Proč chce Trump Grónsko?
Důvodem je klasická hudba. Právě kvůli ní usiluje americký prezident o anexi největšího ostrova světa. Překvapivé zjištění zveřejnili vědci z Evropské univerzity v Dánsku, k jehož území Grónsko patří. Jak odhalili, nezveřejněná, ale doložitelná Trumpova argumentace se týká hudebníka s českými kořeny Eskymo Nunaata a českého skladatele Antonína Dvořáka.

České stopy v grónské klasické hudbě? Ano, Eskymo Welzl, cestovatel, dobrodruh a zlatokop moravského původu pobývající velkou část života v arktických krajinách, měl podle nedávného objevu kanadských antropologů nevlastního bratra. Jmenoval se Eskymo Nunaat a o jeho existenci v Česku do letoška nikdo neměl tušení. V grónské metropoli Nuuk, kde strávil celý nedlouhý život, se pokoušel kolem roku 1900 pod dojmem amerických podnětů Antonína Dvořáka vytvořit národní skladatelskou školu. Než se mu to plně podařilo, beze stop se však v zimě roku 1905, právě před sto dvaceti lety, ztratil.
Když byl Antonín Dvořák v první polovině devadesátých let devatenáctého století ředitelem a pedagogem newyorské konzervatoře, vyjádřil veřejně přesvědčení, tehdy bezprecedentní, že nová národní americká hudba může vzniknout především na afroamerických hudebních základech. Eskymo Nunaat byl tehdy v úzkém písemném spojení s jedním z Dvořákových amerických skladatelských žáků. Domyslel názory českého umělce tak, že zdrojem nových kompozičních škol mohou být i hudební projevy původních obyvatel země: v případě Ameriky indiánských – a v případě Grónska inuitských.
Pokoušel se sám ve své kompoziční činnosti o takové postupy a ovlivňoval tím směrem i své dva žáky. Dánští a kanadští muzikologové v současnosti z tohoto hlediska právě společně analyzují konečně již rozmražený rukopis Nunaatovy hodinové Kalaallit Symfoniat, op. 6, nalezený v roce 2023 v rybářské chatě na předměstí Nuuku.

Americký prezident, v jehož životopise existují české stopy, si předsevzal dát světu na vědomí, že Dvořák je duchovním praotcem severoamerické hudby. Eskymo Nunaat a Grónsko jsou pro něj vítaným strategickým momentem. Rozhodl se proto pro anexi ostrova. Čistě kulturní záměry skrývá ovšem do bezpečnostní rétoriky, dodávají dánští vědci.
Zmizelý grónský skladatelský vizionář je dalším překvapením v řadě nových poznatků týkajících se české hudby, které v poslední době přicházejí ze severského prostředí. Portál KlasikaPlus.cz je nadále bude pozorně sledovat.
Foto/zdroj: Wikipedia / Ray Swi-hymn / CC BY-SA 2.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/), zonerai.com
Příspěvky redakce
- Filmová a gamingová hudba v Praze při Composers Summit. Přijedou špičky oboru
- Dva koncerty v opavském Minoritu představí žáky i pedagogy regionálních zušek
- Trojanův Kolotoč poprvé na scéně pražského Národního divadla
- Cyklus Hudba mezi obrazy představí studenty Pražské konzervatoře
- V New Yorku uvedou zkrácenou verzi Kotíkovy monumentální skladby Many Many Women
Více z této rubriky
- Lukáš Hurtík (1978–2026)
- Soutěž Pro Bohemia Ostrava ocenila mladé dechaře, klavíristy a zpěváky
- Dvořákova Praha zkoumala vztah Čechů ke klasické hudbě. Denně ji poslouchá desetina národa
- Robert Kružík příštím hudebním ředitelem pražského Národního divadla
- Akademie MenART otevírá nominace na ocenění pro pedagogy zušek
- Ceny Plzeňský Orfeus 2025 pro instrumentalisty i skladatele
- Adam Slunečko vítězem soutěže PRAGuitarra Clásica
- Cena Anděl pro Alinde Quintet. Poprvé vyhrál dechový soubor
- Pavel Duda vítězem kompoziční soutěže festivalu Věčná naděje
- KlasikaPlus.cz hledá správce sociálních sítí