„Mou vlast jsem již dříve dirigoval, ale když jsme hráli klavírní verzi skladby, tak jsem v ní cítil určitou speciální intimitu.“

„Zazní také Šostakovičova Čtvrtá symfonie, takříkajíc má srdcová záležitost.“

„Mimochodem, v České republice máte velmi dobré baseballové týmy.“

V neděli 15. září začíná slavnostním zahajovacím koncertem nazvaným Smetana 200 & Bruckner 200 již 69. sezóna Filharmonie Brno. V Janáčkově divadle orchestr představí symfonické básně Hakon Jarl a Richard III. Bedřicha Smetany a Symfonii č. 7 E dur Antona Brucknera. Nedlouho před koncertem jsme se v brněnském Besedním domě setkali k rozhovoru se šéfdirigentem filharmonie Dennisem Russellem Daviesem.

Ještě než si začneme povídat o nadcházející devětašedesáté sezóně Filharmonie Brno, pojďme se na chvilku vrátit k té minulé. Když se otočíte za loňskou sezónou, jaké výrazné umělecké momenty vám utkvěly v paměti?

Tuším, že v listopadu 2023 jsme s Filharmonií Brno dělali velký koncert nazvaný Bruckneriana, v jehož rámci jsme kromě provedení Brucknerovy Šesté symfonie připomněli sté výročí narození polského dirigenta a skladatele Stanisława Skrowaczewského, skvělého brucknerovského interpreta. Se Skrowaczewským mě mimochodem pojilo dlouholeté přátelství. Na koncert tehdy přijel jeho syn a také řada přátel z Polska, takže to pro mě bylo i z osobních důvodů něco mimořádného. Velmi silným zážitkem bylo také provedení Smetanovy Mé vlasti v autorské verzi pro čtyřruční klavír, což jsme v dubnu 2024 realizovali spolu s mou paní Maki Namekawou. Mou vlast jsem již dříve dirigoval, ale když jsme hráli klavírní verzi skladby, tak jsem v ní cítil určitou speciální intimitu…

Smetanova hudba zazní rovněž v neděli na zahajovacím koncertě letošní sezóny. Budou to symfonické básně Hakon Jarl a Richard III. Jak se na jejich provedení těšíte?

Pro mě bude provedení těchto skladeb premiérou. Dosud jsem tyto kusy neznal a velmi se na ně těším. Z mého pohledu byl Smetana ve své době velmi moderně a experimentálně uvažující skladatel. V jeho skladbách mě fascinuje nejen hluboký obsah, ale třeba také způsob, jakým pracuje s tichem, s prodlevami a prázdnými takty, to je opravdu unikátní.

A co Brucknerova Sedmá symfonie, která na zahajovacím koncertě rovněž zazní? 

V průběhu své kariéry jsem dirigoval všechny Brucknerovy symfonie ve všech jejich různých verzích. Mimochodem, s mým dalším orchestrem, kterému aktuálně šéfuji, MDR Leipzig, jsme právě dokončili nahrávku Jedenácté symfonie v její originální první verzi. Sedmá symfonie existuje sice pouze v jediné variantě, ale je pro mě důležité ji letos uvést, protože ji Anton Bruckner dokončil právě před sto čtyřiceti lety. V dnešní době je Sedmá symfonie vedle Čtvrté symfonie asi nejhranější. Také pro hudebníky je interpretačně přívětivá, na rozdíl třeba od osmé, která je naopak technicky velmi obtížná.

Pátral jsem v sezónním programu Filharmonie Brno a nalezl tam několik dalších přitažlivých koncertních projektů, které se svým orchestrem nastudujete. Jeden z nich proběhne v lednu příštího roku a je nazván Ravel 150. Co na něm posluchače čeká?

Kromě Ravelovy baletní suity Dafnis a Chloé a choreografické básně La Valse budou posluchači moci vyslechnout oba klavírní koncerty, tedy G dur, i pouze pro levou ruku komponovaný Koncert D dur. Zahraje je vynikající francouzský pianista Alexandre Tharaud.

Jako violoncellistu mě v programu zaujalo také březnové vystoupení legendárního Stevena Isserlise, který přednese Schumannův Koncert a moll. Už jste spolu dříve spolupracovali?

Ne, bude to poprvé a jsem za to velmi vděčný! 

