Robert Kružík zaskočí za Maxima Jemeljanyčeva
Česká filharmonie oznamuje změnu. Z osobních důvodů musel zrušit svůj debut šéfdirigent Skotského komorního orchestru a žádaný host mnoha světových těles Maxim Jemeljanyčev, který měl poprvé vést tuzemský první orchestr teď od středy do pátku, od 8. do 10. března. Místo něj zaskočí v nezměněném programu dvaatřicetiletý český dirigent Robert Kružík. Zazní skladby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, W. A. Mozarta a Ludwiga van Beethovena. V jeho Čtvrtém klavírním koncertu vystoupí jako sólista dvaadvacetiletý pianista izraelského původu Tom Borrow.
Program otevře raně romantická předehra Hebridy od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Od Wolfganga Amadea Mozarta pak na závěr zazní Symfonie č. 38 D dur zvaná „Pražská“, po svém prvním uvedení 19. ledna 1787 v pražském Nosticově divadle. Jen o dva dny dříve tam autor osobně prožil úspěch své opery Figarova svatba, kterou ve Vídni nepřijali. „Pražská“ symfonie patří k repertoárovým stálicím České filharmonie, která ji provedla téměř stopadesátkrát. Často ji interpretovali zejména slavní šéfdirigenti orchestru, Karel Ančerl, Václav Neumann nebo Jiří Bělohlávek.
Robert Kružík patří k nejmladší generaci českých dirigentů. Sedmým rokem je stálým dirigentem Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Tři sezony působil jako dirigent Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Od sezony 2018/2019 je stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno a počínaje sezonou 2021/2022 šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Spolupracuje s mnoha dalšími symfonickými orchestry a je zván na významné festivaly. Vedle toho často diriguje operu. Začínal jako violoncellista. Ale už na Konzervatoři Brno se kromě hry na violoncello věnoval i dirigování. Ve studiu pak pokračoval na Akademii múzických umění v Praze. V akademickém roce 2012/2013 byl na studijní stáži na Zürcher Hochschule der Künste ve Švýcarsku, kde se zaměřil na oba obory. S úspěchem se zúčastnil řady violoncellových soutěží. Svoje znalosti a zkušenosti si rozšiřoval na mistrovských kurzech. Před Českou filharmonii se nepostaví poprvé, ale debutově bude řídit celý abonentní program. Jinak už od roku 2017 spolupracuje s orchestrem jako asistent. V roce 2020 se stal v pořadí druhým laureátem Ceny Jiřího Bělohlávka pro umělce do třiceti let a za odměnu mohl o rok později řídit polovinu Open Air koncertu na zámku Sychrov. S klavíristou a skladatelem Tomášem Kačem tehdy premiéroval jeho skladbu Fantasy Open Air.
Tom Borrow se narodil v roce 2000 v Tel Avivu. Do světového povědomí se dostal díky záskoku, když v lednu 2019 v řadě dvanácti koncertů s Izraelskou filharmonií nahradil renomovanou klavíristku Katiu Buniatišvili. Za pouhých 36 hodin od obdržení této nabídky dokázal odehrát koncert, který nadšeně přijalo publikum i odborná kritika. Zmíněný úspěch mu zajistil pozvání k dalším významným orchestrům světa a spolupráci s předními dirigenty. Loni v únoru tak debutoval i s Českou filharmonií a jejím hlavním hostujícím dirigentem Tomášem Netopilem. Zatímco při posledním hostování Tom Borrow zahrál Mozartův Klavírní koncert č. 24, teď se vrátí s Beethovenem. „Mezi pěti Beethovenovými klavírními koncerty zaujímá čtvrtý výjimečné postavení. Ačkoli je pevně zakotven ve světě Beethovenových současníků, dívá se už daleko dopředu směrem k romantismu a v jeho výrazu je cosi hořkosladkého. Navenek působí velmi pozitivně a radostně, zvláště ve třetí větě, ale od samého začátku, navzdory předepsané durové tónině, překrývá tuto zdánlivou bezstarostnost stín smutku,“ vysvětluje Borrow.
Foto: Petr Kadlec, Česká filharmonie
Příspěvky redakce
- Leif Segerstam (1944–2024)
- Mladistvé Duo Absoluto v Šumperku
- Tomáš Pindór a Roman Patočka spolu na Dobříši
- Filmharmonie uvádí Star Wars
- Dechový orchestr Májovák ve skladbách současných ostravských tvůrců