KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Zuřivý Roland byl po třech stech letech vzkříšen na Kuksu

„Konkrétní podobu dostávají události v květnu roku 1724, kdy Bioni získal smlouvu od tenoristy a libretisty Antonia Denzia.“

„Pořadatelům se kromě vzkříšení Bioniho díla podařilo napodobit některé okolnosti tehdejšího uvedení.“

„Je na místě ocenit těžko představitelné objevitelské, badatelské i realizační úsilí všech, kteří se na přípravě celého večera podíleli.“

Letošní třiadvacátý ročník multižánrového festivalu barokní kultury Theatrum Kuks nabídl návštěvníkům v rámci tradičně bohatého programu také jednu unikátní událost. V sobotu 24. srpna se v lapidáriu kukského hospitálu konal koncert s moderně znějícím, ale zároveň výstižným titulem Zuřivý Roland reloaded, kterým pořadatelé připomněli třísté výročí prvního uvedení italské opery v českých zemích. Byla to právě opera Zuřivý Roland, v italském originále Orlando furioso, z pera skladatele Antonia Bioniho, kterou na Kuksu v srpnu 1724 provedla Peruzzi-Denziova operní společnost.

7 minut čtení Číst dál…

Martinů v souvislostech (18)
Švýcarské roky 

„Na Schönenberg přijel na pozvání milionáře a hudebníka Paula Sachera poprvé na podzim 1938, po posledních prázdninách ve vlasti, strávených na Vysočině.“

„Z Paříže se na Schönenberg Martinů vrátil ještě v roce 1940, když měl v Basileji památnou premiéru Dvojkoncert. A pak až po válce, během které musel uprchnout do Ameriky, mimochodem také se Sacherovou pomocí.“

„Od podzimu 1957 pak zbývající dva roky skladatelova života bydleli především už jen na Schönenbergu. Přijali velkorysou nabídku být tam neomezeně.“

V Roce české hudby 2024 se 28. srpna připomíná pětašedesát let od úmrtí skladatele Bohuslava Martinů. Jeho život se uzavřel v nemocnici v Liestalu, pár kilometrů jihovýchodně od Basileje. Ve Švýcarsku v té době žil už druhým rokem. Byl od poloviny dvacátých let světoběžníkem bez opravdového domova. Poslední bydliště a pohostinné útočiště našel v usedlosti švýcarského dirigenta a mecenáše Paula Sachera na Schönenbergu, kde se poprvé objevil v roce 1938 a kam se pak s manželkou vracíval jako k blízkým přátelům. Od Liestalu je to téměř doslova za kopcem.

10 minut čtení Číst dál…

Soumrak bohů se nachýlil, aby mohl zas nový život počít

„Co se týče pěveckého obsazení, není tajemstvím, že vedení Festspiele sází každoročně na ‚své koně‘.“

„Bohužel příliš jásotu výkon orchestru a Simone Young samotné u diváctva nezasluhoval.“

„Letošní Soumrak Bohů nepatřil hudebně ani pěvecky mezi nejlepší provedení, ale svoji nespornou kvalitu si festivalová produkce stále drží.“

Mnoho kladů, některé zápory. V neděli 25. srpna byla v rámci Bayreuther Festspiele k vidění inscenace Soumraku bohů, poslední opery Wagnerova cyklu Prsten Nibelungův.

8 minut čtení Číst dál…

Hamlet, jak má být. V Salcburku koncertně včetně jednoho ‚showstopperu‘

„Kvalita každé produkce Hamleta Ambroise Thomase stojí a padá s kvalitou pěveckého obsazení.“

„Co naopak úplně scházelo, byly notové pulty pro sólisty. Pěvečtí protagonisté večera je totiž nepotřebovali. Všichni interpreti znali své party zpaměti.“

„Po scéně šílenství, kterou si vychutnala pomuchlaná, rozcuchaná a bosá, následoval několikaminutový nadšený aplaus publika.“

Letošní ročník Salcburského festivalu nabízí kromě řady scénicky pojatých děl i čistě koncertní produkce. Jednou z nich se 16. a 19. srpna stalo provedení opery Hamlet Ambroise Thomase, francouzského autora devatenáctého století, při němž byli návštěvníci sále Felsenreitschule svědky mimořádného umění. Zejména jeden z výkonů v dobrém smyslu vyčníval.

