PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pro divadlo napsal Wolfgang Rihm celkem dvanáct děl.“

„Rihmovy opery často řeší nadčasové problémy naší současnosti.“

„Většinu svých oper napsal Rihm na objednávku operních divadel nebo festivalů.“

Když 27. července tohoto roku zemřel v Ettlingenu ve věku 72 let německý skladatel Wolfgang Rihm, odešel jeden z nejvýznamnějších operních skladatelů současnosti. Patřil k velkým německým operním komponistům 20. a 21. století, jakými byli Bernd Alois Zimmermann (1918–1970), Hans Werner Henze (1926–2012), Karlheinz Stockhausen (1928–2007), Aribert Reimann (1936–2024) a Manfred Trojahn (*1949), z nichž pouze posledně jmenovaný je ještě naživu.

„Hudba se obrodí sama. Nevěřím, že budu avantgardní, protože se to musí, sluší anebo protože chci.“

„V Brně dnes není šance uvést operní práce Osvalda Chlubny, protože ‚všichni jsme Janáček‘, a tedy jsme světoví, proč tedy provádět kompozice, které světové nejsou.“

„Brněnská kompoziční škola zanikla s interní privatizací uměleckých osudů a kateder.“

Vojtěch Dlask je nejen hudební skladatel, ale také dramaturg, pedagog, klavírista a publicista. Byť původem z Mladé Boleslavi, skladbu studoval v Brně na Janáčkově akademii múzických umění pod vedením Františka Gregora Emmerta. Absolvoval také stáže v Estonsku u Tõnu Kõrvitse a v Litvě, kde svou tvorbu konzultoval s Osvaldasem Balakauskasem, Broniusem Kutavičiusem a Rytisem Mažulisem. V současné době působí jako pedagog na brněnské Masarykově univerzitě. Kromě volné tvorby se věnuje také hudbě pro divadla.

„Mariñova ojedinělá hlasová poloha s dokonalým zvládnutím všech myslitelných atributů pěvecké techniky, sympatický zjev, navíc nevtíravé, přitom sugestivní pohybové a mimické ztvárnění jednotlivých árií, to vše doslova uhranulo posluchače.“

„Musica Florea zahrála s technickou bravurou, rytmickou pregnancí a doslova živelnou radostí; tak, jak je pro tento soubor typické.“

„Náročnou árii rozvinuli do dialogu hoboje a zpěvu, plného nápaditého hudebního humoru, takže došlo dokonce i na smích publika.“

Jubilejní 15. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Hudební léto Kuks připravil pro své posluchače na svém čtvrtém z pěti koncertů opravdovou lahůdku. Za doprovodu souboru Musica Florea, pochopitelně pod vedením Marka Štryncla, zde 3. srpna vystoupil fenomenální venezuelský pěvec Samuel Mariño, obdařený nevšední hlasovou dispozicí mužského, respektive chlapeckého sopránu.

„Ševčík vytvořil něco, co bylo v jeho době naprosto inovativní.“

„Nejkrásnější je ta šíře možností – Ševčíkova metoda je určena úplným začátečníkům, ale i špičkovým profesionálům.“

„Jde nám o to, aby dětské publikum pocítilo tu vlnu pozitivní energie.“

V západočeských Horažďovicích se mezi 5. a 15. srpnem uskuteční další ročník mezinárodních kurzů a přidruženého festivalu Ševčík Academy. Neúnavný umělecký vedoucí akce, violoncellista Tomáš Jamník v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz povídal nejen o projektu samotném, ale také o odkazu Otakara Ševčíka. Přiblížil také plány do budoucna i další své aktivity.

„Svět básníků, k nimž se vztahoval, měl přímý vliv na jeho vlastní tvorbu, na představy o tom, co chce svými tóny říct.“

„Julius Zeyer se stal úhelným básníkem Sukova lyrického světa.“

„Otokara Březinu Suk choval v takové úctě, že se jej ani neodvážil osobně vyhledat.“

Byl skladatel a houslista Českého kvarteta Josef Suk takříkajíc neliterárním hudebníkem, když se nerad vyjadřoval písemně a nenabízel ani slovní výklady svých děl? Opak je pravdou – úzce se vztahoval ke světu současných básníků, zejména k Zeyerovi, Sovovi a Březinovi. Dá se to doložit zcela konkrétními příklady z jeho díla. V mládí četl severské autory. Vážil si Čapka. A po vzniku Československa se jeho kontakty s literáty prolínaly s politikou, když jeho přáteli byli muži blízcí Masarykovi – filozof Drtina a publicista a historik Herben.

