PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Snoubením lásky Janáčka a Kožené k české kultuře s kvalitou jejich umu vykvetlo cosi nádherného.“

„Jeho měkký a kulatý, přesto maximálně rezonující a zvučný tón okouzloval v nejširším dynamickém spektru a půvabným až romantickým koloritem dobarvoval hlas pěvkyně.“

„Je to žánr, který má moc svým skromným hudebním charakterem něžně promlouvat do duší obyčejných posluchačů.“

Ve středu 10. července se v Besedním domě v Brně konal slavnostní závěrečný koncert 29. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Letošním tématem se odkazoval k Roku české hudby a nesl název Metamorfózy: Czech Smetana! Programu se zhostila patronka festivalu Magdalena Kožená, která si spolu s klavíristou Kirillem Gersteinem připravila písně od Janáčka, Wolfa, Rachmaninova a Schönberga. Koncert se špičkovými výkony světových umělců zakončil dlouhý potlesk, standing ovation a dva vyprošené přídavky. 

„Program večera uvedla poutavým způsobem Martina Kociánová.“

„Kompozici Arva Pärta umělci skvěle vystavěli.“

„Necháme se překvapit, zda se Matejča s Schulmeisterem stanou rezidenčními umělci festivalu.“

Vystoupení devatenáctiletého houslisty Daniela Matejči a osmnáctiletého Jana Schulmeistera na loňském ročníku mezinárodního letního festivalu v Třeboni posluchače nadchlo natolik, že si vyžádali jejich opětovné vystoupení. A duo si pro letošní Třeboňská nocturna na 10. červenec připravilo zajímavý program.

„V Nautilu jsme se snažili o výpravnost, ale zároveň vkusnost, aby to nebylo přeplácané představení, kde bude všechno a zároveň nic.“ 

„Lukáš Hurník operu zamýšlel jako představení pro všechny generace. Zatímco příběh je atraktivní pro děti, dospělé může zaujmout spousta skrytých odkazů a významů.“ 

„Při zkoušení se vždycky snažím navodit pohodu, protože když je při zkoušení dobrá atmosféra, představení pak všichni hrají rádi.“

Podaří se kapitánu Nemovi opravit ponorku Nautilus, než ji ovládne neznámý tvor? Právě toto téma už půl roku leží v hlavě Elišce Mervartové, mladé režisérce nové autorské opery Lukáše Hurníka Porucha na lodi Nautilus, která bude premiérově uvedena 13. července v rámci Hudebního festivalu Znojmo. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz poodhaluje Eliška úskalí inscenace dětské opery i své dosavadní zkušenosti z praxe.

„Může to znít odvážně, ale od první chvíle jsem směřovala k tomu, že chci být sólistkou. A zatím jsem toho nikdy nelitovala.“

„Kromě toho se snažím propagovat klasickou hudbu ve školách, navštívila jsem jich v Americe asi sto.“

„Za to, jak mě Moravská filharmonie ocenila, jsem nesmírně vděčná, protože uznání od kolegyň a kolegů je tím největším darem.“

Mladá americká houslistka Aubree Oliverson, sólistka červnového festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž, hrála s Moravskou filharmonií Olomouc a dirigentem Františkem Mackem Dvořákův Koncert a moll. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz probírá své americké zkušenosti od studií přes první úspěchy po hostování u řady tamních orchestrů, uvažuje nad konkurencí a prozrazuje, kde se setkala s dirigentem Mackem. Upřímně hovoří o důležitosti pedagoga, který by měl v ideálním případě mladému umělci vštípit pokoru, pracovitost a lásku k hudbě. A nakonec s poukazem na Antonína Dvořáka naznačuje, čím to je, když hudba zní libě.

„Vůbec se nelze divit, že se v Nice manželům Martinů, zejména po letech strávených v New Yorku, tak líbilo.“

„Martinů nemohl najít libretistu, a tak si nakonec do libreta zpracoval původní italský text zcela sám.“

„Konverzační opeře dal jasné formální rozvržení a naplnil ji svižnou neoklasickou hudbou s vtipnými i ironickými odkazy.“

V květnu 1959, jen tři měsíce před tím, než ve Švýcarsku zemřel Bohuslav Martinů, měla v pražském Smetanově divadle premiéru jeho Mirandolina, komická opera o třech dějstvích s námětem hry La Locandiera od Carla Goldoniho. Komponoval ji v Nice na francouzské Riviéře v první polovině padesátých let a dokončil ji tam před sedmdesáti lety, na začátku července roku 1954.