12 minut čtení Číst dál…

Tomáš Hanzlík: Neznámému repertoáru se daří překvapivě lépe mimo centra

„Lapidárium Kuksu má ale svůj divadelní rozměr a Italové mají přirozené gesto a nadsazený afekt, takže jejich civilní život často divadlo připomíná.“

„Závěrečný sbor jsem pojal opravdu jako hledání ztraceného tvaru zcela ve stylových intencích skladatele Antonia Bioniho.“

„Mecenášům se musíte vlichocovat, takže já spíš opráším starý flašinet.“

Skladatel a muzikolog Tomáš Hanzlík je posluchačům znám především jako umělecký vedoucí uskupení Ensemble Damian a impresário kočovného divadla Theatrum Schrattenbach. Se svým souborem uvádí jak „starou“ hudbu v autentické interpretaci, tak své autorské projekty, jež staví na vlastních badatelských poznatcích o hudbě 18. a raného 19. století a přetavuje do minimalistického pojetí; odsud používané označení „neobarokní minimalismus“. Jakou cestu zvolil pro vystoupení na letošním ročníku festivalu Theatrum Kuks?

11 minut čtení Číst dál…

Pohledem Petra Vebera (56)
Brno, město opery?

„Nebudeme moct hrát tak často, jak byli naši diváci zvyklí.“

„Argumenty divadla, že vzdělávání je investice do budoucnosti společnosti i samotné instituce, politici evidentně příliš neslyší.“

„Brno podpoří vznik a provoz edukačních center v Domě umění, ve Filharmonii a v Knihovně Jiřího Mahena. Na dotaz, proč ne i v Národním divadle Brno, primátorka uvedla, že se lidem i jí stýská po restauraci.“

Národní divadlo Brno se přetahuje s městskými politiky. Pociťuje nedostatek financí a vnímá, že protežováno je díky politickým konexím Městské divadlo Brno. Průběžně s nimi řeší i další třecí plochy. Loni to byl spor o Redutu, o kterou se mělo dělit s Divadlem Bolka Polívky, letos jde o odlišný pohled na využití prostor bývalé restaurace Bohéma v Janáčkově divadle. Může ředitel Martin Glaser vnímat situaci jinak, než že magistrát nedoceňuje službu, kterou operní, činoherní a baletní soubor městu, kraji a státu nabízí?

9 minut čtení Číst dál…

Pohledem Petra Vebera (55)
Dirigentské prázdniny? Třeba i bez taktovky, ale bez partitur nikoli

„S manželkou stihl zdolat i jednu z nejvyšších velšských hor. Její nadmořská výška není podle jeho slov až tak zajímavá, ale převýšení dá docela zabrat.“

„Po dlouhých letech jsem měl tento rok konečně skutečnou dvoutýdenní dovolenou v jižních krajích.“

„Nejdůležitější je být konečně doma a neslyšet od dětí: Kam zase jdeš?“

Tuzemští dirigenti vesměs o prázdninách dokáží, alespoň po omezenou dobu, odpočívat, ale partitury, někteří spolu s knihami na čtení, s sebou na dovolenou většinou stejně vozí. Tucet oslovených se v anketě portálu KlasikaPlus.cz shoduje, že doba dovolených bývá kombinací rodinného programu a práce. I v létě je třeba se na něco připravovat, nebo je to vhodná doba k rozšiřování rozhledu. Začátek blížící se nové sezóny bývá podle jejich vyjádření dost hutný. A připravit si novou skladbu, neřku-li operu, není nic snadného. A tak toho odpočinku rozhodně nebývají celé dva prázdninové měsíce, ale jen nějaký ten týden, v ojedinělých případech si pro relax možná uhájí až jeden měsíc.

16 minut čtení Číst dál…

Tomáš Netopil: Kroměříž je geniální místo. Kurzy lákají čím dál víc cizinců

„Spolu s akademií organizujeme i festival, na kterém dostávají příležitost vystoupit nejlepší účastníci kurzů.“

„Všichni lektoři jsou vynikající interpreti i zkušení pedagogové a mají již za ta léta nejenom krásný vztah ke Kroměříži, ale hlavně intenzivní vztah k mladým umělcům.“

„Je to týden nesmírně intenzivní, podněty, které by student získával v průběhu týdnů a měsíců, tady má šanci získat v krátkém čase a rovnou v mezinárodní společnosti.“

Dirigent Tomáš Netopil miluje rodnou Kroměříž, kde prožil dětství i hudební mládí. Nyní do tamního krásného prostředí zve mladé umělce z celého světa a při kurzech a festivalu Academy Kroměříž jim nabízí umělecké vedení i koncertní příležitosti. Obohacuje tak kulturní život města a dává o něm vědět daleko za hranice.

