PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Od začátku byly předurčeny stát se varhanami poznamenanými složitým vývojem uměleckých názorů, které měly zásadní vliv na jejich zvukovou koncepci.“

„V tomto stavu přežily stále ještě v podstatě barokní varhany následné třicetileté období, kdy řada cenných historických nástrojů podlehla neuvážené likvidaci.“

„Prakticky celé vzduchové hospodářství, které pochází z 1. poloviny 20. století, se jeví dnes jako dosluhující a vyžaduje nutnou rekonstrukci.“

Bazilika sv. Jakuba je téměř ztracena v uličkách Starého Města, ale přece je jedním z nejznámějších pražských chrámů, stále vyhledávána Pražany a nesčetnými návštěvníky ze všech koutů republiky i ze zahraničí. Každý, kdo překročí práh vzácného portálu, užasne nad překrásnou velebností vnitřku s bohatě zdobnými klenbami a také nad jedinečným barokním varhanním prospektem na západním kůru.

„S počtem píšťal 4 736 byly tehdy varhany třetí největší v Rakousko-Uhersku.“

„Pro stavbu varhan byla zvolena firma Heinrich Voit, která jediná v Evropě byla schopna zkonstruovat posuvný hrací stůl.“

„Na tuto sezónu byla naplánovaná tři sobotní matiné a další tři mají proběhnout v příštím cyklu. Cenný romantický nástroj v krásném secesním sále si to zaslouží.“

Krásný secesní Obecní dům v Praze byl postaven před I. světovou válkou a v centrální Smetanově síni korunován postavením nových varhan od německé firmy Heinrich Voit z Durlachu. Jejich rejstříkovou dispozici navrhl profesor Karel Stecker. Prvním zahraničním varhanním virtuózem, který na ně zahrál už v roce 1912, byl Joseph Bonnet, varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha…

„K doprovodu bohoslužeb využívali farníci nejdříve jen harmonia: první značky Petrof Hradec Králové a druhé Hinkel.“

„Píšťalovými varhanami disponovala zdejší náboženská obec až od roku 1985.“

„Je pozoruhodné, že i po tolika letech bez generální opravy nástroj funguje zcela spolehlivě, ačkoli se jedná o obyčejné varhany tehdejší doby.“

Následující díl cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské pojednává o nástroji ve Sboru Tůmy Přeloučského v Přelouči, sídle tamní náboženské obce. Varhany byly původně určeny pro jiný kostel, pocházejí zřejmě z roku 1902 a do Přelouče se dostaly díky daru jedné místní členky. Postavil je pražský varhanář Heinrich Schiffner, jsou jednomanuálové s pedálem a mají šest rejstříků.

„Vysokomýtský Husův sbor byl postaven roku 1937 a od roku 1990 je památkově chráněn.“

„Na konci roku 2019 varhanář Jan Karel ze Sázavy nainstaloval nový nástroj.“

„Jedná se o malé dvoumanuálové mechanické varhany s pedálem neobarokního typu a jedenácti rejstříky.“

Další díl cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představuje varhany v Husově sboru ve Vysokém Mýtě. Původní nástroj tam postavila firma Jana Tučka ml. z Kutné Hory, pro svou poruchovost však byl roku 2019 nahrazen použitým neobarokním nástrojem od špičkové německé firmy Walcker z Ludwigsburgu.

„Česká spořitelna se k blížícímu se padesátému výročí svého vzniku rozhodla vybudovat nový koncertní sál.“

„Od začátku bylo do velkého sálu počítáno se stavbou varhan.“

„Byla zvolena německá varhanářská firma Wilhelm Sauer z Frankfurtu nad Odrou.“

Pro rozvoj kultury v druhé polovině 19. století bylo rozhodnutí České spořitelny vybudovat v Praze reprezentativní budovu s koncertním sálem velice přínosné. Po dostavění byla sličná budova od roku 1885 na vltavském nábřeží centrem pražského hudebního dění. Po habsburském korunním princi byla nazvána Rudolfinum. Součástí nového sálu bylo také postavení nových varhan…