„Režisér volil tradiční pojetí, naplněné ale dynamismem a stálým pohybem.“

„Blatské kroje Dany Haklové jsou přímo senzačním nápadem.“

„Exceloval baletní soubor Jihočeského divadla; tanečníci rozdávají publiku svoji upřímnou radost.“

Opera Jihočeského divadla již třetím rokem ve své letní sezóně uvedla v jihočeských Holašovicích, letos ve dnech 5. až 7. července, jako open air Smetanovu Prodanou nevěstu. A to v Roce české hudby, v roce Smetanova výročí, v památkově chráněném prostředí obce, pod taktovkou Davida Švece a v režii Tomáše Ondřeje Pilaře. Inscenaci obohacují výrazné, krásné blatské kroje, vytvořené výtvarnicí Danou Haklovou. Letos se opera uvádí nově jako součást festivalu Jižní svéráz, jeho „nultého“ ročníku.

„Pokud bude mít festival šťastnou ruku a půjde pro operní koncerty světového repertoáru vždy cestou, kterou ten letošní zřetelně naznačil jako reálnou, bude to skvělé.“

„Záslužně zazněly méně známé árie z Verdiho Lombarďanů nebo Mascagniho Přítele Fritze.“

„Koncert vyzněl zdrženlivěji, než by u italského repertoáru bylo ideální.“

Operní pěvecký recitál na Smetanově Litomyšli měl letos dva zajímavé protagonisty – mladé sólisty v plné síle, na prahu výrazné mezinárodní kariéry. Britský tenorista Freddie De Tommaso a rumunská sopranistka Iulia Maria Dan nabídli z větší části neoposlouchaný repertoár a neokázale poctivé umění. Prague Philharmonia k tomu přidala nenápadně skvělý orchestrální doprovod. Přesto měl být u obou pěvců výsledek pódiové prezentace vokálního umění víc strhující.

„Pěvkyně Marie Calma, druhá žena doktora Veselého, ředitele luhačovických lázní, se výrazně zasloužila o posun v Janáčkově uměleckém věhlasu.“

„Letní ozdravné pobyty od roku 1918 do roku 1928 trávil v Augustiánském domě. V něm roku 1926 zkomponoval Glagolskou mši.“

„Elegantně oblečený svérázný pán, procházející se po lázních i po okolní přírodě, hledal zdraví i inspiraci a rovněž přátelství a lásku.“

Leoš Janáček, od jehož narození uplynulo 3. července v Roce české hudby 2024 sto sedmdesát let, přišel na svět v Hukvaldech na Lašsku. Od jedenácti let žil v Brně, do rodného kraje se však vracel a nakonec si tam ve čtyřiasedmdesáti uhnal zápal plic, který ho stál život. Zemřel v Kleinově sanatoriu v nedaleké Moravské Ostravě. Nedlouho předtím, počátkem července 1928, byl ještě naposledy v Luhačovicích, jejichž lázeňské a společenské letní sezóny se jako pacient a host zúčastňoval každoročně celé čtvrtstoletí.

„Po kompoziční stránce je opera Malé životy naplněna ostře diferencovanou hudbou, která splňuje atributy skutečného dramatu.“ 

„Je s podivem, že takto rafinovaně nuancovaný hudební doprovod mělo na svědomí pouze osm instrumentalistů.“

„Analogie s díly Leoše Janáčka zde není úplně od věci.“

Finále světově etablovaného ostravského festivalu Dny nové opery se konalo 30. června v Divadle Antonína Dvořáka, kde zaznělo dílo irské skladatelky Ann Cleare s názvem Malé životy. Opera pro pět zpěváků a komorní ansámbl vznikla na libreto spisovatelky Alison Louise Kennedy. Komorní orchestr Ostravská banda řídil dirigent Bruno Ferrandis a šlo o českou premiéru.