„Zpívat barokní repertoár se ode mě očekávalo.“

„Existuje jevištní Samuel, který je sebevědomý, extravagantní a jistý si sám sebou. Ale doma se stanu tím druhým Samuelem, plachým člověkem.“

„Doufám, že alespoň jednou budeme ve společnosti respektovat svoje odlišnosti.“

Venezuelský sopranista Samuel Mariño, který je i přes svůj nízký věk, pouhých třicet let, vyhledávaným interpretem operního a koncertního repertoáru, vystoupí 3. srpna na festivalu Hudební léto Kuks. Jeho unikátní hlas i rozvinutá pěvecká technika mu umožňujíe ztvárňovat ty nejobtížnější role a party (zvláště) barokního repertoáru. Kromě toho je znám i bořením starých pořádků a extravagancí zjevu a projevu při svých vystoupeních.

„Byl v pravou chvíli na pravém místě, když se roku 1949 začala psát průlomová kapitola v dějinách televize a opery v jejím vysílání.“

„Nejcennějším byl cyklus Opera for Millions, který měl po celou dobu na starosti právě Adler.“

„Do míst, odkud pocházel, se už nikdy nevrátil, ale přece jako by tam jeho odkaz stále žil.“

Ne že by toho sám o sobě dokázal málo. Dirigoval symfonická tělesa i operní představení, ve dvou divadlech byl uměleckým ředitelem, vedl operní centrum v proslulém hudebním učilišti, dvakrát byl nominován na cenu Emmy. A přece je příběh jabloneckého rodáka, jakým byl světoběžník Peter Herman Adler, umocněn širším kontextem. Poctou době poválečného nadšení a „sladkých šedesátek“, sweet sixties, kdy se v Americe našli bohatí podporovatelé čehosi tak menšinového, jako byly přenosy či záznamy operních představení v televizi. Právě do této oblasti otiskl náš činorodý krajan svou nejcennější stopu.

„Varhany podle názoru komunistického režimu přiváděly občany do kostela, místo aby budovali socialismus.“

„Varhaník Jiří Reinberger využil svého právnického vzdělání, přesvědčovacích schopností a paradoxně velké obliby varhan v Sovětském svazu.“

„Ani normalizace po roce 1968 tyto koncerty už nezrušila.“

V červenci 1964 se po pauze, dané militantním ateismem komunistického režimu, poprvé od roku 1948 konal v Praze u sv. Jakuba varhanní koncert. Vystoupil tehdy Jiří Ropek. Varhaník Jan Hora, který se pak brzy jako interpret také zapojil, vzpomíná na roky, kdy církve byly pouze trpěny a pořádání varhanních koncertů a dalších veřejných akcí v kostelích, s výjimkou bohoslužeb, nebylo tolerováno. Nikdy to podle jeho svědectví nebyl vyložený zákaz, nikdy neexistoval písemný příkaz. Většinou šlo o rafinované slovní nebo telefonické doporučení nepokoušet se o jakoukoliv větší aktivitu v chrámovém prostředí.

„Dirigent Roman Válek je duší souboru i festivalu, jeho dramaturgie je koncepční a systematická.“

„Kdo přišel na krvavou scénu, byl zklamán. Žádné ‚drámo‘ ani násilí se nekonalo.“

„Zasáhla vyšší moc a den před premiérou pěvkyně onemocněla. Hrozilo zrušení představení, nakonec však umělkyně souhlasila s kompromisem.“

Hudební festival ve Znojmě míří do cíle. Vrcholem se stalo uvedení „svatého válečného oratoria“ Juditha triumphans Antonia Vivaldiho z roku 1716. Krutý biblický příběh o kurážné židovské vdově, která zachránila své město Bethulii, má díky Vivaldiho invenční hudbě dramatický spád a pěvecké party jsou přehlídkou technické bravury i výrazové spontaneity. Díky nápaditému vizuálnímu zpracování režiséra Tomáše Ondřeje Pilaře a profesionalitě všech účinkujících, vedených dirigentem Romanem Válkem, se podařilo vytvořit výsostné umělecké dílo.