Trochu teď odbočím a zavzpomínám si na jeden hezký umělecký vztah. Ze slavných violoncellistů jsem totiž jako dirigent a klavírista obzvlášť rád spolupracoval s Jánosem Starkerem. Poznal jsem ho, když mi bylo dvacet osm, a potom vždy, když to bylo možné, hrál s mými orchestry. Také jsme společně provedli řadu recitálů. Často, když nemohla jeho stabilní klavíristka Naruki, tak mi volal a vyžádal si mě. Přehráli jsme spoustu cellové literatury, třeba všechny Beethovenovy sonáty a mnoho jiného… Byl to opravdu speciální vztah. Letos by měl János sto let a spolu s dalším violoncellovým kamarádem Mattem Heimowitzem jsme v červnu v New Yorku uspořádali recitál na jeho počest. 

Zajímavě působí také program nazvaný Metamorfózy. Co k němu čtenářům povíte?

Název odkazuje ke stejnojmenné skladbě Richarda Strausse pro dvacet tři sólových smyčcových nástrojů. Zároveň bude na programu Haydnova Symfonie č. 87 A dur, což je součástí jednoho z našich dlouhodobějších dramaturgických záměrů spočívajícího v provedení všech šesti Pařížských symfonií Josepha Haydna. Začali jsme už vloni a letos navazujeme právě Symfonií A dur. Zazní rovněž Klavírní koncert Es dur českého klasicistního skladatele Antonína Rejchy. Ano, bude to velmi zajímavé.

A před Vánoci je zařazen také slavný Händlův Mesiáš…

Ale v Mozartově úpravě! Zhruba od šedesátých let dvacátého století se orchestry a specializované ansámbly začaly u této skladby přiklánět k variantě, která je považovaná za původní, té Händelově. Nicméně do té doby byla celosvětově hrána právě Mozartova verze, která vznikla roku 1789 na zakázku barona Gottfrieda van Swietena. Fascinuje mě především barvitá instrumentace, kdy aranžér použil oproti originálu mimo jiné například violy, flétny a klarinety. I při takto radikálních instrumentačních zásazích ovšem udržel hudební stránku díla a výsledek je krásný. Poprvé jsem tuto variantu Mesiáše provedl roku 2006 při příležitosti dvoustého padesátého výročí Mozartových narozenin a jsem opravdu rád, že ji s Filharmonií Brno opět nastuduji.

Tato akce proběhne v Janáčkově divadle, jehož pódium je známé problematickou akustikou symfonických koncertů, nebude to pro „starou hudbu“ problém?

Janáčkovo divadlo je v podstatě fajn. Výhodu tohoto pódia vnímám v tom, že jako dirigent slyším všechno díky určité zvukové jasnosti a přímočarosti. Samozřejmě není to ideální, a právě proto se snažíme pro Filharmonii Brno vybudovat nový koncertní sál.

Pokud jste zmínil nový koncertní sál, tak minulý týden jsem v novinách četl, že se má konečně začít stavět…Těšíte se, že si tam zadirigujete?

Určitě! Zrovna jsem podepsal nový čtyřletý kontrakt, takže mám ještě pár sezón, aby se to stihlo.

Tak snad se to podaří, držím palce!

No, musí stavět rychle. (smích) Principiálně, pokud se kdekoliv postaví takový nový koncertní dům nebo divadlo či galerie, tak je to investice na několik století dopředu, se kterou ovšem vyroste nejen město samotné, ale také celý region. Je to samozřejmě hodně peněz, takže jde často o velmi dlouhý, mnohaletý proces, s nímž je spojená široká diskuse… Víte, já třeba miluji hokej a baseball, ale kultura dělá pro růst společnosti mnohem víc než sporty.

Vy máte rád hokej?

Je to tak. Žil jsem několik let v Minnesotě, což je jeden ze severních států. Tam jsme měli slavné North Stars nebo St. Paul Saints. Jako kluk jsem předtím žil v Toledu a tam zase měli regionální klub Mercury, kterému jsem fandil. Ale hlavně jsem tedy fanda baseballu. Mimochodem, v České republice máte velmi dobré baseballové týmy…

Já ani nevěděl, že nějaké existují…

Vážně, česká reprezentace se dokonce nedávno poprvé kvalifikovala na vrcholný světový turnaj World Baseball Classic 2023. Tři velmi dobré týmy jsou v Brně a dva v Praze, takže zdejší liga má svou kvalitu. Jsem fakt rád, že tady občas můžu vyrazit na zápas. 