„Dvořák navštívil svého zetě Josefa Suka a jeho rodinu v Křečovicích v roce 1902 a nechal se spolu se svou ženou Annou a jejich malým vnukem, synem skladatele, vyfotografovat.“

„Alice Masaryková patřila k těm, kteří podporovali Josefa Suka během jeho velké krize v roce 1918, poté co Zdeněk Nejedlý ostře napadl Suka a České kvarteto.“

„Houslový virtuos Jaroslav Kocian tvoří pomyslnou spojnici mezi skladatelem Josefem Sukem a jeho vnukem houslistou. Ten měl svůj první veřejný koncert právě v Křečovicích.“

Každý rok se v rámci Pražského jara koná nedělní koncert v Křečovicích k výročí úmrtí skladatele Josefa Suka. Tato tradice sahá až do čtyřicátých let minulého století, kdy tam zajížděl Václav Talich s přáteli. Součástí tradice je kromě pietního aktu také projev některého ze znalců Sukovy tvorby. V roce 2024 jím přispěla muzikoložka Jana Vojtěšková, kurátorka Sukova fondu v Českém muzeu hudby. Její řeč přetiskujeme beze změny.

„Inscenace režiséra Ondřeje Havelky z roku 2006 je pravé hudební divadlo, hravé a kontaktní.“

„Soubor Janáčkovy opery disponuje výborně hrajícím orchestrem a skvělým sborem, zvukově mimořádně kompaktním a herecky uvolněným.“

„Hudební kvality obou představení, dirigovaných Jakubem Kleckerem, byly přes tropické teploty vysoké, mezi jevištěm a auditoriem panovalo evidentní srozumění.“

Prodanou nevěstu režírovanou Ondřejem Havelkou hrají v Brně už osmnáct let. Snad ji budou hrát ještě dlouho. Není třeba nic měnit. Těžko si totiž představit lepší inscenaci, těžko přijít na šikovnější a zábavnější uchopení klasiky. Po všech aktualizacích, ve kterých se už delší dobu předhánějí nejrůznější tuzemská i zahraniční divadla, jde o pravý balzám na divákovu duši. Potvrdilo to poslední červnovou sobotu i dvojí pohostinské představení na festivalu Smetanova Litomyšl.

„Povahou jde o virtuózní dílo a přesně tak jej hudebníci i hráli.“

„V prostornějším vídeňském sále měla Vondráčkova interpretace podobnou intenzitu, ale zároveň i vyšší kulturu.“

„Provedení Valentina Uryupina a Janáčkovy filharmonie znělo reprezentativně i v tomto prostředí se silnou tradici.“

Janáčkova filharmonie Ostrava v čele s dirigentem Valentinem Uryupinem a sólistou Lukášem Vondráčkem vystoupila 24. a 25. června na koncertech v Opavě a ve Vídni. Na pódium Musikvereinu se orchestr vrátil po pěti letech a rakouské posluchače zaujal i v „jejich“ Beethovenově symfonii. Největší úspěch však mělo intenzivní provedení Chopinova klavírního koncertu.

„Festival Hvězdy nad Vltavou existuje a prosperuje především díky jeho zakladateli Pavlu Šporclovi, houslovému virtuosovi, rodákovi z Českých Budějovic.“

„Interpretace Tomáše Braunera s Pražskými symfoniky mne upřímně nadchla přirozenou muzikantskou spontánností a dirigentskou vyvážeností. Nehledal sebe v umění, ale umění v sobě.“

„V Táboru a Blaníku nastal ten pravý okamžik pro avizované ztvárnění vizuálních obrazů v režii Rudolfa Stříteckého.“

Třetí ročník multižánrového hudebního festivalu Hvězdy nad Vltavou zahájil v Českých Budějovicích na Sokolském ostrově 21. června 2024 Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK se svým šéfdirigentem Tomášem Braunerem. Uměleckým ředitelem festivalu je slavný českobudějovický rodák Pavel Šporcl, známý houslový virtuos…

„Kabeláčův obsahově naléhavý sborový cyklus a cappella sbor tlumočil s obrovským nasazením i vnitřním ponořením.“

„Naši interpreti i pořadatelé mají vůči Rudolfu Karlovi obrovský dluh.“

„Koncertní cyklus Hudební odboj proti Protektorátu v Berlíně se na poli zahraniční propagace české hudby stal bezpochyby významnou událostí.“

Hudební společnost „musica reanimata“, založená v Berlíně počátkem 90. let minulého století, se od svého počátku programově zaměřuje na připomínání a znovuobjevování hudebních skladatelů, perzekvovaných nacistickým režimem (převážně, ale nejenom, židovského původu). Svoji velmi záslužnou činnost realizuje pořádáním odborných konferencí, edičními aktivitami, ale především několikrát do roka konanými tzv. Gesprächskonzerte…

