PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Kaspar Zehnder je dirigent s výrazným a dobre čitateľným umeleckým profilom.“

„Krákov subtílny vokálny cyklus bol holdom básnickej genialite Francesca Petrarcu.“

„V dramaturgickej zostave programu koncertu dominovala talianska inšpirácia.“

Abonentný cyklus Slovenskej filharmónie pokračoval v dňoch 16. a 17. januára v Redute ďalšou dvojicou symfonických koncertov, tentoraz pod taktovkou švajčiarskeho dirigenta Kaspara Zehndera a so sólistkou, britskou sopranistkou Sophie Daneman. Na programe boli diela Franza Schuberta a Felixa Mendelssohna-Bartholdyho, ktoré doplnila premiéra vokálneho cyklu domáceho autora Egona Kráka Divina bellezza (Božská krása).

„Recitál slavného českého basbarytonisty byl v Brně očekávaný s velkými nadějemi a zvědavostí.“

„David Švec nechal vyznít barvy klavíru, hrál si s kvalitou tónu, s kontrastní dynamikou a výsledkem byl procítěný přednes, úderný i něžný.“

„Po přestávce se Adam Plachetka ujal mikrofonu a sdělil publiku, že písně byly nahrány na nové CD, které si návštěvníci koncertu mohou zakoupit jako první.“

Rok české hudby se propsal na program festivalu Janáček Brno i díky recitálu Adama Plachetky a klavíristy Davida Švece. Vybrali si písně čtyř českých autorů na básně Vítězslava Hálka. Zazněly v sobotu 9. listopadu v Mahenově divadle a rovněž bylo pokřtěno nové CD, kterému šel za kmotra umělecký šéf Janáčkovy opery Jiří Heřman.

„Bella Adamova pečlivě modulovala každou slabiku německého textu. Stejně pečlivou deklamaci předvedla i Tamara Morozová v češtině.“

„Píseň brněnské skladatelky Agnes Tyrell zazněla v novodobé premiéře. Hudebně je natolik invenční, že by si zasloužila pevné místo v repertoárech současných pěvců.“

„Díky citlivému režijnímu vedení se celý večer stal důstojnou vzpomínkou na zesnulé, ani v jednom případě nesklouznul do laciných zkratek.“

Lieder Society, která dlouhodobě propaguje písňový repertoár, uvedla 4. listopadu ve spolupráci se společností Run Operun poloscénickou site-specific performance Písně ztracených duší, která reflektovala doznívající dušičkové svátky. Na programu byly písně Johannesa Brahmse, Franze Schuberta, Clary Schumannové, Franze Liszta, Gustava Mahlera, Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Antonína Vojtěcha Horáka, které měly jednotící linku ve fascinaci estetikou temnoty, nadpřirozena a smrti.

„Chloe Mun představila velmi chytře vystavěný program.“

„Glissanda hrála klavíristka s takovou lehkostí, že působila, jako by rukama namísto klaviatury jen zlehka čeřila vodní hladinu.“

„Posluchač si čas od času potřebuje připomenout, že i geniální hudebníci jsou ve skutečnosti lidé.“

Na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného se po zahajovacím koncertě Andráse Schiffa představila v neděli 3. listopadu v Sále Martinů na pražské HAMU také jeho nadějná studentka Chloe Jiyeong Mun. Korejská klavíristka nabídla posluchačům pestrý program, v němž ukázala své nesporné hráčské kvality a hluboký cit pro interpretaci. Při následné besedě si získala srdce pražského publika svým skromným a pokorným vystupováním s až roztomilou plachostí.

„Zjistit program přímo od umělce je sympatičtější než se k němu proklikávat na internetu.“

„Jakmile zvuk vytvoří, umí si jej vyslechnout, užít si ho, milovat.“

„Oznámení ještě další skladby mě upřímně zabolelo.“

Letošní ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného zahájil 2. listopadu sir András Schiff. Na svém sobotním recitálu tentokrát oznamoval program až na pódiu, přičemž zohlednil Rok české hudby zařazením Smetany a Janáčka. Koncert jednoho z nejschopnějších současných klavíristů na posluchače kladl velké nároky, byť se ukázal být jako svrchovaně vkusný.

„Už úvodní takty první věty s názvem Vzpomínky dokázaly v prostoru kostela vytvořit působivou, až filmovou atmosféru.“

„Plný a jasný tón lesního rohu se se zvukem orchestru velmi dobře pojil, aniž by ztrácel na čitelnosti.“

„Zvláště v rytmicky výraznějších nebo dynamicky kontrastních pasážích vynikla souhra celého orchestru.“

Poslední srpnovou sobotu se v klášterním kostele sv. Vojtěcha v Broumově konal patnáctý a závěrečný koncert festivalu Za poklady Broumovska. Pod taktovkou dirigenta Vojtěcha Spurného se ve vynikající formě představil orchestr Jihočeské filharmonie a jako sólistka vystoupila hornistka Zuzana Rzounková. Program sestavený v duchu letošního Roku české hudby nabídl posluchačům díla našich klasiků, ale také současných skladatelů. Podtextem koncertu bylo také sympatické gesto fair-play a smíření.