12 minut čtení Číst dál…

Janáčkův Brouček jako událost

„Jaroslav Březina na nahrávce působí oproti kolegům civilněji, více ´intelektuálněji´. Dynamicky je poněkud potlačen, nevyčnívá z davu, drží se mazaně stranou.“ 

„Při poslechu perfektně připraveného studiového snímku nejsme rušeni režijními nápady, mnohdy velmi problematickými.“

„Cenné je poznání, že vyrostla nová generace vynikajících pěvců, schopná prostřednictvím nových špičkových operních nahrávek plně konkurovat někdejším legendárním snímkům.“

Výlety páně Broučkovy, pátá z devíti oper Leoše Janáčka a jediná z nich uvedená ve světové premiéře v Praze, mají novou studiovou nahrávku. Stojí za ní soubor pražského Národního divadla s dirigentem Jaroslavem Kyzlinkem, titulní roli ztvárňuje tenorista Jaroslav Březina. Snímek z přelomu let 2020 a 2021, vydaný v Roce české hudby 2024, připomínáme ve výroční den skladatelova úmrtí.

9 minut čtení Číst dál…

Kroměřížské dobrodružství Tomáše Netopila a dvou symfonických orchestrů

„Koncert realizovaly společně hned dva symfonické orchestry: zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů a Moravská filharmonie Olomouc.“

„Do krátkého odsazení se ozval tichý zvon z nedalekého kostela, obdivuhodně zapadající do tóniny, rytmu i atmosféry.“

„Při spěchajících smyčcích ale náhle bez varování zhasly oba stojany osvětlující dirigenta.“

Hortus Magicus, tedy Magická zahrada – to je festival, který útočil na smysly návštěvníků o víkendu od 9. do 11. srpna. Na Arcibiskupském zámku v Kroměříži i v Podzámecké zahradě mohli návštěvníci zažít akce pro děti i dospělé. Mottem festivalu bylo Země česká, domov můj, zahájení tedy bylo případné: zazněl symfonický cyklus Má Vlast Bedřicha Smetany pod taktovkou dirigenta Tomáše Netopila. A bylo to velké dobrodružství.

7 minut čtení Číst dál…

Mahlerova Sedmá za měsíc opět na pražském Výstavišti. Po sto šestnácti letech od premiéry

Úvod koncertní sezóny v pražské metropoli náleží již tradičně festivalu Dvořákova Praha. Jeho letošní plány jsou svázány s tematikou Roku české hudby. Znít bude Dvořák, Smetana, Janáček, Suk, ale také kališťský rodák Gustav Mahler. Pořadatelé mimořádným open air koncertem 11. září připomenou světovou premiéru Mahlerovy Sedmé symfonie. Provedena bude na stejném místě…

4 minuty čtení Číst dál…

Kostelenec, Jirsa a Kincová. Vítězné trio letošní Akademie Václava Hudečka

Letošní osmadvacátý ročník Akademie Václava Hudečka v Luhačovicích zná trojici svých nejlepších účastníků. Vítězem se stal Milan Kostelenec, šestnáctiletý student Pražské konzervatoře ze třídy prof. Jiřího Fišera. Na druhém místě skončil Vilém Jirsa, o rok starší student Pražské konzervatoře ve třídě Pavla Kudeláska. Třetí místo obsadila Lada Kincová studující ve čtvrtém ročníku na…

3 minuty čtení Číst dál…

Wolfgang Rihm byl jedním z největších operních skladatelů současnosti

„Pro divadlo napsal Wolfgang Rihm celkem dvanáct děl.“

„Rihmovy opery často řeší nadčasové problémy naší současnosti.“

„Většinu svých oper napsal Rihm na objednávku operních divadel nebo festivalů.“

Když 27. července tohoto roku zemřel v Ettlingenu ve věku 72 let německý skladatel Wolfgang Rihm, odešel jeden z nejvýznamnějších operních skladatelů současnosti. Patřil k velkým německým operním komponistům 20. a 21. století, jakými byli Bernd Alois Zimmermann (1918–1970), Hans Werner Henze (1926–2012), Karlheinz Stockhausen (1928–2007), Aribert Reimann (1936–2024) a Manfred Trojahn (*1949), z nichž pouze posledně jmenovaný je ještě naživu.