„Nepůjde o mou první zkušenost s postavou Judithy.“

„Akustiky se trochu obáváme.“

„Nápadnou odlišností oproti loňsku je, že sólistické obsazení je čistě ženské.“

Hlavní role loni, hlavní role letos. Dagmar Šašková je z Francie zpátky v České republice a stejně jako v minulém roce se chopí klíčového partu v rámci ústřední produkce Hudebního festivalu Znojmo. Tentokrát se mezzosopranistka ujme titulní role ve Vivaldiho oratoriu Juditha Triumphans, jehož česká premiéra se v hudebním nastudování Romana Válka a jeho Czech Ensemble Baroque uskuteční 25. července.

„Nikdy nepřijížděl jako lázeňský host. Vždy měl ve městě nějaké setkání, většinou s berlínským nakladatelem Fritzem Simrockem.“ 

„Čtyři věty naplnil blahodárnou životní vřelostí, psalo se po premiéře v červenci 1894.“

„Karlovarský symfonický orchestr vstoupí po prázdninách do 190. sezóny. Novosvětskou symfonii má na programu 14. září.“

Půl tuctu osobních návštěv skladatele a první provedení Novosvětské symfonie na evropském kontinentu před sto třiceti lety, to je základ dvořákovských tradic v Karlových Varech. Jako nejstarší tuzemské těleso je udržuje Karlovarský symfonický orchestr a s ním coby pořadatel renomované soutěže také Mezinárodní pěvecké centrum Antonína Dvořáka. Nepřekvapuje, že právě toto lázeňské město bylo navíc i místem odhalení prvního pomníku Antonína Dvořáka na světě.

„Inscenovat právě tuto méně známou či spíše méně uváděnou operu vedle proslulého Weberova Čarostřelce se ukázalo jako geniální dramaturgický tah 78. slavností v Bregenzu.“

„Tancredimu sice kalhoty jako v originále ponechal, nicméně jde o ženu, která tvoří s Amenaide milostný pár.“

„Z jednoduché, nicméně sofistikované scény (Ben Baur) se možná někomu bude trochu točit hlava.“

Vášeň, brutalita mafiánského podsvětí, rodinná čest, intriky, zatvrzelost, beznaděj. Láska dvou žen, džíny, pistole, jednotka rychlého nasazení spuštěná po lanech do narkodoupěte. Příběh o citech, důvěře, o nemožnosti najít v dobách krize štěstí… Nové nastudování Rossiniho rané opery Tancredi ve Velkém sále Festivalového domu v Bregenzu u Bodamského jezera nabízí plnokrevné divadlo s velkými hlasy světových sólistů i sboru z Prahy.

„První slovo patřilo prezidentu Pavlovi, který ocenil odvahu moravskoslezské metropole.“

„Špičkově vybavená koncertní hala pro Janáčkovu filharmonii je nepochybně správnou cestou.“

„Poslech symfonické básně Vltava se rovnal utrpení.“

Ostrava otevřela novou etapu své budoucnosti. Je podstatné, že hlavní roli bude mít kultura. Poklepání na základní kámen ostravského koncertního sálu se odehrálo za osobní přítomnosti prezidenta Petra Pavla a dalších zástupců kulturní a politické obce. Je jen škoda, že se tak vzácná chvíle neobešla bez školáckých chyb a pocitu trapnosti.

„Hlavním hrdinou příběhu o lásce, touze, zlu, pomstě i naději je tentokrát Samiel. V rudém přiléhavém overalu připomíná Mefista, intrikuje, svádí, hrozí, děsí, zuří, trestá.“

„Ženské hrdinky Agátu a Aničku režisér oprostil od submisivního založení.“

„‚S Vídeňskými symfoniky spolupracujeme v Bregenzu už čtrnáctou sezonu. Pan dirigent Mazzola je už vlastně náš dobrý známý,‘ říká Lukáš Vasilek.“

Nové texty, méně árií, zimní krajina, scéna připomínající western i Titanic, emancipované ženské hrdinky, pyrotechnické a audiovizuální efekty či pěvci mizící ve vodě i šplhající po stromech. Mlha, praskající led, vyjící vlci, výstřely, hřmění hromů. Děsivý ďábel před křížem na špičce kostelní věže. Vodní monstrum šlehající plameny, beránek Boží i svůdné akvabely. Nové nastudování Weberova Čarostřelce z dílny německého režiséra a scénografa Philippa Stölzla nabízí nový pohled na dílo i jezerní produkci a úspěšně odstartovalo 78. ročník proslulých Bregenzských hudebních slavností na Bodamském jezeře.

