tomáš Jamník je mužem mnoha violoncellových tváří. Na podzim je zjeví posluchačům festivalu Lípa Musica jakožto letošní umělecký garant. Coby rezidenční umělec vystoupí nejen na samostatném recitálu, ale také jako člen speciálně vytvořeného festivalového kvarteta nebo ansámblu spojujícího klasickou hudbu s elektronickou. Umělec na festivalu zpečetí také výsledky své lektorské činnosti. O tom všem mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Dva španělští kytaristé, příslušníci jedné rodiny Oscar Herrero a Mario Herrero, zpěvačka Natalia Mellado a tanečnice Celia Domene strhli publikum ohnivými rytmy a stylovou čistotou provedení, vycházející z originálního folkloru Romů v Andalusii.“

„Vzácným hostem byl argentinský kytarista Máximo Diego Pujol.“

„Program byl velmi různorodý.“

Kytarový festival letnímu Brnu sluší, ale už je u konce. Devadesát účastníků ze sedmnácti zemí světa včetně zámoří se setkávalo denně od 27. července do 2. srpna, už po čtyřiatřicáté na kurzech i na koncertech a vyměňovalo si zkušenosti i pocity. I zkušení matadoři se do Brna vrací často, především díky řediteli festivalu, profesorovi JAMU, kytaristovi Vladislavu Bláhovi. Nedílnou součástí festivalu je také Mezinárodní kytarová soutěž Guitartalent a také večerní koncerty, na kterých se představili nejlepší světoví kytaristé.

„Vizuální řešení inscenace dominantně pracuje s podmanivým svícením a s výraznými bílými stěnami, které proměnlivě a mimořádně funkčně vytvářejí různě otevřené či přivřené prostory.“

„Kateřina Kněžíková v titulní úloze dokazuje uměleckou i pěveckou vyzrálost; nachází v naléhavosti krásné výrazové odstíny, přesvědčuje v emotivních i v nostalgicky posmutnělých stavech duše.“

„Jaroslav Březina zpívá a hraje plačtivě slabošského Tichona, ovládaného téměř až do konce matkou, naprosto ideálně.“ 

V Británii opět boduje Leoš Janáček. Obnovená inscenace jeho opery Káťa Kabanová na festivalu v Glyndebourne na jihu Anglie je moderní, ale bez excesů, vizuálně uhrančivá, jednoznačně sdělná, logická a přesvědčivá, po hudební stránce skvělá. Stojí za ní dirigent Robin Ticciati a režisér Damiano Michieletto a v titulní roli září sopranistka Kateřina Kněžíková.

„Christian Thielemann nastudoval a dirigoval Mlčenlivou ženu vůbec poprvé.“

„Mlčenlivá žena je jedna z nejlépe napsaných komických oper.“

„Všechny komické situace rozehrál režisér Gloger do posledního detailu.“

V berlínské Státní opeře Pod lipami se pravidelně věnují, jako ve většině německých divadel, opernímu odkazu Richarda Strausse. Ten napsal celkem patnáct oper, nejčastěji se z nich hrají Salome, Elektra, Růžový kavalír a Ariadna na Naxu, k nim na německých scénách se dají přiřadit ještě Arabella a Žena bez stínu. K těm méně hraným patří i Mlčenlivá žena, skladatelova jedenáctá opera, kterou napsal na vrcholu svých tvůrčích sil. Hudebně dílo nově nastudoval Christian Thielemann, režii si vzal na starost Jan Philipp Gloger a výsledek je mimořádně zdařilý.

„Jako po francouzském varhaníkovi po mně pořadatelé často požadují francouzský repertoár 19. a 20. století.“

„Miluju transkripce a starou hudbu stejně jako soudobou.“

„K pilotní kariéře mě vedla především vášeň.“

Jubilejní třicátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum v Praze zahájí ve čtvrtek 7. srpna zástupce střední generace vynikajících francouzských varhaníků Florian-Baptiste Marle-Ouvrard. Zahajovací koncert nese podtitul Pilot i varhaník, což odkazuje k interpretovým dovednostem, ve světě varhaníků spíše raritním. Od roku 2015 zastává prestižní post titulárního varhaníka velkých varhan v kostele sv. Eustacha v Paříži, a to díky úspěchu v konkurzu. Na pražském festivalu vystoupil poprvé již před dvěma lety, roku 2017 hrál na Mezinárodním varhanním festivalu Olomouc. Ptali jsme se ho na hudební začátky, oblíbené autory i ono řízení letadel.

„Tóny se kukským chrámem nesou s obdivuhodnou intenzitou a zároveň s příjemným utlumením, bez jakéhokoliv rušivého dozvuku.“

„Moderní piano propůjčuje Bachovi lahodnost, dávající ještě více vyniknout geniální harmonii a všem kontrastům.“

„Na Voříška Martin Kasík rád přistoupil, i když ho ve svém běžném repertoáru nemá. ‚Více Voříška!‘ chtělo se pak zvolat možná nejen mně. “

Čtvrtý koncert letošního ročníku mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks byl koncipován jako klavírní recitál. Původně avizovaného Jana Bartoše, který musel ze zdravotních důvodů svou účast odříci, nahradil v sobotu 2. srpna v kostele Nejsvětější Trojice jiný špičkový český sólista Martin Kasík. A tak si posluchači pod vznosnou barokní klenbou užili namísto klasicistního programu vedle Bacha také příjemnou dávku romantismu.