„Pěvkyně znamenitě prezentovala své umění vkusného hereckého ztvárnění.“

„Simona Šaturová a Marek Kozák předvedli i tento výběr s mistrovským citem pro detail a opět s pochopením pro jejich styl a interpretační potřeby.“

„Mistrovské ruce Marka Kozáka však proměnily ‚těžké noty‘ v impozantní hudební zážitek.“

V sobotu 17. srpna se v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Za poklady Broumovska uskutečnil další z řady pozoruhodných koncertů. Konal se v malebném prostředí kostela sv. Máří Magdalény v Božanově, který náleží do unikátní skupiny sakrálních staveb Broumovska, spojených s tvorbou architektů otce a syna Dientzenhoferů. Na koncertě vystoupila renomovaná sopranistka Simona Šaturová, kterou na klavír doprovázel výrazný představitel mladší generace našich klavíristů Marek Kozák. Váženým hostem večera se stala skladatelka Sylvie Bodorová, jako autorka díla s názvem Tři žalmy. Její kompozice zazněla v závěru koncertu a byla i pozoruhodným dramaturgickým zpestřením klasického repertoáru.

„Koncert českého kytaristy provázel spontánní ohlas.“

„Bláha navázal příjemný kontakt s publikem: jeho průvodní slovo nepostrádalo vtip, ani pozoruhodné detaily o kontextu jednotlivých děl.“

„Interpretace Jérémyho Jouva byla plná vášně a citu, který byl srozumitelně ztvárněn v jeho sofistikovaném, a přesto nespoutaném kytarovém projevu.“

Mezinárodní kytarový festival Brno má za sebou první tři koncerty, na kterých zaznělo především flamenco a španělská a jihoamerická hudba. V úterý 30. července se odehrály recitály Vladislava Bláhy a Jérémyho Jouva. Oba umělci jsou na mezinárodním kytarovém fóru dostatečně známí a postarali se o svěží a na zážitky bohatá vystoupení.

„Tentokrát jsem u všech písní nenašel onen závan intimity a křehkosti, který by jim vtiskl nenapodobitelně poetickou atmosféru.“

„O tom, že není doprovod jako doprovod dokonale přesvědčila Barbara Maria Willi.“

„Rolečkův znamenitý přednes básní Françoise Villona, Jaroslava Vrchlického a Jiřího Ortena byl nečekaně krásným osvěžením matiné.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka pokračoval v neděli 23. června tradičním matiné, které bylo věnováno písním. O jejich interpretaci se postaraly dámy Kateřina Kněžíková a Barbara Maria Willi. Vítkovický zámek v Ostravě se ale rozezněl nejen písněmi, nýbrž také poezií, již přednesl ostravský herec Vít Roleček.

„Od prvních tónů klavíru vynikl virtuózně, nikoli však samoúčelně znějící part, podpořený měkkým zvukem repasovaného křídla značky Petrof.“

„Hráči se navzájem upřednostňovali při vyznění nosných myšlenek.“

„Interpreti se vzdali lákavé možnosti hrát forzírovaně.“

Je skvělé, že managementu Hudebního festivalu Antonína Dvořáka, který právě probíhá již po pětapadesáté v Příbrami, se podařilo získat pro vystoupení renomovaný soubor Wiener Klavierquartett, který má na svém kontě celou řadu mezinárodních úspěchů. Spojení s kontrabasistou Petrem Popelkou dovolilo interpretovat i dva klavírní kvintety. Vystoupení bylo pro téměř zaplněnou síň Galerie Františka Drtikola zážitkem.

„Štefanu Margitovi nedělají sebemenší problém přechody mezi různorodými hudebními žánry; pěvec si je zároveň dobře vědom svých dispozic.“

„Komorní filharmonie Pardubice coby těleso skvělých hráčů pod taktovkou Jana Kučery vedle tradičně vyzdvihovaného mistrovství ve svém oboru opět prokázala i smysl pro změnu, vtip a vkusnou zábavu.“ 

„Zapojit se mohlo publikum bez okolků hned po přestávce.“ 

Šestačtyřicátý ročník festivalu Pardubické hudební jaro je minulostí. O jeho zakončení se v neděli 19. května postarali pěvec Štefan Margita, violoncellistka Iris Moris, členové uskupení Javory Kateřina a Dalibor Štruncovi a Komorní filharmonie Pardubice pod vedením dirigenta Jana Kučery. Šlo patrně o nejrozvernější závěr půldruhého měsíce trvajícího maratonu koncertů v jeho dosavadní historii.

„Italská hudba zosobňuje slunce, radost ze života a vášeň, což si jako apoteózu konce války s trochou fantazie lze představit.“

„Soprán paní Alder bych neoznačila jako hlas pro italskou operu.“

„Při poslechu Schubertovy symfonie jsem si konečně pomyslela, že jsem do Rudolfina nešla nadarmo, že orchestr se rozehrál a předvedl to, co umí.“

Po oslavě evropanství Beethovenovou Devátou symfonií v prvních květnových dnech se Česká filharmonie rozhodla oslavit italskou operu, respektive její určitou výseč. První koncert připadl na Den vítězství 8. května, což mohlo působit trochu zvláštně. Italská hudba nicméně zosobňuje slunce, radost ze života a vášeň, což si jako apoteózu konce války s trochou fantazie lze představit.