„Těleso reagovalo citlivě a pružně, zvuk byl kompaktní.“

„Peter Berger je ideálním představitelem Dalibora.“

„Eliška Weissová dala Miladě nejen vznosnost a démoničnost, ale především objemný a barevný dramatický soprán.“

Soubor opery Národního divadla Košice uvedl v sobotu 22. června na scéně historické budovy operu Dalibor Bedřicha Smetany. Uvedla ho jako exkluzivní projekt v koncertním provedení, a to nejen ke dvoustému výročí narození skladatele, ale i ke stému výročí založení košického divadla. Na provedení se podíleli jak hostující umělci, tak domácí pěvci, sbor i orchestr. Výjimečná událost získala pozornost nejen domácího publika, ale i návštěvníků ze zahraničí. Ti všichni účinkující odměnili nadšenými ovacemi.

„Po dlouhých letech se letos objevil na festivalové mapě Nový Jičín.“

„Jiří Bárta měl výborný den.“

„Česká suita zazněla sice přesně v detailech, uměřeně a v dokonalé souhře celého tělesa, ale ne vždy s potřebnou dvořákovskou spontánností, jiskrou a vnitřním nábojem.“

Dva špičkové komorní orchestry hostil v minulých dnech Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Jak známo, festival musí a ještě několik let bude muset s koncertními prostorami improvizovat. Ostravský Dům kultury je v rekonstrukci a stavba nového sálu pro filharmonii a festival je teprve na samém začátku. I když se snad slibně rozjíždí… Proto se například koncert orchestru Sinfonia Varsovia uskutečnil v Kulturním domě v Porubě (19. června) a o den později se Komorní filharmonie Pardubice (20. června) představila posluchačům v Novém Jičíně.

„Z klavíristů se mi docela líbí Yunchan Lim, který vyhrál poslední Cliburnovu soutěž.“

„Nikdy jsem nebyl ten typ elegantního klavíristy, který by nadchnul svojí hebkostí… U Schumanna to ale není potřeba.“

„Je úplně něco jiného hrát s někým, kdo vám je lidsky blízký, než s někým cizím.“

Lukáš Vondráček bezpochyby patří mezi přední světové klavíristy a nedávno mělo i pražské publikum možnost jej slyšet během sólového recitálu. Rozhovor s pianistou portál KlasikaPlus.cz vydává u příležitosti koncertů v Opavě a ve Vídni, na kterých umělec vystoupí spolu s Janáčkovou filharmonií Ostrava.

„Novodobá premiéra není jen určitou hudební kuriozitou, ale je především důležitým příspěvkem k obnovení historické paměti celého regionu.“

„Tomuto poslání slouží současná inscenace opravdu znamenitě. S velkou pokorou, zodpovědností a nasazením.“

„Skutečnou hudební radost přinesly publiku operní sbory. Ty byly nejen precizně nastudované, ale sboristé prokázali i skvělé herecké schopnosti, které ještě podtrhl jejich ryzí zápal.“

Majestátní hradba Krušných hor překvapivě uzavírá průhledy některými ulicemi severočeských Teplic. Přísnost a zdánlivá nedostupnost horského hřbetu, který se občas skrývá v mlžném oparu, působí doslova magicky. Přitahuje váš pohled a probouzí fantazii. Kulisa jako stvořená pro pohádku… Právě do Krušnohoří je zasazen děj pohádkové raně romantické opery Perkmon (Der Bergmönch) Josepha Matthiase Wolframa, jejíž scénické provedení v Krušnohorském divadle v Teplicích uzavřelo ve čtvrtek 20. června 59. ročník Hudebního festivalu Ludwiga van Beethovena.

„Zastoupení houslistů, jako Hélène Schmitt, Leonidas Kavakos, Isabelle Faust i Chouchane Siranossian, letošní rezidenční umělkyně, trochu evokovalo jejich ‚minisummit‘.“

„Dodnes s hlubokým dojetím vzpomíná na okamžik, kdy před necelými čtyřiceti lety poprvé vstoupil do kostela sv. Tomáše.“

„V závěrečné dny slavností se tak městem mísily příznivci hudby a sportu. Kromě nadšení, každý samozřejmě pro své oblíbence, měli někteří společné ještě jedno. Podsedák.“

Šedesát šest sborových kantát během deseti dní v podání třiceti sborů ze třinácti zemí, hold dvěma velikánům, kteří se doplňovali, byť je od sebe dělilo dvě stě let. Vystoupení desítek slavných i začínajících hudebníků, zbrusu nová Bachova opera, kterou ale Bach nesložil, či koncert pro klima. Tradiční červnové setkání interpretů a milovníků díla Johanna Sebastiana Bacha v Lipsku přineslo výborné výkony, zajímavé objevy, originální projekty i dojemná setkání.