„Je něco zcela výjimečného dělat barokní hudbu na místě s tak bohatou historií a kouzelnou atmosférou.“

„Passione d’amore spojuje árie a duety z Händelova Julia Cesara a Vivaldiho Il Giustina.“

„Postavy spojuje vášeň vložená do hudby a intenzita jejich vnitřních životů a citových prožitků: obě jsou to silné ženy, které se pohybují ve světě moci a mnoho riskují.“

Letní slavnosti staré hudby letos vyvrcholí 5. srpna v kostele sv. Šimona a Judy koncertem s podtitulem Passione d’amore. Hvězdou večera bude mezinárodně uznávaná ukrajinsko-německá sopranistka Kateryna Kasper, jejíž repertoár sahá od barokní opery přes oratoria až po písňovou tvorbu a která sbírá uznání na předních evropských i zámořských scénách. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje nejen své interpretační pojetí italské barokní hudby, ale i osobní vztah, který má ke zvolenému repertoáru. Na koncertě se představí společně s českým barytonistou Romanem Hozou a ansámblem Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

„Dnes je americký sextet nositelem deseti cen Grammy, jakož i stejného počtu Dove Awards.“

„Vyspělé rytmické cítění, perfektní ladění, barevný zvuk, bezprostřední projev, kreativita a sympatická hravost – to vše jsou kvality, které Take 6 svým posluchačům nabídli.“

„Orchestr svým výkonem dokázal, že si stále právem udržuje pověst tělesa složeného z nejkvalitnějších hráčů naší jazzové scény.“

V sobotu večer 26. července se ke společnému vystoupení na venkovní scéně v Pivovarské zahradě v Českém Krumlově spojila v rámci mezinárodního hudebního festivalu dvě tělesa. Z USA již podruhé přijelo afroamerické vokální sexteto Take 6, z Brna pak legendární Rozhlasový Big Band Gustava Broma. Jejich společné vystoupení znamenalo jedno z nejvýraznějších a po interpretační stránce nejkvalitnějších vybočení z převažující klasické linie českokrumlovského festivalu.

„Účinkujícími stipendisty Akademie komorní hudby byla houslistka Terézia Hledíková, violista Bohumil Bondarenko a violoncellista Alessandro Mastracci.“

„Varhanní recitál Kathariny Zauner byl pro všechny skvělým zážitkem.“

„Zařazení Dohnányiho díla by se dalo nazvat dramaturgickým počinem dne.“

Festival Krumlov, který v těchto dnech vrcholí, uspořádal v nedaleké Kaplici několik zajímavých setkání s hudbou. Stipendisté Akademie komorní hudby a varhanice Katharina Zauner vystoupili 31. července v kostele sv. Petra a Pavla, večerní Nokturno Akademie komorní hudby a dva vstupy nadaných žáků místní ZUŠ proběhly jako open air vystoupení v městském parku Kaplice. Zájem o všechna vystoupení byl velký.

„Kriegenburg každému aktu spolu se scénografem Haraldem B. Thorem a kostýmní výtvarnicí Tanjou Hoffman přidělil jeden element a barvu, do které jsou laděny oděvy i scéna.“

„Jeviště ve třetím aktu zasype popel. Emotivní loučení lidu s těly mrtvých příbuzných, které podlehly moru, vyvolává až nevolnost.“

„Šestapadesátiletý basbaryton Paul Gay, který téměř nesejde z jeviště, podobně jako sbor, podal impozantní výkon.“

George Enescu je pro rodné Rumunsko národním skladatelem, byť mnoho let strávil ve Spojených státech a ve Francii, kde je i pohřben. Ve vlasti jeho jméno nese symfonický orchestr, mezinárodní letiště v Bacău, na jeho počest se v metropoli koná prestižní mezinárodní hudební festival a jeho portrét jde denně z ruky do ruky. Je totiž na bankovce v hodnotě pěti lei. Slavnosti v rakouském městě Bregenz vzdaly Enescovi v roce sedmdesátého výročí jeho úmrtí hold uvedením jeho jediné opery Œdipe, jejíž nastudování společně s Pražským filharmonickým sborem se zapíše do dějin slavností.

„Koncert byl koncipován jako ucelený proud rozdělený do šesti logických částí. Jedno hudební číslo navazovalo na druhé a hudebníci vyprávěli různé příběhy.“

„Hlas pana de Praetere zní naprosto přirozeně a působí, jako by se takto jednoduše vyjadřoval od narození.“

„Soubor jako celek působil nesmírně mladě, a to nejen svým vzezřením čerstvých absolventů hudební školy, ale především přístupem k hudbě.“

Další z festivalových večerů Letních slavností staré hudby, nesoucí podtitul Their Majesties (Jejich výsosti), se 31. července odehrál na příhodném místě, v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě. Do vznešené společnosti anglického královského dvora druhé poloviny 17. a počátku 18. století pozval posluchače vlámský soubor Musica Gloria spolu s belgickým kontratenoristou Pieterem De Praetere. Stylově vytříbený program se nesl ve znamení ušlechtilé hudby Henryho a Daniela Purcellových a připomenul jejich jedinečný přínos dějinám barokní Anglie.