Pojďme zpět ke koncertním projektům příští filharmonické sezóny…

Počkejte, když jsme hovořili o koncertu se Stevenem Isserlisem, tak musím dodat, že tam zazní také Šostakovičova Čtvrtá symfonie, takříkajíc má srdcová záležitost. To je opravdu mistrovské dílo. Před mnoha lety dal BBC Music Magazine dotaz několika dirigentům, aby jmenovali tři své nejoblíbenější symfonie. A mé odpovědi byly naprosto odlišné ode všech ostatních, kteří většinou jmenovali Beethovena. Víte, já Beethovena miluji, ale když jsem měl jmenovat tři symfonie mému srdci nejbližší, tak jsem zmínil Mozartovu symfonii Jupiter, Dvořákovu Novosvětskou a Šostakovičovu Čtvrtou. Ta skladba vznikla ve stejném období, kdy Šostakovič pracoval na opeře Lady Macbeth Mcenského újezdu. Dokončil sice partituru, zkoušelo se, ale na generálce ji náhle stáhl z programu. Bylo to právě ve dnech útoků oficiálních médií na jeho operu…

Ano, třeba nechvalně známý článek „Chaos místo hudby“…

Přesně tak. Ten příběh je údajně takový, že Stalin tehdy celé dění okolo Lady Macbeth poměrně bedlivě sledoval a Šostakovič mu stažením premiéry Čtvrté symfonie dal najevo, že symfonii sice napsal, ale že on (Stalin) ji neuslyší. Tvrdí se, že tímto vzdorem a přes všechnu šikanu režimu získal určitý zvláštní respekt tehdejšího sovětského diktátora. Skladba měla nakonec premiéru až roku 1961, tedy osm let po Stalinově smrti. Mimochodem, původní partitura se za války ztratila. Ještě než se tak stalo, naštěstí vznikla verze pro dva klavíry (a tu premiéroval roku 1945 Šostakovič spolu s Mieczysławem Weinbergem), takže bylo možné partituru zpětně zrekonstruovat. Byla k tomu použita právě verze pro dva klavíry a dochované nástrojové party.

No a zpět tedy k dalším vrcholům sezóny, zrovna minulý týden jsme vystoupili na festivalu Ars Electronica v Linci, kde zazněla rakouská premiéra Mishima Concerto od Philipa Glasse. Dílo bylo napsáno pro mou ženu Maki a v české premiéře je uvedeme v květnu příštího roku v Brně. V rámci toho koncertu zazní také Symfonické tance z West Side Story Leonarda Bernsteina a hudba Kurta Schwertsika. Tomu bude příští rok devadesát let a jeho skladba Muertes en Relajo zazní rovněž v české premiéře.

A co projekt Pohádkový Mahler?

Název koncertu referuje ke skladbě Píseň žalobná Gustava Mahlera. Představte si, že jsme po historii Písně žalobné pátrali a zjistili jsme, že třívětá verze, kterou letos v listopadu uvedeme, měla premiéru roku 1934 v Brně. Doplním, že zazní také úžasné kompozice Ericha Wolfganga Korngolda Der Sturm a Einfache Lieder, a také Slavnostní předehra Josefa Bohuslava Foerstera.

Musím říct, že z mého pohledu je skvělé do programu umístit hudbu Josefa Bohuslava Foerstera, jehož tvorba je pohříchu značně nedoceněna…

Foersterovu hudbu jsem příliš neznal a na Slavnostní předehru mi dal tip náš dramaturg Vítězslav Mikeš. On vždycky přijde s nějakou silnou skladbou, která je pro mě objevem. Když se vrátím k zahajovacímu koncertu, tak uvedení Smetanových symfonických básní Hakon Jarl a Richard III. byl také Vítkův nápad.

Pokud jsem po vás na začátku rozhovoru chtěl ohlédnutí do minulé sezóny, mohl byste prosím prozradit nějaké nápady do příští?

Nápadů máme spousty, některé se už realizují, ale víte, pracujeme jako tým, takže zatím nebudu nic prozrazovat. Co prozradit můžu, je dokončení dlouhodobého projektu postupného uvedení kompletu Dvořákových symfonií. Zatím jsem v Brně nedirigoval Třetí a Pátou symfonii, takže ty by měly v sezóně 2025/2026 zaznít.

Foto: R. Winkler, Andreas H. Bitesnich, archiv a Facebook filharmonie, Youtube, Vojtěch Kába, Štěpán Plucar