Proč chce Trump Grónsko?
Důvodem je klasická hudba. Právě kvůli ní usiluje americký prezident o anexi největšího ostrova světa. Překvapivé zjištění zveřejnili vědci z Evropské univerzity v Dánsku, k jehož území Grónsko patří. Jak odhalili, nezveřejněná, ale doložitelná Trumpova argumentace se týká hudebníka s českými kořeny Eskymo Nunaata a českého skladatele Antonína Dvořáka.

České stopy v grónské klasické hudbě? Ano, Eskymo Welzl, cestovatel, dobrodruh a zlatokop moravského původu pobývající velkou část života v arktických krajinách, měl podle nedávného objevu kanadských antropologů nevlastního bratra. Jmenoval se Eskymo Nunaat a o jeho existenci v Česku do letoška nikdo neměl tušení. V grónské metropoli Nuuk, kde strávil celý nedlouhý život, se pokoušel kolem roku 1900 pod dojmem amerických podnětů Antonína Dvořáka vytvořit národní skladatelskou školu. Než se mu to plně podařilo, beze stop se však v zimě roku 1905, právě před sto dvaceti lety, ztratil.
Když byl Antonín Dvořák v první polovině devadesátých let devatenáctého století ředitelem a pedagogem newyorské konzervatoře, vyjádřil veřejně přesvědčení, tehdy bezprecedentní, že nová národní americká hudba může vzniknout především na afroamerických hudebních základech. Eskymo Nunaat byl tehdy v úzkém písemném spojení s jedním z Dvořákových amerických skladatelských žáků. Domyslel názory českého umělce tak, že zdrojem nových kompozičních škol mohou být i hudební projevy původních obyvatel země: v případě Ameriky indiánských – a v případě Grónska inuitských.
Pokoušel se sám ve své kompoziční činnosti o takové postupy a ovlivňoval tím směrem i své dva žáky. Dánští a kanadští muzikologové v současnosti z tohoto hlediska právě společně analyzují konečně již rozmražený rukopis Nunaatovy hodinové Kalaallit Symfoniat, op. 6, nalezený v roce 2023 v rybářské chatě na předměstí Nuuku.

Americký prezident, v jehož životopise existují české stopy, si předsevzal dát světu na vědomí, že Dvořák je duchovním praotcem severoamerické hudby. Eskymo Nunaat a Grónsko jsou pro něj vítaným strategickým momentem. Rozhodl se proto pro anexi ostrova. Čistě kulturní záměry skrývá ovšem do bezpečnostní rétoriky, dodávají dánští vědci.
Zmizelý grónský skladatelský vizionář je dalším překvapením v řadě nových poznatků týkajících se české hudby, které v poslední době přicházejí ze severského prostředí. Portál KlasikaPlus.cz je nadále bude pozorně sledovat.
Foto/zdroj: Wikipedia / Ray Swi-hymn / CC BY-SA 2.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/), zonerai.com
Příspěvky redakce
- Ministr Klempíř zvolen do čela správní rady Pražského jara
- Společnost pro duchovní hudbu hledá nová díla pro liturgickou praxi
- Pražákovo kvarteto se vrací do Hlaholu
- Dvořákovy písně zahájí sezonu písňových recitálů pražského Národního divadla
- Smetanovská klavírní soutěž se do Plzně vrátí na přelomu února a března
Více z této rubriky
- Ministr Klempíř zvolen do čela správní rady Pražského jara
- Mladí pěvci se utkali v Písňové soutěži Bohuslava Martinů
- Hrůša a Bamberští symfonikové držiteli Ceny německé hudební kritiky za Bohuslava Martinů
- David Radok získá ve Švédsku čestné stipendium za přínos opernímu umění
- Janáčkova nadace ocení Carsena, Heřmana, Mařatku a Radoka
- Ministerstvo kultury chce zrevidovat podporu festivalů. Změny se dotknou i Pražského jara nebo Smetanovy Litomyšle
- Soutěž Gabriely Beňačkové odhalila vítěze. V Jihlavě uspěli pěvci z Japonska, Mexika a Itálie
- Česká hudební rada ocenila Věru Šustíkovou za dlouholetou péči o melodram
- Gramophone Awards 2026 pro Pavel Haas Quartet a Jakuba Hrůšu s Bamberskými symfoniky
- Skladatel Jan Bernátek opanoval soutěž Opus ignotum