Plzeň začne opravovat Peklo. Historický sál má znovu sloužit hudbě
Po letech uzavření se kulturní dům Peklo v Plzni začne vracet do života. Město v září zahájí rekonstrukci jeho historické části s velkým sálem pro více než sedm set posluchačů. První etapa potrvá přibližně dva roky a vyžádá si investici přes osm set milionů korun. Na obnovu má navázat nová část se zlatým opláštěním připomínajícím žesťový nástroj, která nabídne koncertní sál pro tři sta lidí a bude novým zázemím Plzeňské filharmonie.

Peklo patří k nejvýznamnějším kulturním stavbám Plzně a jeho velký sál zároveň představuje prostor, který městu dlouhodobě chybí. Jeho předností je mimo jiné dobrá akustika a kapacita přes sedm set návštěvníků. Návrat sálu do provozu proto může znamenat důležitou změnu pro koncertní život města, které v současnosti postrádá odpovídající velký prostor pro některé typy hudebních produkcí.
První etapa obnovy se soustředí na neorenesanční část komplexu, v níž se nachází právě historický sál, šatny, schodiště a vstupní hala. Peklo je kulturní památkou a součástí prací budou stavebněhistorické a restaurátorské průzkumy i obnova dochovaných prvků tradičními postupy. Zvláštní pozornost si vyžádá také havarijní stav krovu a střechy. Kritický stav objektu se ukázal už při dílčí rekonstrukci zahájené zhruba před osmi lety. Tehdy se při pracích odhalilo rozsáhlé napadení stropů a krovů dřevokaznými houbami a Peklo bylo v roce 2018 uzavřeno, od té doby zůstává historická část mimo běžný provoz.
Obnova historického sálu má být pouze první částí rozsáhlejší proměny celého areálu. Na ni má navázat dostavba prostřední části, která propojí historickou budovu s Fischerovou vilou a vytvoří nové zázemí především pro hudební provoz. Vzniknout zde mají administrativní prostory a zázemí Plzeňské filharmonie, zkušebny, šatny, sklady a také nový koncertní sál s kapacitou přibližně tři sta míst.
Právě požadavky hudebního provozu byly jedním z klíčových hledisek architektonické soutěže. Návrh musel počítat nejen s akustikou a technickým vybavením sálu, ale také s praktickými potřebami orchestru, od zázemí hudebníků až po logistiku spojenou s přesunem těžkých hudebních nástrojů. Vítězný návrh týmu Jiřího Zábrana, Jakuba Sýkory a Kateřiny Svobodové pracuje s výrazným kontrastem historické a současné architektury. Fischerova vila zůstane samostatným objektem, zatímco nová prostřední budova dostane výrazné opláštění z eloxovaného hliníku. Jeho podoba má připomínat žesťový nástroj a symbolicky tak odkazovat k budoucímu hudebnímu využití areálu.
Architektonické řešení zároveň počítá s kultivací veřejného prostoru v okolí Pekla. Cílem je vytvořit funkčně propojený celek, v němž se historické stavby setkají se současnou architekturou, aniž by jedna potlačila druhou.

Peklo vznikalo na přelomu devatenáctého a dvacátého století jako dělnický a spolkový dům. Slavnostně otevřen byl v roce 1906 a od počátku měl výrazně kulturní a společenskou funkci. Jeho prostory sloužily přednáškám, společenským akcím, divadlu i kinematografii a v průběhu desetiletí se celý komplex postupně rozšiřoval a proměňoval. Dnešní projekt tak není pouze záchranou chátrající památky, je pokusem vrátit objektu jeho původní společenskou roli a současně ji přizpůsobit potřebám dnešního kulturního provozu.
První etapa obnovy je nyní finančně zajištěna. Město původně vyčlenilo 738 milionů korun, letos částku navýšilo o dalších sto milionů. Zahájení prací je plánováno na září a jejich dokončení přibližně za dva roky. Teprve poté má přijít na řadu navazující dostavba, která má z Pekla vytvořit komplexní kulturní a hudební centrum.
Foto: Plzen.eu
Příspěvky redakce
- Světlo, mír a mladí hudebníci předmětem nového programu Nadačního fondu Magdaleny Kožené
- SOUTĚŽ O VSTUPENKY:
Svátky hudby slaví pětatřicetiny. S Václavem Hudečkem, mladými talenty i operními hvězdami - Česká filharmonie s Byčkovovým osudovým Rachmaninovem
- Sympozium se zaměří na správné držení těla při hře na hudební nástroj
- Festival Váši Příhody zakončí v Praze houslista Milan Al-Ashhab s klavíristou Adamem Skoumalem
Více z této rubriky
- Hrůša a Bamberští symfonikové držiteli Ceny německé hudební kritiky za Bohuslava Martinů
- David Radok získá ve Švédsku čestné stipendium za přínos opernímu umění
- Janáčkova nadace ocení Carsena, Heřmana, Mařatku a Radoka
- Ministerstvo kultury chce zrevidovat podporu festivalů. Změny se dotknou i Pražského jara nebo Smetanovy Litomyšle
- Soutěž Gabriely Beňačkové odhalila vítěze. V Jihlavě uspěli pěvci z Japonska, Mexika a Itálie
- Česká hudební rada ocenila Věru Šustíkovou za dlouholetou péči o melodram
- Gramophone Awards 2026 pro Pavel Haas Quartet a Jakuba Hrůšu s Bamberskými symfoniky
- Skladatel Jan Bernátek opanoval soutěž Opus ignotum
- Filharmonie Bohuslava Martinů hledá violoncellisty a hráče na lesní roh
- Vláda schválila novou kulturní politiku kritizovanou reprezentanty částí kulturní obce