„Zdejší nástroj postavil roku 1904 varhanář Andreas Schuster, zakladatel dodnes fungující firmy Orgelbau A. Schuster & Sohn v Olbersdorfu u Žitavy.“

„Varhany působí v kostele takřka dekorativním dojmem.“

„Dobrušské varhany mnoho let nehrály. Generální opravu inicioval až koncertní varhaník Pavel Svoboda.“

Další díl cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představí již známé varhany v Husově sboru v Dobrušce, o jejichž opravu a propagaci se postaral vynikající český varhaník Pavel Svoboda. Tím bude tento díl trochu jiný než ty předchozí a následující. Tamní nástroj byl původně umístěn v krkonošském Rudníku, posléze se ho podařilo pořídit do dobrušského sboru…

„Varhany zde byly postaveny až roku 1952, do té doby se bohoslužby doprovázely jen na harmonium.“

„Dispozici nástroje navrhl profesor pražské konzervatoře a koncertní varhaník Jan Bedřich Krajs.“

„Varhany prošly v letech 1999 až 2000 generální opravou, kterou realizoval varhanář František Nožina z Prahy, a to za éry biskupa Štěpána Kláska.“

Další díl volného cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představuje varhany ve Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové, hlavním kostele diecéze, jenž je mimořádným dílem významného architekta Josefa Gočára. Zdejší varhany postavil v padesátých letech podnik Organa Kutná Hora za takřka 1 000 000 Kčs. Jedná se o největší diecézní nástroj s bohatou dispozicí.

„V posledních letech jsme svědky vydávání mnoha organologických publikací, o žádném jiném nástroji se u nás tolik nepíše.“

„Kniha v sobě zahrnuje popisy a fotografie celkem 114 vybraných varhan z konce 16. století až po současnost.“

„Konstatují, že se nemůže jednat o zcela vyčerpávající dílo, což je logické.“

Od sklonku minulého roku je v českých knihkupectvích k dostání překrásná obrazová kniha Nejvýznamnější varhany České republiky. Jedná se o unikátní monografii, která synteticky a aktuálně pojednává o nástrojích různých slohových období nacházejících se v celé naší vlasti. Obsahuje technické popisy daných nástrojů a vždy také jejich několik fotografií. Autory knihy jsou dva čeští organologové: jeden diecéze pražské a druhý ostravsko-opavské.

„Pardubickým farníkům se situace zdála neuspokojivá, a tak sháněli pro sbor nové píšťalové varhany.“

„Původní varhany v nemocniční kapli v německém Straubingu postavil varhanář Michael Weise z Plattlingu v roce 1965.“

„Varhany lze považovat za zdařilé, přičemž slouží nejen jako liturgický nástroj, kde plně dostačuje, ale i jako nástroj využívaný ke komorní hře, doprovodu sborů, nahrávání CD i koncertním účelům.“

Církev československá husitská oslavuje letos sto let existence. Její liturgie je z velké části doprovázena varhanami, takže právě ony jsou nepostradatelnou součástí každého Husova sboru. V celé České republice jsou stovky takových varhan, přičemž většinou se jedná o nástroje českých varhanářů vzniklé v první polovině dvacátého století…

„Nejstarší barokní varhany v Praze se shodou příznivých okolností zachovaly v unikátním nezměněném stavu ze 17. století.“

„Dá se předpokládat, že už v době gotiky stály v Týnském chrámu varhany, ale doložen je až renesanční nástroj z roku 1574.“

„Pro hudební Prahu 18. století bylo neobyčejně přínosné 41leté působení na týnském kůru Josefa Segera, skladatele a významného pedagoga.“

Týnské varhany jsou nejkrásnějším barokním nástrojem v Praze a pozoruhodným příkladem úrovně varhanářského umění 17. století. Jsou jedním ze tří nástrojů spolu s varhanami ve františkánském kostele ve Vídni a blízkém Klosterneuburgu (oba byly dostavěny roku 1642), které se zachovaly do dnešní doby v původním stavu. Týnské varhany se stylově řadí k varhanářství jihoněmeckému…