„Deset let jsem myslel na to, jak zastřešení zámeckého nádvoří udělat.“

„Na prvním místě mám poslání splnit smysluplné společenské zadání. Na zámku by hudba určitě mohla nebo dokonce měla být.“

„Chtěl jsem podpořit osovost zámecké kompozice. Proto se teď dvě části hlediště roztrhnou a mírně se nakloní ke středu, kam jsem vložil schodiště.“

Smetanova Litomyšl nabízí svůj hlavní program už druhým rokem v náhradních prostorách místní sportovní haly. Zámecké nádvoří, které je tradičním festivalovým pódiem, zůstává veřejnosti nepřístupné kvůli rekonstrukci zámku. Stávající zastřešení mezitím dospělo ke konci své životnosti a všichni se tak upínají k roku 2025, kdy by se měl festival na zámek vrátit…

“Přestože příběh je svou matérií veskrze lokální, téma opery je obecně lidské až archetypální.”

„Perkmon je určitou odpovědí na Weberova Čarostřelce.“

„Pojem ‚česká hudba‘ považuju za anachronismus.“

Po dvou letech od čistě hudební rekonstrukce a následného koncertního provedení Teplice opět ožijí nastudováním „hornické opery“ Perkmon někdejšího pukrmistra a zakladatele tamního lázeňského orchestru Josefa Matyáše Wolframa. Dirigent Jan Zástěra, duchovní otec celého projektu, nyní stojí před výzvou o stupeň vyšší, totiž s úspěchem dospět i do cíle scénického nastudování. Za tím účelem bude 20. června řídit vedle skupiny sólistů právě i teplické filharmoniky. Hudební událost konající se u příležitosti stého výročí zbudování zvoleného kulturního stánku Krušnohorského divadla slibuje významem přerůst hranice regionu.

„Kateřina Kněžíková jako Libuše do interpretačních tradic, tvořených vesměs majitelkami mnohem dramatičtějších hlasů, vnáší civilnost, střídmost, lyriku, láskyplnou měkkost.“

„Adam Plachetka přináší naopak do interpretační tradice tvořené měkčími a světlejšími barytony nový pohled tím, že zpívá Přemysla chlapsky, rázně a nekompromisně jako rytíře a bojovníka.“

„Jakub Hrůša zachytil Libuši pro smetanovské jubileum i pro budoucnost ve vzorové podobě.“

Po květnovém uvedení na Pražském jaru se koncertní nastudování opery Libuše dirigentem Jakubem Hrůšou jako výjimečný projekt Roku české hudby objevilo i v červnovém programu festivalu Smetanova Litomyšl. Právem. A se stejným účinkem jako předtím v metropoli. Koncert ve Festivalové hale ukázal, že tato opera absencí scénického výkladu trpí méně než by utrpěly mnohé jiné. Potvrdil také, že jde o hudbu legitimních záměrů a emocí, která nemusí být jen monumentálním pomníkem národních citů.

„Za tvorbou tohoto programu nepochybně stojí člověk, který dobře rozumí koncertní praxi.“

„Klavírista pak navzdory své drobné postavě rozezněl nástroj až riskantně mohutným tónem.“

„Druhá věta byla hrána vzdušně, svižně, se hřejivými vlnami v melodiích smyčců, žádná klempererovská rozpínavost.“

Orchestr Prague Philharmonia v sobotu 15. června uzavřel svou jubilejní 30. sezonu koncertem v pražském Rudolfinu. Poutavý program obsahoval díla Bohuslava Martinů, Franze Liszta, Vítězslavy Kaprálové a Ludwiga van Beethovena. Šéfdirigent Emmanuel Villaume a sólista George Li svou vitalitou a snahou zprostředkovali svěží umělecký zážitek.

