PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Popřát mu přišli i hostitelé.“

„Máximo Diego Pujol byl dokonce přítomen a interpretace jeho skladby Cable de tierra byla světovou premiérou.“

„Štěpán Rak si svoji porci slávy jaksepatří užil a projevil se jako výsostný a invenční umělec, s živelností, kterou by mu mohli závidět daleko mladší kolegové.“

Štěpán Rak je živou českou kytarovou legendou. Jeho činnost skladatelská, koncertní i pedagogická je naplněná elektrizující invencí. Na kytarovém festivalu v Brně, kde své jubileum oslavil koncertem 29. července v sále Nové radnice, uhranul svým projevem zcela zaplněný sál, který nešetřil ovacemi. Popřát mu přišli i hostitelé, ředitel festivalu Vladislav Bláha na kytaru a jeho manželka Tania Drobysh na mandolínu a domru. Vystoupili jako Duo brilante cordi s náročným programem, kde Rakovy skladby nechyběly.

„Pokud některý klavírista nemá rád Chopina, člověk si říká, že je na něm něco podivného.“

„Každá hudba může pomoct a je vhodná pro nějaký konkrétní duševní stav.“

„Preferuju tvořivost; nedává mi moc smysl interpretovat nějaký prefabrikovaný produkt.“

Martin Kasík je jedním z nejuznávanějších českých klavíristů. 2. srpna vystoupí v rámci festivalu Hudební léto Kuks, kde zastoupí Jana Bartoše, který měl hrát původně. Pro Kasíka se nejedná o první koncert, o kterém se dozvěděl s nevelkým časovým předstihem, a tak jedním témat rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz byla příprava koncertu na poslední chvíli. Dále jsme si povídali o hudbě Fryderyka Chopina, Leoše Janáčka a dalších skladatelů, ale i o zpěvu, improvizaci a účinku hudby na člověka.

„Setkání s podobně pracujícími a nadšenými dětmi v nesoutěživém milém pracovním prostředí jsou prostě úžasná.“

„Hlavně v Čechách mi chybí větší podíl výuky improvizace a dětské tvorby v hudebním oboru.“

„Je nádherné sledovat, jak se stírá rozdíl mezi profesionálem a žákem.“

‚Za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog.‘ To je motto stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART, která se nezaměřuje jen na mladé talenty, ale ke spolupráci s profesionálními mentory přibírá také pedagogy, s nimiž nadané děti pracují především na základních uměleckých školách…

„Setkání a samotná práce s mentorem a zároveň s ostatními talentovanými stipendisty byl pro žáky úžasný motor, který je tak trochu ‚vytrhl z klídečku‘ prostředí malé ZUŠ na malém městečku, kde měli pocit, že jim jejich zapálení stačí.“

„Baví mě vlastně nebýt učitelka. Baví mě být pozorným žákem svého žáka, objevovat s ním právě tu jeho cestu a rozšiřovat mu obzory.“

„Mám dojem, že klasický repertoár je u nich vnímán jako něco, s čím raději děti neobtěžují, aby nezamířily jinam. Dělá se hodně projektů na efekt, ale vytrácí se výchovný a kultivující rozměr základního uměleckého školství.“

‚Za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog.‘ To je motto stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART, která se nezaměřuje jen na mladé talenty, ale ke spolupráci s profesionálními mentory přibírá také pedagogy, s nimiž nadané děti pracují především na základních uměleckých školách…

„V závěrečné scéně Sbormistra mě v kontextu s tím, co se dělo na plátně, úplně dostala Dvořákova Když mě stará matka.“

„I když ve filmu hudba nehraje prim, ale pouze dokresluje děj, měla by diváka upoutat, protože právě hudba, když je dobrá, mnohdy dokáže daný film podpořit.“

„Myslím, že po Zdeňku Liškovi už nikdo nedosáhl takového rozsahu, co se týče schopnosti vcítit se do děje filmu, a ještě ho posunout mnohem dál.“

V sobotu 12. července skončil 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Uskutečnilo se během něj 465 filmových představení, jichž se zúčastnilo 9949 akreditovaných návštěvníků, bylo prodáno celkem 128.133 vstupenek. V této souvislosti se detailněji zaměříme na filmy a události, které během celého festivalu zaujaly svou hudební složkou. Zároveň přinášíme krátká interview s českými umělci a pravidelnými festivalovými návštěvníky na téma úloha hudby ve filmu.

„Nezapomínat na osobnost a individualitu žáků.“

„Jednou z hlavních výzev, které Akademie MenART přináší, je nutnost vystoupit ze zaběhlých pedagogických schémat a být otevřený novým přístupům a experimentům.“

„Moje hudební děti na hodinách začínají diskutovat nad tím, zda to skladatel myslel tak či onak, a začínají mi oponovat. Což je vlastně sen každého pedagoga.“

‚Za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog.‘ To je motto stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART, která se nezaměřuje jen na mladé talenty, ale ke spolupráci s profesionálními mentory přibírá také pedagogy, s nimiž nadané děti pracují především na základních uměleckých školách. Ti svou prací a osobním nasazením výrazně přispívají k rozvoji talentovaných dětí a mládeže a mnohdy představují kritický prvek určující budoucí úspěšnost mladých hudebníků. Těch, kteří míří k profesionální dráze, ale i těch, pro které hudba zůstane ‚jen‘ zálibou. V návaznosti na seriály rozhovorů s mentory Akademie MenART portál KlasikaPlus.cz přistoupil k přípravě třídílného rozhovoru s vybranými hudebními pedagogy, kteří se dostali do užší nominace na letošní Cenu pro výjimečné pedagogy ZUŠ udělovanou akademií.

