úterý, 05 listopad 2019 11:50

Jan Simon: Concertino Praga je rodinné stříbro

Autorka:

„Soutěž je nyní jasně multiinstrumentální s tím, že se hledá největší talent, snoubící v sobě nadání a umělecké vlohy spojené s dovedností.“

„Nejzásadnější novinkou je, že se ve třetím kole finalisté utkají na veřejném koncertě v rámci Dvořákovy Prahy, budou hrát s orchestrem v pražském Rudolfinu před publikem a opravdu prestižní porotou.“

„Domlouváme se s různými tuzemskými i zahraničními partnery na dalších možných prezentacích laureátů soutěže.“

 

2

 

Mezinárodní klání pro mladé talenty Concertino Praga se mění. Od nadcházejícího 54. ročníku nese v podtitulu název Dvořákova rozhlasová soutěž pro mladé hudebníky, což naznačuje nové spojení a také dimenzi, kterou tento projekt získává. Zakladatel soutěže a její dosavadní pořadatel Český rozhlas se totiž dohodl na spolupráci s Akademií klasické hudby. Soutěž tak čekají určité změny a na laureáty nové příležitosti, třeba veřejný koncert na Dvořákově Praze 12. září 2020, stipendium na studia nebo příspěvek na nákup nástroje. Přihlášky je možné podávat do 15. prosince. Podrobněji jsme o nové tváři soutěže mluvili s Janem Simonem, intendantem Akademie klasické hudby.

Jak dlouho už jste Vy osobně v kontaktu s Concertinem Praga?

Když řeknu, že skoro celoživotně, bude to znít možná nadneseně. Faktem je, že Concertino a já jsme se „narodili“ ve stejném roce. Tedy v roce 1966. Ale teď vážně. Jako malý kluk a žák tehdejší Lidové školy umění, tedy dnešní ZUŠ, jsem s otevřenou pusou sledoval v televizi, jak mí vrstevníci kolem dvanácti, patnácti let válí na pódiu Rudolfina s orchestrem jako ostřílení profesionálové. Utkvěl mi třeba obraz Igora Ardaševa a následky byly dva. Ten první, že nemá smysl dál cvičit na klavír, protože takhle to stejně nikdy nedokážu, ten druhý, že jsem se následně sebral a začal strašně moc cvičit, protože jsem to dokázat chtěl. Sám jsem se ale soutěže nikdy nezúčastnil, protože jsem měl pocit, že se prostě v té době s účastníky srovnávat nemůžu. A když jsem pak ten pocit získával na základě usilovné práce u klavíru, tak už jsem byl na Concertino příliš „starý“. Další setkávání přišlo až v 90. letech minulého století, kdy jsem byl jako statutární sólista Českého rozhlasu jmenován členem Stálé komise Concertina, jakési dramaturgické rady soutěže. Tím nejintenzivnějším obdobím byly pak roky 2012 až 2014, kdy jsem z titulu šéfa tehdejšího Centra uměleckých těles a soutěží zodpovídal za chod Concertina v rámci Českého rozhlasu. Po tříleté odmlce způsobené mým odchodem z Českého rozhlasu se tedy k soutěži vracím z titulu intendanta Akademie klasické hudby, která od aktuálně vyhlášeného 54. ročníku Concertino s Českým rozhlasem spolupořádá.

 

11

 

Soutěž čeká významná organizační změna, myslíte nebo čekáte, že se změní její tvář?

