„Dva španělští kytaristé, příslušníci jedné rodiny Oscar Herrero a Mario Herrero, zpěvačka Natalia Mellado a tanečnice Celia Domene strhli publikum ohnivými rytmy a stylovou čistotou provedení, vycházející z originálního folkloru Romů v Andalusii.“

„Vzácným hostem byl argentinský kytarista Máximo Diego Pujol.“

„Program byl velmi různorodý.“

Kytarový festival letnímu Brnu sluší, ale už je u konce. Devadesát účastníků ze sedmnácti zemí světa včetně zámoří se setkávalo denně od 27. července do 2. srpna, už po čtyřiatřicáté na kurzech i na koncertech a vyměňovalo si zkušenosti i pocity. I zkušení matadoři se do Brna vrací často, především díky řediteli festivalu, profesorovi JAMU, kytaristovi Vladislavu Bláhovi. Nedílnou součástí festivalu je také Mezinárodní kytarová soutěž Guitartalent a také večerní koncerty, na kterých se představili nejlepší světoví kytaristé. 

Úvodní koncert jako každým rokem oslovil celé Brno efektním programem Flamenco de Andalucía, který se konal na letní scéně Biskupského dvora 27. července. Dva španělští kytaristé, příslušníci jedné rodiny Oscar Herrero a Mario Herrero, zpěvačka Natalia Mellado a tanečnice Celia Domene strhli publikum ohnivými rytmy a stylovou čistotou provedení, vycházející z originálního folkloru Romů v Andalusii.

Dalšími hosty byli italští umělci Andrea Vettoretti, Duo Roberto Fabbri a Elia Portarena a v úterý 29. července se blýskli na dvojkoncertě nejprve Duo brillante cordi a poté kytarista Štěpán Rak (reflexe ZDE); další den se představil chorvatský kytarista Zoran Dukić. 

Vzácným hostem byl 31. července argentinský kytarista Máximo Diego Pujol, který na samostatném koncertě představil své skladby. Nejlepší skladatel klasické hudby roku 1989 Argentiny a skvělý kytarista vystupuje po celém světě a jeho díla jsou mezi kytaristy velmi oblíbená. Sám je interpretem velmi niterným, s precizním intonačním i rytmickým projevem a se schopností uchopit pozornost publika a vést jeho soustředění. Vystoupení věnoval v první polovině dílům svých krajanů. Zahájil skladbou skladatele Ariela Ramireze Mujeres Argentinas věnovanou ženám. Rosarito Vera, Maestro přinesl na nostalgický lidový nápěv, měkkým kulatým tónem s niterným projevem. Alfonsina y el martes zazněla s něžným pianem s obdivuhodnou interpretační sdělností a vedla do klidného pianissima. Juana Azurduy měla perlivou, svěží melodii s vylehčenou rytmikou a energií. Atahualpa Yupanqui byl důležitým skladatelem argentinské střední oblasti, v jeho skladbě Canción del Abuelo, N. 2 zněla nostalgie dálek v táhlé melodii, končící do ztracena. Pablo del Cerro a Atahualpa Yupanqui jsou autory skladby s názvem La del campo s rytmickými efekty, bubnováním na korpus, přesto přednesené s klidem a vyrovnaností. Ve skladbě Luise Alberto Spinetty Barro tal vez zazněly rytmy rocku, i tak je interpret podal důstojně a náležitou barvou. Na závěr první poloviny ještě zazněla skladba Ástora Piazzolly Adiós Nonino, nostalgické rozloučení s až vtíravou melodií. 

Po přestávce prezentoval interpret svoje vlastní skladby. Zahájil svojí prvotinou, kdy mu podle jeho vyjádření bylo sedmnáct let, když ji psal. Tres Preludios zahájila první část Tristango en vos. Relaxační náboj se postupně měnil v rytmické akceleraci, aby jej náhle ukončil ostrý akord ve forte. Pak už se opakovala první část, tentokrát ukončená v pianu. Preludio tristón bylo variacemi opakovaného tématu, opět niterné a zasněné, zatímco třetí Candombe en mi naopak hravé. Lejos de casa byla skladbou již pozdějšího data, melodie i harmonizace je bohatší a celkově je skladba o poznání barvitější; výrazově hluboká, kdy se interpret neubránil dojetí. Následovalo skladatelovo poslední dílo Suite del Plata, N. 6 o pěti částech. 1. Turquesa s nostalgickou melodií, kterou zpracovával s podloženým doprovodem. 2. Escarlata s energickým tempem, s ostrými, krátkými i disharmonickými akordy a se sekvencemi běhů. 3. Blanco antiquo je melodické, zadumané vyprávění, 4. Aquamarina běží lehce s rozloženými akordy pod měkkou melodií a 5. Negro marfil má opakující se motiv v synkopovaném, sekaném rytmu, který posléze přechází do zpěvné melodiky s energickým závěrem. 

Interpret byl odměněn za svůj precizní výkon dlouhým potleskem a voláním bravo, což si vynutilo ještě přídavek, píseň s názvem Verde Alma, kterou Pujol složil pro svoji manželku. Něžná a vroucná píseň ukončila vstoupení kytaristy a skladatele, kterého si váží nejen v jeho rodné zemi, ale stejně tak i jinde po světě.

Festival pokračoval ještě v pátek 1. srpna vystoupením brazilské kytaristky, zpěvačky a skladatelky jménem Badi Assad, která doplňovala své vystoupení zpěvem v kombinaci stylů, což z ní dělá v současnosti ohromně zajímavou hudební osobnost.

Závěr festivalu v sobotu 2. srpna patřil nejprve duu Luis Coelho & Eudoro Grade s bohatým programem španělských skladatelů a následně vystoupil Maoz Ezra z New Yorku a žáci, a také kytarový kvintet. Program byl velmi různorodý, od Romanian Folk Dances Bély Bartóka až po Rumbu Štěpána Raka v podání Student Quintetu. Vše se odehrávalo v přátelské a pohodové atmosféře a všichni účastníci budou na Kytarový festival v Brně jistě rádi vzpomínat.

Foto/zdroj: Facebook festivalu, Karla Hofmannová

Facebook X E-mail WhatsApp