12 minut čtení Číst dál…

Vojtěch Dlask: Následuju směr bloudění

„Hudba se obrodí sama. Nevěřím, že budu avantgardní, protože se to musí, sluší anebo protože chci.“

„V Brně dnes není šance uvést operní práce Osvalda Chlubny, protože ‚všichni jsme Janáček‘, a tedy jsme světoví, proč tedy provádět kompozice, které světové nejsou.“

„Brněnská kompoziční škola zanikla s interní privatizací uměleckých osudů a kateder.“

Vojtěch Dlask je nejen hudební skladatel, ale také dramaturg, pedagog, klavírista a publicista. Byť původem z Mladé Boleslavi, skladbu studoval v Brně na Janáčkově akademii múzických umění pod vedením Františka Gregora Emmerta. Absolvoval také stáže v Estonsku u Tõnu Kõrvitse a v Litvě, kde svou tvorbu konzultoval s Osvaldasem Balakauskasem, Broniusem Kutavičiusem a Rytisem Mažulisem. V současné době působí jako pedagog na brněnské Masarykově univerzitě. Kromě volné tvorby se věnuje také hudbě pro divadla.

15 minut čtení Číst dál…

Jiskřivý soprán Samuela Mariña prozářil špitální kostel v Kuksu

„Mariñova ojedinělá hlasová poloha s dokonalým zvládnutím všech myslitelných atributů pěvecké techniky, sympatický zjev, navíc nevtíravé, přitom sugestivní pohybové a mimické ztvárnění jednotlivých árií, to vše doslova uhranulo posluchače.“

„Musica Florea zahrála s technickou bravurou, rytmickou pregnancí a doslova živelnou radostí; tak, jak je pro tento soubor typické.“

„Náročnou árii rozvinuli do dialogu hoboje a zpěvu, plného nápaditého hudebního humoru, takže došlo dokonce i na smích publika.“

Jubilejní 15. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Hudební léto Kuks připravil pro své posluchače na svém čtvrtém z pěti koncertů opravdovou lahůdku. Za doprovodu souboru Musica Florea, pochopitelně pod vedením Marka Štryncla, zde 3. srpna vystoupil fenomenální venezuelský pěvec Samuel Mariño, obdařený nevšední hlasovou dispozicí mužského, respektive chlapeckého sopránu.

12 minut čtení Číst dál…

Tomáš Jamník: Dílo Otakara Ševčíka má globální přesah

„Ševčík vytvořil něco, co bylo v jeho době naprosto inovativní.“

„Nejkrásnější je ta šíře možností – Ševčíkova metoda je určena úplným začátečníkům, ale i špičkovým profesionálům.“

„Jde nám o to, aby dětské publikum pocítilo tu vlnu pozitivní energie.“

V západočeských Horažďovicích se mezi 5. a 15. srpnem uskuteční další ročník mezinárodních kurzů a přidruženého festivalu Ševčík Academy. Neúnavný umělecký vedoucí akce, violoncellista Tomáš Jamník v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz povídal nejen o projektu samotném, ale také o odkazu Otakara Ševčíka. Přiblížil také plány do budoucna i další své aktivity.

17 minut čtení Číst dál…

Suk v souvislostech (4)
Snad nástroj jsme v ruce něčí.
Josef Suk literární

„Svět básníků, k nimž se vztahoval, měl přímý vliv na jeho vlastní tvorbu, na představy o tom, co chce svými tóny říct.“

„Julius Zeyer se stal úhelným básníkem Sukova lyrického světa.“

„Otokara Březinu Suk choval v takové úctě, že se jej ani neodvážil osobně vyhledat.“

Byl skladatel a houslista Českého kvarteta Josef Suk takříkajíc neliterárním hudebníkem, když se nerad vyjadřoval písemně a nenabízel ani slovní výklady svých děl? Opak je pravdou – úzce se vztahoval ke světu současných básníků, zejména k Zeyerovi, Sovovi a Březinovi. Dá se to doložit zcela konkrétními příklady z jeho díla. V mládí četl severské autory. Vážil si Čapka. A po vzniku Československa se jeho kontakty s literáty prolínaly s politikou, když jeho přáteli byli muži blízcí Masarykovi – filozof Drtina a publicista a historik Herben.