Concertino patří ke kulturním pokladům české hudební historie a je skutečně tím, co se dá nazvat rodinné stříbro Českého, potažmo v době svého vzniku Československého rozhlasu. Rozhlas jako jeden z prvních organizátorů „dětské“ hudební soutěže v Evropě dal takovému klání rozměr významně přesahující rámec instituce samotné. Stalo se tak na základě dvou skutečností. Tou první je, že soutěž dostala významný prostor v rozhlasovém programu nejen ve formě hudební publicistiky, ale i samotným vysíláním soutěžních snímků. Tak se výkony mimořádně talentovaných mladých muzikantů dostaly k veřejnosti nejen odborné, ale té, která má ráda klasickou hudbu a kulturní hodnoty obecně. Tou druhou byla a stále ještě je spolupráce se zahraničními rozhlasy, nyní sdružené v EBU. Tím se povědomí soutěže dostalo za hranice Československa a následně České republiky. Bylo by tedy velkou chybou tento základní princip měnit.

Zůstane tedy soutěži její rozhlasový charakter, nebo se rozmělní jinam?

Na organizaci spolupracujeme s Centrem výroby ČRo, paní Kateřinou Konopáskovou a Simonou Hopfingerovou. Musíme se ale dobrat podstaty, v čem spočívá ten zmiňovaný rozhlasový charakter. On má svá pozitiva, ale také jednu stránku, která může další rozvoj soutěže komplikovat. To, že soutěžní snímky vysílá rozhlas, je velká věc. Fantastické promo a pomoc. Nevýhodou v současné době v porovnání s minulostí, a tou míním dobu před rokem 1990, je skutečnost, že účast v soutěži byla možná pouze prostřednictvím pořízení soutěžní nahrávky právě rozhlasem, což dobře fungovalo v době, kdy rozhlasy byly direktivně centrálně řízené, tedy v bývalém „východním“ bloku. Situace se samozřejmě lety 1989 a 1990 velmi změnila a tak se třeba stávalo, že zájemci o soutěž ze zahraničí se obraceli přímo na Český rozhlas, aby jim soutěžní snímek pořídil, protože zejména na západ od našich hranic bylo někdy velmi složité na pořízení soutěžního snímku dosáhnout. Logika podmínky rozhlasového snímku byla jasná – snímek musí být z hlediska jeho technické kvality vysílatelný. Což v dobách předchozích mohla v podstatě splnit opravdu jen rozhlasová instituce. Dnes je ale doba jinde a mnohá lepší hudební škola nebo i soukromé osoby mají dostupnou profesionální nahrávací techniku. Takže „rozvolnění“ přihláškového systému je krokem k otevření soutěže širšímu okruhu zájemců o účast. Podmínkou ale stále zůstává technická „vysílatelnost“ snímku. O jeho zařazení do vysílání pak musí rozhodnout odborná umělecká porota. A zůstává samozřejmě spolupráce s dalšími rozhlasy v rámci EBU. Možnost přihlásit „nerozhlasově“ natočený snímek nevylučuje přihlášení i těch rozhlasových.

 

3

 

Co dalšího je nové?

Vedle přihlašovacího systému je tou nejzásadnější novinkou, že finální rozdělení cen v soutěži neproběhne jako dřív jen na základě posouzení zaslaného snímku, ale ve třetím kole se finalisté utkají v rámci veřejného koncertu, který proběhne jako součást programu Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Budou hrát s orchestrem v pražském Rudolfinu před publikem a opravdu prestižní porotou složenou z uměleckých osobností globálního významu. Teprve na základě tohoto finálového výkonu budou rozděleny ceny. A i tady je velká novinka. Držitelé cen nejen že dostanou příležitost natočit profesionální rozhlasový snímek třeba i pro CD nosič a vystoupí na dalších koncertech včetně Jihočeského festivalu Concertino Praga, který bude dál organizovat Český rozhlas, ale navíc získají jako ceny i stipendia pro další hudební studia. Držitelé cen budou mít u Akademie klasické hudby otevřený „virtuální“ účet podle pořadí ve výši 5.000, 2.700 a 1. 800 EUR, ze kterého jim akademie bude hradit účasti na dalších kurzech, nebo přispěje na nákup nového hudebního nástroje. A k tomu další individuální ceny. Navíc se domlouváme s různými tuzemskými i zahraničními partnery na dalších možných prezentacích laureátů soutěže.

