Studentský projekt Komorní opery Hudební fakulty JAMU uvede na jevištních prknech tradiční dílo Bedřicha Smetany – Dvě vdovy. Komická opera na námět francouzské jednoaktovky nabízí zpracování nadčasové tematiky vdovského života. Premiéry studenti odehrají již o víkendu 18. a 19. března v brněnském Divadle na Orlí od devatenácti hodin. Reprízy jsou na programu v úterý 21., ve středu 22. a ve čtvrtek 23. března.

Operu Dvě vdovy uvidí diváci v režii Jany Tajovské Krajčovičové, studentky magisterského programu Operní režie. Dílo zasazuje do počátku dvacátého století, kdy rozkvétá secesní sloh. „Chtěla bych poukázat na barevnou paletu citů, nálad, pohnutek, či příčin jednání, které nám jednotlivé postavy rozkrývají. Tak jako ani my nežijeme naše životy jenom vesele nebo smutně, ani postavy v opeře nejsou černobílé,“ uvedla režisérka s tím, že energická Karolína drží svůj život pěvně v rukou a s radostí si ho užívá, zatímco Anežka je zdrženlivější. Příběh doprovází milostné zápletky a klamavé závěry, které Anežku dovedou na rozcestí. Má znovu vsadit na lásku a překročit dogma vdovského života?

K dokreslení křehkosti a proměnlivosti citů významně přispívá návrh scény Terezy Jančové. Prvky secese se propisují i do scénických prvků užitých v inscenaci. Dominantou jeviště jsou naddimenzované květy vznášející se nad scénou, které jsou v těsné interakci s dějem i zpěváky a postupně odkrývají nitro a světlo života.

Dirigent Ľubomír Zelenák povede Janáčkův akademický orchestr, který v orchestřišti zasedne celkem pětkrát. Smetana v díle používá lidovou melodičnost, brilantní ansámbly a pestrou, byť klasickou orchestrální instrumentaci. „Pro mě osobně je však nejkouzelnějším místem pěvecky nelehká Anežčina árie. Prostřednictvím sledu jedinečných a charakterově různorodých hudebních ploch, zrcadlících různé aspekty Anežčiny osobnosti, nám v ní Smetana až téměř v závěru opery odkrývá skutečný vnitřní svět této postavy,“ dodává dirigent.

Operu Dvě vdovy nastudovali studenti JAMU již 1. března 1962, úplně poprvé však zazněla v pražském Prozatímním divadle v roce 1874, avšak nebyla obecenstvem zcela přijata. Smetana dílo ještě téhož roku přepracoval a zaměnil mimo jiné některé mluvené dialogy zhudebněnými recitativy. Komorní opera kombinuje obě tyto verze ve snaze udržet a pozdvihnout dramatický potenciál, který v sobě dílo nese.

Foto: ze zkoušky – Matouš Jan Novotný