14 minut čtení Číst dál…

Samuel Mariño: Někteří mě milují, jiní si mě neváží ani jako člověka

„Zpívat barokní repertoár se ode mě očekávalo.“

„Existuje jevištní Samuel, který je sebevědomý, extravagantní a jistý si sám sebou. Ale doma se stanu tím druhým Samuelem, plachým člověkem.“

„Doufám, že alespoň jednou budeme ve společnosti respektovat svoje odlišnosti.“

Venezuelský sopranista Samuel Mariño, který je i přes svůj nízký věk, pouhých třicet let, vyhledávaným interpretem operního a koncertního repertoáru, vystoupí 3. srpna na festivalu Hudební léto Kuks. Jeho unikátní hlas i rozvinutá pěvecká technika mu umožňujíe ztvárňovat ty nejobtížnější role a party (zvláště) barokního repertoáru. Kromě toho je znám i bořením starých pořádků a extravagancí zjevu a projevu při svých vystoupeních.

10 minut čtení Číst dál…

Česká filharmonie aspiruje na Orchestr roku

Britský magazín Gramophone zařadil Českou filharmonii mezi šest uchazečů o cenu Orchestr roku 2024. Toto prestižní ocenění vyzdvihuje soubory, které v uplynulém roce vytvořily výjimečné nahrávky. Jedná se o jedinou mezi cenami Gramophone Award, o níž rozhoduje veřejnost. Možnost hlasování končí o půlnoci 8. září. Česká filharmonie zaujala časopis Gramophone především novou nahrávkou recitálu Magdaleny…

2 minuty čtení Číst dál…

Až na konec světa (29)
Průkopník opery v televizi.
Dirigent, umělecký ředitel a režisér Peter Herman Adler

„Byl v pravou chvíli na pravém místě, když se roku 1949 začala psát průlomová kapitola v dějinách televize a opery v jejím vysílání.“

„Nejcennějším byl cyklus Opera for Millions, který měl po celou dobu na starosti právě Adler.“

„Do míst, odkud pocházel, se už nikdy nevrátil, ale přece jako by tam jeho odkaz stále žil.“

Ne že by toho sám o sobě dokázal málo. Dirigoval symfonická tělesa i operní představení, ve dvou divadlech byl uměleckým ředitelem, vedl operní centrum v proslulém hudebním učilišti, dvakrát byl nominován na cenu Emmy. A přece je příběh jabloneckého rodáka, jakým byl světoběžník Peter Herman Adler, umocněn širším kontextem. Poctou době poválečného nadšení a „sladkých šedesátek“, sweet sixties, kdy se v Americe našli bohatí podporovatelé čehosi tak menšinového, jako byly přenosy či záznamy operních představení v televizi. Právě do této oblasti otiskl náš činorodý krajan svou nejcennější stopu.

9 minut čtení Číst dál…

Varhany a varhaníci (42)
Královský nástroj a komunismus.
Šedesát let od obnovení chrámových varhanních koncertů v Praze

„Varhany podle názoru komunistického režimu přiváděly občany do kostela, místo aby budovali socialismus.“

„Varhaník Jiří Reinberger využil svého právnického vzdělání, přesvědčovacích schopností a paradoxně velké obliby varhan v Sovětském svazu.“

„Ani normalizace po roce 1968 tyto koncerty už nezrušila.“

V červenci 1964 se po pauze, dané militantním ateismem komunistického režimu, poprvé od roku 1948 konal v Praze u sv. Jakuba varhanní koncert. Vystoupil tehdy Jiří Ropek. Varhaník Jan Hora, který se pak brzy jako interpret také zapojil, vzpomíná na roky, kdy církve byly pouze trpěny a pořádání varhanních koncertů a dalších veřejných akcí v kostelích, s výjimkou bohoslužeb, nebylo tolerováno. Nikdy to podle jeho svědectví nebyl vyložený zákaz, nikdy neexistoval písemný příkaz. Většinou šlo o rafinované slovní nebo telefonické doporučení nepokoušet se o jakoukoliv větší aktivitu v chrámovém prostředí.