„Novák byl romantik – jako turista šplhal po vrcholcích hor, mořský živel se pokusil poznat zápasem s vlnami.“

„Na pozici pozdního romantika setrvával záměrně a vědomě.“

„Byl autorem usilujícím o výraznou individualizaci každého díla.“

Když před pětasedmdesáti lety, 18. července 1949, zemřel ve Skutči skladatel Vítězslav Novák, skončila v české hudbě definitivně velká epocha pozdního romantismu. Podobně je vnímán pro německou hudbu odchod Richarda Strausse, jehož život se uzavřel 8. září téhož roku.

„Kultivované publikum se telepaticky shodlo na netleskání mezi čísly.“

„Přibližně v polovině koncertu jsem si uvědomil jeden z jeho efektů: jako by se zastavil čas.“

„Vzniká otázka, do jaké míry jít vstříc obvyklým požadavkům dnešního diváka a do jaké zkrátka věrohodně, poučeně interpretovat na diváka nehledě.“

Za dramaturgický klenot lze považovat zahajovací koncert pětadvacátého ročníku pražského festivalu Letní slavnosti staré hudby. V Emauzském opatství se 16. července sešly soubory Tiburtina Ensemble a vlámský Oltremontano Antwerpen, aby oživily hudební příběh na oltářním obrazu Hanse Memlinga, tvůrce z druhé poloviny 15. století.

„Koncert měl jasnou dramaturgickou linii, tvorbu jihoněmeckých skladatelů.“

„Mezi uvedenými skladateli nemohl chybět Johann Caspar Ferdinand Fischer, rodák z Krásna na Karlovarsku.“

„Muffatova Toccata Settima vytvořila gradační vrchol, který v závěru varhanních koncertů podvědomě očekáváme.“

První festivalová neděle českokrumlovského festivalu byla 14. července již tradičně věnována varhannímu matiné. Recitál Michaely Káčerkové, reprezentující současnou mladší generaci českých varhaníků, přilákal početné příznivce tohoto nástroje do kostela Božího Těla a Panny Marie Bolestné, který je součástí unikátního souboru trojklášteří, původně pocházejícího z poloviny 14. století.

„Snoubením lásky Janáčka a Kožené k české kultuře s kvalitou jejich umu vykvetlo cosi nádherného.“

„Jeho měkký a kulatý, přesto maximálně rezonující a zvučný tón okouzloval v nejširším dynamickém spektru a půvabným až romantickým koloritem dobarvoval hlas pěvkyně.“

„Je to žánr, který má moc svým skromným hudebním charakterem něžně promlouvat do duší obyčejných posluchačů.“

Ve středu 10. července se v Besedním domě v Brně konal slavnostní závěrečný koncert 29. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Letošním tématem se odkazoval k Roku české hudby a nesl název Metamorfózy: Czech Smetana! Programu se zhostila patronka festivalu Magdalena Kožená, která si spolu s klavíristou Kirillem Gersteinem připravila písně od Janáčka, Wolfa, Rachmaninova a Schönberga. Koncert se špičkovými výkony světových umělců zakončil dlouhý potlesk, standing ovation a dva vyprošené přídavky. 

„Program večera uvedla poutavým způsobem Martina Kociánová.“

„Kompozici Arva Pärta umělci skvěle vystavěli.“

„Necháme se překvapit, zda se Matejča s Schulmeisterem stanou rezidenčními umělci festivalu.“

Vystoupení devatenáctiletého houslisty Daniela Matejči a osmnáctiletého Jana Schulmeistera na loňském ročníku mezinárodního letního festivalu v Třeboni posluchače nadchlo natolik, že si vyžádali jejich opětovné vystoupení. A duo si pro letošní Třeboňská nocturna na 10. červenec připravilo zajímavý program.

