Proč chce Trump Grónsko?
Důvodem je klasická hudba. Právě kvůli ní usiluje americký prezident o anexi největšího ostrova světa. Překvapivé zjištění zveřejnili vědci z Evropské univerzity v Dánsku, k jehož území Grónsko patří. Jak odhalili, nezveřejněná, ale doložitelná Trumpova argumentace se týká hudebníka s českými kořeny Eskymo Nunaata a českého skladatele Antonína Dvořáka.

České stopy v grónské klasické hudbě? Ano, Eskymo Welzl, cestovatel, dobrodruh a zlatokop moravského původu pobývající velkou část života v arktických krajinách, měl podle nedávného objevu kanadských antropologů nevlastního bratra. Jmenoval se Eskymo Nunaat a o jeho existenci v Česku do letoška nikdo neměl tušení. V grónské metropoli Nuuk, kde strávil celý nedlouhý život, se pokoušel kolem roku 1900 pod dojmem amerických podnětů Antonína Dvořáka vytvořit národní skladatelskou školu. Než se mu to plně podařilo, beze stop se však v zimě roku 1905, právě před sto dvaceti lety, ztratil.
Když byl Antonín Dvořák v první polovině devadesátých let devatenáctého století ředitelem a pedagogem newyorské konzervatoře, vyjádřil veřejně přesvědčení, tehdy bezprecedentní, že nová národní americká hudba může vzniknout především na afroamerických hudebních základech. Eskymo Nunaat byl tehdy v úzkém písemném spojení s jedním z Dvořákových amerických skladatelských žáků. Domyslel názory českého umělce tak, že zdrojem nových kompozičních škol mohou být i hudební projevy původních obyvatel země: v případě Ameriky indiánských – a v případě Grónska inuitských.
Pokoušel se sám ve své kompoziční činnosti o takové postupy a ovlivňoval tím směrem i své dva žáky. Dánští a kanadští muzikologové v současnosti z tohoto hlediska právě společně analyzují konečně již rozmražený rukopis Nunaatovy hodinové Kalaallit Symfoniat, op. 6, nalezený v roce 2023 v rybářské chatě na předměstí Nuuku.

Americký prezident, v jehož životopise existují české stopy, si předsevzal dát světu na vědomí, že Dvořák je duchovním praotcem severoamerické hudby. Eskymo Nunaat a Grónsko jsou pro něj vítaným strategickým momentem. Rozhodl se proto pro anexi ostrova. Čistě kulturní záměry skrývá ovšem do bezpečnostní rétoriky, dodávají dánští vědci.
Zmizelý grónský skladatelský vizionář je dalším překvapením v řadě nových poznatků týkajících se české hudby, které v poslední době přicházejí ze severského prostředí. Portál KlasikaPlus.cz je nadále bude pozorně sledovat.
Foto/zdroj: Wikipedia / Ray Swi-hymn / CC BY-SA 2.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/), zonerai.com
Příspěvky redakce
- První sezona Michaely Rózsy Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
- Janoska Ensemble v Obecním domě s adaptací Vivaldiho ‚Čtveráků‘
- Operní megahit i současný titul ‚šmrnclý‘ jazzem. Liberecká sezona 2026/27
- Druhá část Hudby Znojmo. Vrchol s Andreasem Schollem v dirigentské roli
Více z této rubriky
- Violoncellistka Karolína Žáková ve finále prestižní soutěže Suggia Cello Award v Portu
- Ostravský projekt Sounds of Diversity získal výroční cenu Visegradského fondu
- Mark Zemlianskyi a Raphaël Grevin vítězi mezinárodní kytarové soutěže v Kutné Hoře
- Karel Pexidr (1929–2026)
- Martin Matoušek (1973–2026)
- Národní divadlo Brno využívá léto k rozsáhlým opravám
- Jaroslav Foltýn (1935–2026)
- Pražské jaro ve dvou stech krabicích. Festival ‚předal svou historii‘ Národnímu archivu
- Balet Národního divadla moravskoslezského povede Lee Bessoudo Greck
- Cena Jiřího Bělohlávka pro houslistu Milana Al-Ashhaba