Pracovníci Církevního muzea v Göteborgu zveřejnili 1. dubna svůj čerstvý letošní objev: rukopisnou partituru Te Deum podepsanou Bedřichem Smetanou. Dosavadní obraz českého národního skladatele tak rozbili hned v několika bodech. Jde o jedinou duchovní skladbu v jeho odkazu. Dílo také dokazuje existenci Smetanových kontaktů s tamním prostředím už dlouho před jeho několikaletým uměleckým působením ve městě. Avšak nejzásadnějším zjištěním je umělcův švédský původ.

Bedřich Smetana strávil jako učitel hudby ve švédském přístavním městě Göteborgu pět sezón mezi roky 1856 až 1861. Jak nyní vyšlo najevo, kontakty s městem měl však už mnohem dříve. Oslavné Te Deum, své první a poslední duchovní dílo na liturgický text, napsal v Praze, když se dozvěděl, že v göteborské katedrále Gustavi domkyrka tři desetiletí po jejím postavení hodlají zavést ústřední topení. Stalo se tak roce 1852. Dílo českého skladatele však při té příležitosti nakonec nezaznělo. Smetana nedocenil, že švédská luterská církev nepřijme skladbu s latinským textem.

O rok později bylo v kostele instalováno plynové osvětlení. Na výzvu, dochovanou v diecézním archivu, aby pražský skladatel napsal pro tuto příležitost jinou kompozici, nejlépe na text národního hymnu Vi prisar dig Gud, případně na text Jesus, vi prisar dig, Smetana nereagoval. Není o tom zmínka ani v jeho denících. Göteborg však z jeho zorného pole, jak známo, nezmizel.

Letošní objev švédských archivářů, kteří spolu s Te Deum našli ještě další dokumenty, vnáší světlo do dohadů, proč vlastně Smetana odjel v roce 1856 zrovna tam. Vnějším podnětem byl fakt, že nabídku koncertovat a vyučovat v druhém největším městě vzdálené skandinávské země odmítl pražský klavírista Alexander Dreyschock. Hlubším důvodem byl ovšem skladatelův skrývaný původ: göteborské muzeum má blíže nespecifikované dokumenty, které údajně dokládají, že původ českého hudebníka sahá do Švédska.

Matkou Bedřicha Smetany, pokřtěného v Litomyšli jako Fridrich, v česky vedené matrice psáno Frydrych, byla Barbora Lynková. Dosud se nevědělo – a je to jediná nová informace, která nyní pronikla ze švédských kruhů do Čech – že spolu s jeho otcem, sládkem Franzem Smetanou, strávila jaro a léto roku 1823 na stáži, kterou si domluvil v pivovaru Goteborgs nya Bryggeri. Vracela se do Čech těhotná…

Může to vysvětlovat skutečnost, proč Smetana během svého pobytu ve Švédsku udržoval úzké kontakty s rodinou Fröjdy Benecke a proč právě ona zorganizovala později sbírku, která Smetanovi umožnila v době jeho počínající hluchoty navštívit lékaře v zahraničí.

Informace o pravděpodobných hlubších švédských souvislostech se za skladatelova života nedostaly na veřejnost a později se z nich zásluhou Zdeňka Nejedlého stalo tabu. V životopise zakladatele české národní hudby by to byla trhlina, kterou by pro dosažení žádoucí ideologické podoby jeho profilu bylo těžké zacelit. Nejedlého dopisy z roku 1924 a pak znovu z roku 1949, které muzeum v Göteborgu uchovává, prý zakazují švédské straně zveřejnit podrobnosti. A to až do roku 2124.

Foto: Wikipedia / D.O.G.A. / volné dílo, Wikipedia / Jan Mulač / volné dílo, Wikipedia / a.n. / volné dílo, Pixabay