„Vizuál je pomerne striedmy, priznáva akýsi nevkus a pôsobí, predpokladám cielene, ako z lepšieho ochotníckeho divadla.“

„Dielo má svoj anti-pôvab.“

„K tým výrazným patrila Eir Inderhaung, s nepriestrelnými výškami a precíznym, pohyblivým prejavom.“

Pražské Národní divadlo (respektíve Státní opera) sa odvážilo vykročiť ďalej do druhej polovici 20. storočia a zaradiť medzi tohtoročné premiéry jedinú (avšak dostatočne slávnu) operu Györgya Ligetiho Le Grand Macabre. Pražská verzia a zároveň česká premiéra tejto apokalyptickej frašky v štyroch obrazoch dostala do vienka pomerne civilný vizuál a ansámbel sólistov, ktorý Ligetiho neúprosné party zvládol s gráciou – hoci to bol pre všetkých debut v roli. Premiéra sa konala 14. júna, ako súčasť festivalu súčasnej opery Opera Nova.

„Skladatelka si v mimořádně nápadité partituře pohrává s atmosférou, se zvukovostí, s různými styly; hudba je plná vrstev, záblesků, ozvěn a odkazů.“

„Surrealistická koláž se postupně proměňuje v existenciální báseň a nakonec v mocné poselství.“

„Jiří Heřman znovu potvrdil, že je režisérem mezinárodního formátu, koncepčním i uvolněně intuitivním umělcem s osobitou poetikou, s velkou fantazií a s hlubokým přesahem.“

Národní divadlo Brno korunovalo svou i tuzemskou sezónu uvedením nového operního díla Here I am, Orlando od Ľubici Čekovské. Spojení nadčasového námětu knihy Virginie Woolfové s mistrovskou a invenční partiturou žijící skladatelky, s jedinečným libretem Viktorie Knotkové a s imaginativní režií Jiřího Heřmana… Výsledkem je zcela mimořádný projekt světového formátu…

„Dvě vdovy, dílo z roku 1874, jsou krásné, hudebně skvostné. Suverénně napsaná konverzační komedie.“

„Libreto obsahuje řadu dodnes svižných replik a slovních hříček.“

„Lada Bočková byla ve čtvrtek večer v Litomyšli jako Karolina pěvecky suverénní a herecky naprosto uvolněná.“ 

Kompletní uvedení oper Bedřicha Smetany na letošním festivalu Smetanova Litomyšl otevřela dva roky stará ostravská inscenace Dvou vdov. Rozmarná, vtipná. Režisér a scénograf Rocc si v ní s diváky v závěru však záludně pohrává. Po šťastném rozuzlení zápletky se Ladislav, právě označený jako budoucí ženich, Anežce kamsi ztratí – a slaví se svatba Toníka a Lidky. Z libreta nicméně zůstává základní fakt: na začátku opery byla jedna mladičká vdova bezstarostně veselá a druhá truchlící a smutná. Na konci už jsou veselé a zřejmě i šťastné obě.

„Vltava se nesla celkově v rychlejším tempu, kdy po svižném začátku se zpěvně ‚rozbalilo‘ hlavní téma.“

„Smyčce se překonávaly v souhře a zvukově homogenní barvě.“

„A spontánní zájem publika připomíná, že Smetanova Má vlast opravdu není vlastenecký pomník nebo nějaké povinné učebnicové dílo.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu v polovině června třikrát hladce vyprodal Mou vlast. V pondělí 10. června generálku a abonentní koncert a pak i dodatečně přidaný koncert ve středu 12. června. V Rudolfinu dirigoval Petr Popelka a jeho provedení bylo mladistvé a neobyčejně přesvědčivé, jistě se promítlo i to, že SOČR skladbu o týden dřív nahrával pro Supraphon a na zkoušky bylo mnohem víc času.

„Právě tahle hudba může být kotvou, která nás udrží u toho, abychom ještě zůstali lidmi.“

„Když nad tím přemýšlím, tak já vlastně mám jedinou múzu: Potřebuju být přikomponování sama.“

„Vřelé obecenstvo je pro autora skutečným elixírem, protože má pocit, že to, co dělá, má smysl.“

Na Smetanově Litomyšli letos uvede plzeňský operní soubor dílo s historickým námětem Quo vadis. Má je na repertoáru už po dvě sezóny. Sylvie Bodorová, autorka opery, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje, kudy k ní chodí inspirace, a osvětluje na svém příkladu tvůrčí proces u současných autorů. Zamýšlí se rovněž nad úskalími moderního komponování pomocí počítače a zdůrazňuje potřebu emocí v hudbě. A jak se stát skladatelem, který patří do Roku české hudby? Z odpovědí vyplývá, že určitě ne jen rokem narození končícím na čtyřku…