Anglický dirigent a průkopník hraní na dobové nástroje Roger Norrington zemřel ve věku jednadevadesáti let. Výraznou stopu zanechal i v tuzemsku svým vystoupením na zahajovacím koncertu Pražského jara v roce 1996. Byl prvním, kdo historicky poučeně provedl Smetanovu Mou vlast.

Od deseti let studoval Roger Norrington hru na housle a od sedmnácti zpíval. Vystudoval anglickou literaturu na Cambridge University a několik let působil jako amatérský houslista, tenorista a dirigent, než nastoupil na Royal College of Music jako postgraduální student dirigování u sira Adriana Boulta.

Norringtonovo působení je spjato se sborem Schütz Choir (1962–1972) a poté zejména s orchestrem London Classical Players (založeným roku 1976, od roku 1997 pod křídly Orchestra of the Age of Enlightenment), který se proslavil svými historicky poučenými autentickými provedeními Beethovenových symfonií na dobové nástroje. Následovalo mnoho dalších nahrávek, nejen barokních autorů a Haydna, Mozarta a Beethovena, ale také skladatelů 19. století, včetně Berlioze, Webera, Schuberta, Schumanna a Rossiniho. Dráždil jimi hudební veřejnost, ale zároveň posunul hranice interpretační praxe, přičemž pokračoval ještě dál v hudební periodizaci průkopnickými nahrávkami čtyř symfonií Johannesa Brahmse a děl skladatelů jako Wagner, Bruckner i Smetana – provedení jeho cyklu Má vlast při zahájení Pražského jara 1996, zachycené také v Londýně na CD, vyvolalo v tuzemsku vyslovenou kontroverzi – spor mezi zastánci historického purismu a příznivci zavedeného, standardnějšího pojetí. Norringtonovi v obecnosti nešlo pouze o zapojení dobových instrumentů, ale zejména o jejich autentické používání, kdy byl mimo jiné nepřítelem nadměrného vibrata.

Jako syn prorektora Oxfordské univerzity byl zvyklý na všechny formy intelektuální činnosti. Přes rozsáhlé znalosti a velkou erudici v mnoha směrech si udržoval tolerantní a lidský přístup ke svému okolí, často ale také neústupný a nekompromisní v profesních záležitostech, které měl vždy důkladně podložené vlastním bádáním.

Smrti Norrington čelil už v devadesátých letech minulého století, když onemocněl údajně nevyléčitelnou rakovinou krve. Skrze alternativní terapii v USA však přežil bez následků, mohl tak pokračovat ve své práci. Kromě různých orchestrů dobových nástrojů byl hudebním ředitelem ve Stuttgartu a Curychu. Svým odkazem se řadí po bok osobnostem, jako jsou Nicolaus Harnouncourt, John Eliot Gardiner, Philippe Herreweghe či Christopher Hogwood.

Sir Roger Norrington, oxfordský rodák, se narodil 16. března 1934 a zemřel 18. července 2025.

Foto: Manfred Esser

Facebook X E-mail WhatsApp