Symfonický orchestr Českého rozhlasu vystoupí se svým hlavním hostujícím dirigentem Robertem Jindrou, a to v pondělí 6. února od půl osmé večer ve Dvořákově síni Rudolfina. Koncert zahájí Blumine od Gustava Mahlera, skladatele, jímž byl nepochybně silně ovlivněn mladý Alban Berg. Jeho Sedm raných písní přednese mezzosopranistka Jana Kurucová. A do třetice zazní Symfo­nie A dur českého skladatele a také dirigenta, jenž v pražském Národním divadle uváděl Bergova Vojcka, Otakara Ostrčila. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ČRo D-dur ve středu 8. února od osmé hodiny večerní.

Než se v Berlíně uskutečnila v roce 1896 premiéra definitivní čtyřvěté podoby Mahlerovy První symfonie, obsahovala skladba ještě jednu větu, pomalou, autorem však po několika koncertech zcela vyřazenou. Nesla název Blumine a významnou roli v ní hrála sólová trubka. Tisk označil lyrickou kantilénu za „triviální“, sám skladatel ji popsal jako „sentimentálně vášnivou milostnou epizodu“. Byla nalezena a rozpoznána až v roce 1966 v USA v opise notových materiálů pro hamburské uvedení symfonie.

Sedm raných písní od Albana Berga, cyklus z prvního desetiletí dvacátého století představuje zajímavou syntézu romantického a tonálního dědictví Straussova, Mahlerova i Debussyho stylu s novou přísností zřejmou v tvorbě Bergova učitele Arnolda Schönberga. Z klavírního partu pak Berg upravil písně pro orchestr v roce 1928.

„Čtyřvětá Symfonie A dur, Ostrčilova jediná, je náladou a založením dílem mládí. Lze v ní zaslechnout prvky připomínající Schumannovu a Mahlerovu hudbu i vlivy jeho učitele Zdeňka Fibicha. Současně však už skladba nově pracuje s dynamikou, agogikou a instrumentací a stojí na počátku pozdějších projevů konstruktivismu a expresionismu v Ostrčilově tvorbě,“ uvádí SOČR.

Foto: Simon Pauly, Vojtěch Brtnický

Facebook X E-mail WhatsApp