6 minut čtení Číst dál…

Juditha a její triumf ve Znojmě. S heroickým výkonem Moniky Jägerové

„Dirigent Roman Válek je duší souboru i festivalu, jeho dramaturgie je koncepční a systematická.“

„Kdo přišel na krvavou scénu, byl zklamán. Žádné ‚drámo‘ ani násilí se nekonalo.“

„Zasáhla vyšší moc a den před premiérou pěvkyně onemocněla. Hrozilo zrušení představení, nakonec však umělkyně souhlasila s kompromisem.“

Hudební festival ve Znojmě míří do cíle. Vrcholem se stalo uvedení „svatého válečného oratoria“ Juditha triumphans Antonia Vivaldiho z roku 1716. Krutý biblický příběh o kurážné židovské vdově, která zachránila své město Bethulii, má díky Vivaldiho invenční hudbě dramatický spád a pěvecké party jsou přehlídkou technické bravury i výrazové spontaneity. Díky nápaditému vizuálnímu zpracování režiséra Tomáše Ondřeje Pilaře a profesionalitě všech účinkujících, vedených dirigentem Romanem Válkem, se podařilo vytvořit výsostné umělecké dílo.

9 minut čtení Číst dál…

Dagmar Šašková: Ještě jsem nevraždila

„Nepůjde o mou první zkušenost s postavou Judithy.“

„Akustiky se trochu obáváme.“

„Nápadnou odlišností oproti loňsku je, že sólistické obsazení je čistě ženské.“

Hlavní role loni, hlavní role letos. Dagmar Šašková je z Francie zpátky v České republice a stejně jako v minulém roce se chopí klíčového partu v rámci ústřední produkce Hudebního festivalu Znojmo. Tentokrát se mezzosopranistka ujme titulní role ve Vivaldiho oratoriu Juditha Triumphans, jehož česká premiéra se v hudebním nastudování Romana Válka a jeho Czech Ensemble Baroque uskuteční 25. července.

12 minut čtení Číst dál…

Dvořák v souvislostech (7)
Karlovy Vary včera a dnes

„Nikdy nepřijížděl jako lázeňský host. Vždy měl ve městě nějaké setkání, většinou s berlínským nakladatelem Fritzem Simrockem.“ 

„Čtyři věty naplnil blahodárnou životní vřelostí, psalo se po premiéře v červenci 1894.“

„Karlovarský symfonický orchestr vstoupí po prázdninách do 190. sezóny. Novosvětskou symfonii má na programu 14. září.“

Půl tuctu osobních návštěv skladatele a první provedení Novosvětské symfonie na evropském kontinentu před sto třiceti lety, to je základ dvořákovských tradic v Karlových Varech. Jako nejstarší tuzemské těleso je udržuje Karlovarský symfonický orchestr a s ním coby pořadatel renomované soutěže také Mezinárodní pěvecké centrum Antonína Dvořáka. Nepřekvapuje, že právě toto lázeňské město bylo navíc i místem odhalení prvního pomníku Antonína Dvořáka na světě.

8 minut čtení Číst dál…

Tancredi v Bregenzu jako lesbická gangsterka z prostředí narkomafie

„Inscenovat právě tuto méně známou či spíše méně uváděnou operu vedle proslulého Weberova Čarostřelce se ukázalo jako geniální dramaturgický tah 78. slavností v Bregenzu.“

„Tancredimu sice kalhoty jako v originále ponechal, nicméně jde o ženu, která tvoří s Amenaide milostný pár.“

„Z jednoduché, nicméně sofistikované scény (Ben Baur) se možná někomu bude trochu točit hlava.“

Vášeň, brutalita mafiánského podsvětí, rodinná čest, intriky, zatvrzelost, beznaděj. Láska dvou žen, džíny, pistole, jednotka rychlého nasazení spuštěná po lanech do narkodoupěte. Příběh o citech, důvěře, o nemožnosti najít v dobách krize štěstí… Nové nastudování Rossiniho rané opery Tancredi ve Velkém sále Festivalového domu v Bregenzu u Bodamského jezera nabízí plnokrevné divadlo s velkými hlasy světových sólistů i sboru z Prahy.