„V Nautilu jsme se snažili o výpravnost, ale zároveň vkusnost, aby to nebylo přeplácané představení, kde bude všechno a zároveň nic.“ 

„Lukáš Hurník operu zamýšlel jako představení pro všechny generace. Zatímco příběh je atraktivní pro děti, dospělé může zaujmout spousta skrytých odkazů a významů.“ 

„Při zkoušení se vždycky snažím navodit pohodu, protože když je při zkoušení dobrá atmosféra, představení pak všichni hrají rádi.“

Podaří se kapitánu Nemovi opravit ponorku Nautilus, než ji ovládne neznámý tvor? Právě toto téma už půl roku leží v hlavě Elišce Mervartové, mladé režisérce nové autorské opery Lukáše Hurníka Porucha na lodi Nautilus, která bude premiérově uvedena 13. července v rámci Hudebního festivalu Znojmo. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz poodhaluje Eliška úskalí inscenace dětské opery i své dosavadní zkušenosti z praxe.

„Může to znít odvážně, ale od první chvíle jsem směřovala k tomu, že chci být sólistkou. A zatím jsem toho nikdy nelitovala.“

„Kromě toho se snažím propagovat klasickou hudbu ve školách, navštívila jsem jich v Americe asi sto.“

„Za to, jak mě Moravská filharmonie ocenila, jsem nesmírně vděčná, protože uznání od kolegyň a kolegů je tím největším darem.“

Mladá americká houslistka Aubree Oliverson, sólistka červnového festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž, hrála s Moravskou filharmonií Olomouc a dirigentem Františkem Mackem Dvořákův Koncert a moll. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz probírá své americké zkušenosti od studií přes první úspěchy po hostování u řady tamních orchestrů, uvažuje nad konkurencí a prozrazuje, kde se setkala s dirigentem Mackem. Upřímně hovoří o důležitosti pedagoga, který by měl v ideálním případě mladému umělci vštípit pokoru, pracovitost a lásku k hudbě. A nakonec s poukazem na Antonína Dvořáka naznačuje, čím to je, když hudba zní libě.

„Vůbec se nelze divit, že se v Nice manželům Martinů, zejména po letech strávených v New Yorku, tak líbilo.“

„Martinů nemohl najít libretistu, a tak si nakonec do libreta zpracoval původní italský text zcela sám.“

„Konverzační opeře dal jasné formální rozvržení a naplnil ji svižnou neoklasickou hudbou s vtipnými i ironickými odkazy.“

V květnu 1959, jen tři měsíce před tím, než ve Švýcarsku zemřel Bohuslav Martinů, měla v pražském Smetanově divadle premiéru jeho Mirandolina, komická opera o třech dějstvích s námětem hry La Locandiera od Carla Goldoniho. Komponoval ji v Nice na francouzské Riviéře v první polovině padesátých let a dokončil ji tam před sedmdesáti lety, na začátku července roku 1954.

„Režisér volil tradiční pojetí, naplněné ale dynamismem a stálým pohybem.“

„Blatské kroje Dany Haklové jsou přímo senzačním nápadem.“

„Exceloval baletní soubor Jihočeského divadla; tanečníci rozdávají publiku svoji upřímnou radost.“

Opera Jihočeského divadla již třetím rokem ve své letní sezóně uvedla v jihočeských Holašovicích, letos ve dnech 5. až 7. července, jako open air Smetanovu Prodanou nevěstu. A to v Roce české hudby, v roce Smetanova výročí, v památkově chráněném prostředí obce, pod taktovkou Davida Švece a v režii Tomáše Ondřeje Pilaře. Inscenaci obohacují výrazné, krásné blatské kroje, vytvořené výtvarnicí Danou Haklovou. Letos se opera uvádí nově jako součást festivalu Jižní svéráz, jeho „nultého“ ročníku.

„Pokud bude mít festival šťastnou ruku a půjde pro operní koncerty světového repertoáru vždy cestou, kterou ten letošní zřetelně naznačil jako reálnou, bude to skvělé.“

„Záslužně zazněly méně známé árie z Verdiho Lombarďanů nebo Mascagniho Přítele Fritze.“

„Koncert vyzněl zdrženlivěji, než by u italského repertoáru bylo ideální.“

Operní pěvecký recitál na Smetanově Litomyšli měl letos dva zajímavé protagonisty – mladé sólisty v plné síle, na prahu výrazné mezinárodní kariéry. Britský tenorista Freddie De Tommaso a rumunská sopranistka Iulia Maria Dan nabídli z větší části neoposlouchaný repertoár a neokázale poctivé umění. Prague Philharmonia k tomu přidala nenápadně skvělý orchestrální doprovod. Přesto měl být u obou pěvců výsledek pódiové prezentace vokálního umění víc strhující.