Každá změna má svůj důvod, jaký byl u Concertina Praga? Pozoroval jste propad zájmu o soutěž?

Myslím, že jak šel čas a byl tlak na udržení nebo navýšení počtu účastníků, zvyšovala se věková hranice soutěžících, což podle mého opouštělo myšlenku „Otců a Matek Zakladatelů“ včleněnou už do samotného názvu soutěže „Concertino“. Tedy to soustředění se na skutečně mladé mimořádně talentované muzikanty. Podívejte se na listinu držitelů cen, která do roku 1989 – 90 oplývá jmény největších světových hvězd koncertních pódií, třeba Dmitri Sitkovetski, Václav Hudeček, Isabelle Faust, Christian Tetzlaff, Lars Vogt, Radek Baborák, Zoltán Kocsis, Ivo Kahánek, dokonce dnes jeden z nejslavnějších světových dirigentů Andris Nelsons získal ocenění ve svých tuším dvanácti nebo třinácti letech ve hře na trubku. Zvýšení věku pak mnohé opravdu mladé zájemce a jejich pedagogy mohlo odrazovat od účasti v soutěži, protože soutěž byla a zůstává anonymní, a na základě soutěžní nahrávky je i pro porotu nesmírně obtížné srovnávat výkony, které dělí třeba pěti letý věkový rozdíl. V té fázi uměleckého života je to strašně moc. Umělecky i lidsky.

 

12

 

Čekáte teď, že se zvýší prestiž soutěže a účast soutěžících?

Doufám a věřím tomu. Asi to nebude okamžitě, novinky musí vejít ve známost. Ale věřím tomu z několika důvodů. Tím prvním je vrácení věkové hranice do intencí „Concertina“. Tím druhým je skutečnost, že mladí kolegové, kteří při posuzování nahraného snímku uspějí, si finálové kolo mohou zahrát s orchestrem v rámci festivalu Dvořákova Praha, kde vystupují takové osobnosti a tělesa jako Česká filharmonie, Zubin Mehta, London Symphony Orchestra, Krystian Zimerman nebo Gil Shaham. Tím dalším, že už v roce 2020 si zahrají před porotou složenou z dalších osobností, jakými jsou Maxim Vengerov, David Geringas, Jakub Hrůša, Tomáš Netopil, Augustin Hadelich, Walter Auer nebo Daniel Ottensamer, což jsou pro další hudební dráhu a vzdělávání obrovské referenční adresy. A samozřejmě motivační složka stipendijních ocenění a možností následné prezentace.

Mění se i podmínky soutěže, popřípadě nějaké limity a zadání pro zájemce?

Soutěž byla v podstatě vždy skrytě multiinstrumentální. Sice se vyhlašovali vítězové jednotlivých nástrojů, ale posuzovala je porota složená kombinovaně z hráčů na klávesové a smyčcové nástroje, v jiných ročnících pak zasedali v porotě dechaři od flétnistů po trumpetisty. A navíc se hledal vždy absolutní vítěz, což je vždy těžký úkol, zda ten či onen je lepší hráč na hornu než ten jiný flétnista, a tento klavírista přesahuje uměním onoho cellistu. Takže soutěž je nyní jasně multiinstrumentální s tím, že se hledá největší talent, snoubící v sobě nadání a umělecké vlohy spojené s dovedností, zúročené tvrdou prací. Zohledňujeme ale i v tomto spojení fyziologii mladých muzikantů, takže pro klávesové a smyčcové nástroje je věková hranice 15 let a pro dechaře 16 let. Právě pro objektivitu posouzení a zamezení inklinace poroty ke konkrétní nástrojové skupině je složení všech porot, tedy těch, co budou posuzovat nahrávky pro další postup soutěží i té finálové pro živé vystoupení, založené na rovnoměrném zastoupení nástrojů včetně těch, kdož stojí nad všemi nástroji, těmi jsou dirigenti Tomáš Netopil a Jakub Hrůša.

