„Aby se uživil, dal se na dráhu advokáta, ale přitahovalo ho umění obecně a hudba zvlášť.“
„Snad i díky Janáčkově přímluvě se Löwenbach dostal do kontaktu s dalšími osobnostmi: Brodem, Martinů a Křičkou.“
„Dožil se dvaadevadesáti, svědek minulých časů, k nimž nenápadně, ale podnětně patřil.“
Přátelil se s Leošem Janáčkem, spolupracoval s Bohuslavem Martinů či s Jaroslavem Křičkou. Hudební kritiky psal pro Lidové noviny i pro New York Times, působil jako redaktor časopisu Hudební revue; podílel se na vzniku Ochranného svazu autorského, v právních záležitostech částečně zastupoval Leoše Janáčka či Heinricha Manna. Zaměstnán byl na Československém konzulátu v New Yorku nebo hudebním odboru Ministerstva školství. Jeho pozůstalost je uložena v archivech univerzity v kalifornském San Diegu. U nás se však o něm ví jen velmi málo. JUDr. Jan Löwenbach, právník a básník, překladatel, libretista a publicista.
„Regerův hudební styl spojuje zdánlivě nespojitelné vlivy Bacha a Wagnera do originálního hudebního jazyka, který se dívá dopředu, ale je také nerozlučně spjatý s minulostí.“
„Regerův přístup k duchovní hudbě byl zcela jistě ovlivněn tím, jak obdivoval Bacha, který byl luterán. Současně byl ovšem ovlivněn i tím, že sám pocházel z katolické rodiny a považoval se za stoprocentního katolíka.“
„Jeho renesance a znovuobjevení úplně nepřišly – a je otázkou, zda přijdou, jako přišly třeba u Mahlera a pak i u jiných autorů z přelomu století, třeba Alexandera Zemlinského…“
Napsal mnoho skladeb pro sólový nebo čtyřruční klavír, přes třicet orchestrálních děl, desítky písní a duchovních skladeb, klavírní koncert, několik houslových koncertů, baletní suitu, mnoho a mnoho komorní hudby… a bezmála čtyřicet opusů pro varhany. Max Reger, od jehož narození se připomíná 19. března 2023 rovných 150 let, se přitom v povědomí publika postupně stal maximálně tak komponujícím varhaníkem, ale ještě spíše jen pouhým jménem. Zaslouženě? Neprávem? A proč?
Leitmotivem koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu v pondělí 10. října bude Amerika jako inspirace tří skladeb slovanských autorů. Violoncellový koncert h moll Antonína Dvořáka zahraje francouzský virtuos Jean-Guihen Queyras. Nový šéfdirigent Petr Popelka dále se SOČRem uvede symfonické preludium Skála od Bohuslava Martinů a Stravinského Symfonii o třech větách. Koncert se bude konat od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina a přímý přenos koncertu odvysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ČRo D-dur.
„Skála vznikla na objednávku ke čtyřicátému výročí tělesa, Martinů a Szell se dobře znali a Clevelandský orchestr uvedl už v roce 1943 v premiéře skladatelovu Druhou symfonii.“
„V roce 1965 byli se Szellem prvním americkým orchestrem, který během jednoho jediného léta zahrál na třech nejslavnějších evropských hudebních festivalech.“
„Také další clevelandští šéfdirigenti pocházeli z Evropy.“
Amsterdam, Berlín, Kolín nad Rýnem, Drážďany, Hamburk, Linec, Lucern a před Vídní i česká metropole, to je plán evropského turné, při kterém zavítá na festival Dvořákova Praha Clevelandský orchestr. Se svým šéfdirigentem Franzem Welser-Möstem v neděli 11. září v Rudolfinu zahraje tři barvité skladby od Richarda Strausse. Těleso založené v roce 1918 a počítané mezi nejlepší nejen v USA, ale i ve světovém měřítku, má ve své historii nemalé stopy spojené s českými zeměmi.
Ode dneška za čtrnáct dní, 9. listopadu, si připomeneme 90. výročí narození klavíristy Ivana Moravce, který vedle Rudolfa Firkušného patřil k nejvýznamnějším představitelům českého klavírního umění dvacátého století. Studoval na Pražské konzervatoři, Hudební fakultě AMU a na mistrovských kurzech u Artura Benedettiho Michelangeliho. V Londýně debutoval sólovým recitálem ve Wigmore Hall a Prokofjevovým Prvním klavírním koncertem s Philharmonia Orchestra a dirigentem Gunnarem Staernem v Royal Festival Hall. Na základě úspěchu koncertů byl v roce 1962 pozván k natočení prvních desek pro americkou společnost Connoisseur Society.