„Pěvkyně Marie Calma, druhá žena doktora Veselého, ředitele luhačovických lázní, se výrazně zasloužila o posun v Janáčkově uměleckém věhlasu.“

„Letní ozdravné pobyty od roku 1918 do roku 1928 trávil v Augustiánském domě. V něm roku 1926 zkomponoval Glagolskou mši.“

„Elegantně oblečený svérázný pán, procházející se po lázních i po okolní přírodě, hledal zdraví i inspiraci a rovněž přátelství a lásku.“

Leoš Janáček, od jehož narození uplynulo 3. července v Roce české hudby 2024 sto sedmdesát let, přišel na svět v Hukvaldech na Lašsku. Od jedenácti let žil v Brně, do rodného kraje se však vracel a nakonec si tam ve čtyřiasedmdesáti uhnal zápal plic, který ho stál život. Zemřel v Kleinově sanatoriu v nedaleké Moravské Ostravě. Nedlouho předtím, počátkem července 1928, byl ještě naposledy v Luhačovicích, jejichž lázeňské a společenské letní sezóny se jako pacient a host zúčastňoval každoročně celé čtvrtstoletí.

„Po kompoziční stránce je opera Malé životy naplněna ostře diferencovanou hudbou, která splňuje atributy skutečného dramatu.“ 

„Je s podivem, že takto rafinovaně nuancovaný hudební doprovod mělo na svědomí pouze osm instrumentalistů.“

„Analogie s díly Leoše Janáčka zde není úplně od věci.“

Finále světově etablovaného ostravského festivalu Dny nové opery se konalo 30. června v Divadle Antonína Dvořáka, kde zaznělo dílo irské skladatelky Ann Cleare s názvem Malé životy. Opera pro pět zpěváků a komorní ansámbl vznikla na libreto spisovatelky Alison Louise Kennedy. Komorní orchestr Ostravská banda řídil dirigent Bruno Ferrandis a šlo o českou premiéru.

„Dvořák navštívil svého zetě Josefa Suka a jeho rodinu v Křečovicích v roce 1902 a nechal se spolu se svou ženou Annou a jejich malým vnukem, synem skladatele, vyfotografovat.“

„Alice Masaryková patřila k těm, kteří podporovali Josefa Suka během jeho velké krize v roce 1918, poté co Zdeněk Nejedlý ostře napadl Suka a České kvarteto.“

„Houslový virtuos Jaroslav Kocian tvoří pomyslnou spojnici mezi skladatelem Josefem Sukem a jeho vnukem houslistou. Ten měl svůj první veřejný koncert právě v Křečovicích.“

Každý rok se v rámci Pražského jara koná nedělní koncert v Křečovicích k výročí úmrtí skladatele Josefa Suka. Tato tradice sahá až do čtyřicátých let minulého století, kdy tam zajížděl Václav Talich s přáteli. Součástí tradice je kromě pietního aktu také projev některého ze znalců Sukovy tvorby. V roce 2024 jím přispěla muzikoložka Jana Vojtěšková, kurátorka Sukova fondu v Českém muzeu hudby. Její řeč přetiskujeme beze změny.

„Inscenace režiséra Ondřeje Havelky z roku 2006 je pravé hudební divadlo, hravé a kontaktní.“

„Soubor Janáčkovy opery disponuje výborně hrajícím orchestrem a skvělým sborem, zvukově mimořádně kompaktním a herecky uvolněným.“

„Hudební kvality obou představení, dirigovaných Jakubem Kleckerem, byly přes tropické teploty vysoké, mezi jevištěm a auditoriem panovalo evidentní srozumění.“

Prodanou nevěstu režírovanou Ondřejem Havelkou hrají v Brně už osmnáct let. Snad ji budou hrát ještě dlouho. Není třeba nic měnit. Těžko si totiž představit lepší inscenaci, těžko přijít na šikovnější a zábavnější uchopení klasiky. Po všech aktualizacích, ve kterých se už delší dobu předhánějí nejrůznější tuzemská i zahraniční divadla, jde o pravý balzám na divákovu duši. Potvrdilo to poslední červnovou sobotu i dvojí pohostinské představení na festivalu Smetanova Litomyšl.