5 minut čtení Číst dál…

Janáčkova filharmonie se těší na nový sál. Symbolický ceremoniál už má naštěstí za sebou

„První slovo patřilo prezidentu Pavlovi, který ocenil odvahu moravskoslezské metropole.“

„Špičkově vybavená koncertní hala pro Janáčkovu filharmonii je nepochybně správnou cestou.“

„Poslech symfonické básně Vltava se rovnal utrpení.“

Ostrava otevřela novou etapu své budoucnosti. Je podstatné, že hlavní roli bude mít kultura. Poklepání na základní kámen ostravského koncertního sálu se odehrálo za osobní přítomnosti prezidenta Petra Pavla a dalších zástupců kulturní a politické obce. Je jen škoda, že se tak vzácná chvíle neobešla bez školáckých chyb a pocitu trapnosti.

5 minut čtení Číst dál…

Velkolepé divadelní kino na jezeře. Weberův Čarostřelec zahájil 78. hudební slavnosti v rakouském městě Bregenz

„Hlavním hrdinou příběhu o lásce, touze, zlu, pomstě i naději je tentokrát Samiel. V rudém přiléhavém overalu připomíná Mefista, intrikuje, svádí, hrozí, děsí, zuří, trestá.“

„Ženské hrdinky Agátu a Aničku režisér oprostil od submisivního založení.“

„‚S Vídeňskými symfoniky spolupracujeme v Bregenzu už čtrnáctou sezonu. Pan dirigent Mazzola je už vlastně náš dobrý známý,‘ říká Lukáš Vasilek.“

Nové texty, méně árií, zimní krajina, scéna připomínající western i Titanic, emancipované ženské hrdinky, pyrotechnické a audiovizuální efekty či pěvci mizící ve vodě i šplhající po stromech. Mlha, praskající led, vyjící vlci, výstřely, hřmění hromů. Děsivý ďábel před křížem na špičce kostelní věže. Vodní monstrum šlehající plameny, beránek Boží i svůdné akvabely. Nové nastudování Weberova Čarostřelce z dílny německého režiséra a scénografa Philippa Stölzla nabízí nový pohled na dílo i jezerní produkci a úspěšně odstartovalo 78. ročník proslulých Bregenzských hudebních slavností na Bodamském jezeře.

10 minut čtení Číst dál…

Klasika v souvislostech (68)
Vítězslav Novák – romantik, završitel epochy

„Novák byl romantik – jako turista šplhal po vrcholcích hor, mořský živel se pokusil poznat zápasem s vlnami.“

„Na pozici pozdního romantika setrvával záměrně a vědomě.“

„Byl autorem usilujícím o výraznou individualizaci každého díla.“

Když před pětasedmdesáti lety, 18. července 1949, zemřel ve Skutči skladatel Vítězslav Novák, skončila v české hudbě definitivně velká epocha pozdního romantismu. Podobně je vnímán pro německou hudbu odchod Richarda Strausse, jehož život se uzavřel 8. září téhož roku.

8 minut čtení Číst dál…

Spočinutí v andělském náručí

„Kultivované publikum se telepaticky shodlo na netleskání mezi čísly.“

„Přibližně v polovině koncertu jsem si uvědomil jeden z jeho efektů: jako by se zastavil čas.“

„Vzniká otázka, do jaké míry jít vstříc obvyklým požadavkům dnešního diváka a do jaké zkrátka věrohodně, poučeně interpretovat na diváka nehledě.“

Za dramaturgický klenot lze považovat zahajovací koncert pětadvacátého ročníku pražského festivalu Letní slavnosti staré hudby. V Emauzském opatství se 16. července sešly soubory Tiburtina Ensemble a vlámský Oltremontano Antwerpen, aby oživily hudební příběh na oltářním obrazu Hanse Memlinga, tvůrce z druhé poloviny 15. století.

8 minut čtení Číst dál…

Erudované varhanní matiné Michaely Káčerkové

„Koncert měl jasnou dramaturgickou linii, tvorbu jihoněmeckých skladatelů.“

„Mezi uvedenými skladateli nemohl chybět Johann Caspar Ferdinand Fischer, rodák z Krásna na Karlovarsku.“

„Muffatova Toccata Settima vytvořila gradační vrchol, který v závěru varhanních koncertů podvědomě očekáváme.“

První festivalová neděle českokrumlovského festivalu byla 14. července již tradičně věnována varhannímu matiné. Recitál Michaely Káčerkové, reprezentující současnou mladší generaci českých varhaníků, přilákal početné příznivce tohoto nástroje do kostela Božího Těla a Panny Marie Bolestné, který je součástí unikátního souboru trojklášteří, původně pocházejícího z poloviny 14. století.

6 minut čtení Číst dál…