„V Bavorské státní opeře v Mnichově se Straussovu opernímu odkazu věnují pravidelně.“

„Claus Guth patří mezi režiséry, kteří dílo, jež inscenují, hluboce respektují.“

„Faurého opera Pénélope by se měla provozovat koncertně.“

Na Mnichovský festival jezdí operní nadšenci doslova z celého světa, protože jim nabízí, vedle známých oper ve špičkovém obsazení největších současných operních hvězd, i díla méně známá, zřídkakdy uváděná. Přinášíme reflexe na opery Láska Danaina Richarda Strausse z reprízy 22. července a Pénélope od Gabriela Faurého, které se hrála o den později.

„Pomalé sláčiky na hranici naliehavosti a smútku vyplnili studený priestor chrámu.“

„Simona Šaturová úspešne skombinovala pocit hnevu z odmietnutej lásky s lyrikou smútku, ktorý postava Elettra zažíva.“

„Akustika chrámu a zároveň jej citlivé podanie spolu vytvárali zvukový závoj, ktorý zjemnil aj tie najostrejšie tóny.“

Hudobný festival Znojmo má za sebou 21. ročník. Záverečný koncert festivalu, ktorý sa konal 27.7. 2025 v kostole sv. Mikuláša bol venovaný hudbe Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta, s krátkym inštrumentálnym predelom od Františka Xavera Richtera. Hráči Silentium! Ensemble, dirigovaní Tomášom Netopilom, svojím sebavedomým prejavom potvrdili svoje miesto medzi špičkami súborov starej hudby. Slovenská sopranistka Simona Šaturová bola skutočným šperkom tohoto  festivalového zakončenia. Jej hlas a prirodzené vystupovanie boli ideálnym zlúčením elegantnej profesionality s decentným a úprimným precítením.

„Kullervo pro soprán a baryton, velký mužský sbor a orchestr, op.7. pojednává o otroctví, válce, incestu, sebevraždě.“

 „Vliv Brucknera nelze v Kullervovi přeslechnout. Stejně tak i kousek Richarda Wagnera, ačkoli rodáka z Lipska Sibelius příliš nemusel.“

 „Finský monolit patřící mezi mezníky národní kultury vytesal Saraste s účinkujícími do vokální a instrumentální působivosti.“

Zelené kopce nad malebným Bodamským jezerem mizí v mlhavém oparu. Sluníčko se kamsi schovalo, prudký liják střídá vytrvalé mrholení. Potemnělá obloha, ze které tečou provazy deště, jako kdyby ronila slzy nad tragickým osudem Kullerva, nešťastného hrdiny z opulentního finského národního eposu Kalevala, jehož krutý osud Jean Sibelius přetavil do instrumentálně-vokální symfonie. Během jejího jediného uvedení 27. července na scéně Velkého sálu Festivalového divadla v Bregenz řídil sólisty, Vídeňské symfoniky i Pražský filharmonický sbor finský dirigent Jukka – Pekka Saraste.

„Pětice hudebníků zaujala především schopností navázat bezprostřední kontakt s publikem i díky a přirozenému uvádění jednotlivých skladeb.“

„Bachův Contrapunctus I nabyl v podání žesťů slavnostní charakter a opět odhalil přednosti nástrojově homogenního obsazení.“ 

 „Partita alla fanfare Zdeňka Lukáše je kompozicí plnou pozitivní energie, která nezapře skladatelův rukopis.“

Nedělní matiné 27. července v krumlovské synagoze patřilo mladé generaci českých žesťařů. Kvinteto PBtet (Prague Brass Quintet), založené v roce 2016 studenty HAMU se zde představilo v nové formaci s trumpetistou Stanislavem Masarykem. Soubor představil program, který spojoval osvědčené skladby barokních mistrů s kompozicemi českých autorů 20. a 21. století. Nechyběla ani světová premiéra skladby Jiřího Trtíka, komponovaná přímo pro krumlovský festival.

„Massenetova opera se až do této chvíle neobjevila na žádné z berlínských operních scén po dobu téměř třiceti let.“

„Co do krásy hlasu a obdivuhodné kvality vysokých tónů se dnes Jonathanu Tetelmanovi opravdu málokdo vyrovná.“

„Jako Charlotta umí být Aigul Akhmetshina stejně uvěřitelnou náhradní matkou svých početných sourozenců, jako půvabnou introvertkou, která si nedokáže poradit s přívalem citů, jež by jí měly být zapovězeny.“

Málokdo by čekal, že právě v berlínské Deutsche Oper zazní až nyní jedno z nejslavnějších děl francouzské operní literatury a navíc „jen“ koncertně. Massenetův Werther se totiž v německé metropoli neobjevil téměř třicet let. Ve středu a v pátek 23. a 25. července se na tamní scéně konečně dočkal návratu, a to s dvojicí pěvců, kteří se v hlavních rolích osvědčili už v několika úspěšných zahraničních inscenacích: s mezzosopranistkou Aigul Akhmetshinou a tenoristou Jonathanem Tetelmanem.