Arcibiskupský zámek v Kroměříži přivítá v úterý 27. května Ensemble Damian vedený Tomášem Hanzlíkem. Od půl šesté večer bude v tamním Manském sále uveden program Prošli zdejší krajinou složený ze skladeb kroměřížských piaristů. Koncertu bude předcházet přednáška s představením tematické monografie.

Neznámá díla zapomenutých regionálních skladatelů, to je osa programu Prošli zdejší krajinou, který má na svém repertoáru Ensemble Damian umělecky vedený Tomášem Hanzlíkem. Vokálních partů se ujme kvarteto pěvců: Vojtěch Pelka (soprán), Matej Benda (alt), Ondřej Benek (tenor) a Michal Marhold (bas), které doprovodí desítka instrumentalistů. O hudební nastudování a spartaci se postaral umělecký vedoucí tělesa. V programu tradičně soubor uvádí skladby Pavla Vejvanovského, Antonína Jana Nepomuka Brosmanna, P. Silveria Kolence a Simona Kalouse, Tomáše Norberta Koutníka, rytíře Ludvíka Dietricha z Dietrichů, Arnošta Förchtgotta Tovačovského nebo Jiříka Hlohovského. Všichni tito komponisté našli uplatnění převážně jako řeholníci a kantoři, což byly jedny z mála profesí, které umožňovaly věnovat se hudbě kontinuálně a téměř profesionálně.

Před koncertem se od 16 hodin uskuteční ve Štukových sálech zámku přednáška s představením monografie Kroměřížský hudební archiv II – Hudební sbírka piaristické koleje v Kroměříži. Jejími lektory budou Kateřina Fajtlová a Tomáš Hanzlík.

V neděli 1. června Ensemble Damian vystoupí v kostele Navštívení Panny Marie v Bílé Vodě v rámci Brossmannova festivalu duchovní hudby. Předmětem programu bude duchovní hudba Vogta, Koutníka a Brossmanna. Dalšími hosty této čtrnácté přehlídky trvající do 29. června budou soubory Collegium Marianum spolu s Ensemble Flair, Alinde Quintet (ve spolupráci s Klášterními hudebními slavnostmi) nebo pěvecký sbor Moraviachor.

Ensemble Damian byl založen roku 1995 skladatelem a muzikologem Tomášem Hanzlíkem za účelem provozování autentické interpretace staré hudby. Soubor se od počátku věnoval stejně intenzivně také soudobé hudbě, především skladbám svého zakladatele a jeho kolegy Víta Zouhara. Spojení baroka a postminimalismu se tak stalo jedním z nejcharakterističtějších znaků souboru. Akcent na vizuální složku hudebních produkcí vyústil záhy do scénického provozování oper. Za tím účelem vznikla rozebiratelná divadelní scéna Theatrum Schrattenbach. V současné době soubor sídlí v bývalém Jezuitském konviktu, nyní Uměleckém centru Univerzity Palackého v Olomouci.

foto: archiv

Facebook X E-mail WhatsApp