 

9

 

Zavedete nové obory? Popř. ubydou některé z těch stávajících?

Rozšířili jsme portfolio soutěžících takřka na všechny nástroje, které mají významnou sólovou literaturu, včetně koncertantních skladeb s orchestrem. Takže je zastoupena harfa, cembalo, ale i trombon. Vše lze nalézt v podmínkách soutěže zveřejněných na www.concertinopraga.cz.

V čem se soutěž propojí s dalšími projekty a aktivitami Akademie klasické hudby?

V této podobě zapadá soutěž do celkového konceptu Akademie, který by bez zásadní podpory Rodinné nadace Karla Komárka byl jen těžko realizovatelný. Spojení s Dvořákovou Prahou je asi tím nejviditelnějším aspektem. Jde nám nejen o to, uspořádat nablýskaný event, po jehož skončení nám bude jedno, jaký bude další osud laureátů. Chceme je nadále podporovat a sledovat, což je v ideové symbióze i s projektem Mladé filharmonie v rámci Letní hudební akademie Kroměříž nebo zamýšleným vznikem Hudebního učiliště Antonína Dvořáka, které chce navázat na už dlouho zaniklou a z mého pohledu ne zrovna šťastně přípravkou konzervatoře. Proto jsme navázali i spolupráci s Konzervatoří v Praze. Chceme nejen pořádat koncerty a pomáhat vychovávat ty, co na nich budou vystupovat, ale i ty, kteří je budou navštěvovat. Je to v každém případě běh na dlouhou trať. Takže, když to shrnu, v ideálním případě pomůžeme vychovat špičkové interprety, kteří se jednou objeví jako skvělí umělci se světovým renomé na pódiu Dvořákovy Prahy, aby na konci kruhu jednou získali Cenu Antonína Dvořáka za šíření dobrého jména tohoto génia a české hudby obecně ve světě (usmívá se).

 

8

 

---

Mezinárodní rozhlasová soutěž pro mladé hudebníky Concertino Praga vznikla v roce 1966 z iniciativy Československého rozhlasu a osobností, mezi kterými byly Zuzana Růžičková, Viktor Kalabis nebo Helena Karásková. Soutěž byla určena mladým hudebníkům, kteří se rozhodli, že svůj život zasvětí profesionální dráze interpreta. Spojením sil Českého rozhlasu a Akademie klasické hudby teď dochází k propojení potenciálu velkého mediálního domu, který soutěž založil a přes 50 let úspěšně pořádá, a instituce, která pořádá 12 let mezinárodně uznávaný hudební festival Dvořákova Praha. Od roku 2020 se stávají spolupořadateli soutěže. Ta je tříkolová, finálové kolo se koná formou veřejného koncertu. Ten se uskuteční 12. září 2020 v rámci festivalu Dvořákova Praha. Přihlášky do soutěže Concertino Praga na příští rok můžou zájemci podávat online do 15. prosince.

Vítězům soutěže Concertino Praha 2018 bude také patřit první koncert nové komorní řady Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Koná se 2. prosince v Anežském klášteře a vystoupí na něm Duo Bubreg z maďarsko-rakouské rodiny. S rozhlasovými symfoniky se napřed představí starší Bence a zahraje Koncert pro klarinet a orchestr Aarona Coplanda. Jeho mladší bratr Márton pak přednese Saxofonový koncert Alexandra Glazunova.

 

4

 

Foto: Petra Hajská, Peter Ganzglück, Daniela Simonová, archiv Concertina Praga

Veronika Paroulková

Vyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době moderuje Magazín Leonardo pro Český rozhlas Plus. Kromě toho psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a spolupracuje jako moderátorka i s několika festivaly klasické hudby, s ČT ART, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi. Její zálibou je golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i vaření, kvalitní vína a gastronomii. A kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.