Svátky hudby v Praze vstoupily do nového roku s taneční elegancí
„Sonáta pro klavír Domenica Scarlattiho dostala v rukou Denise Stefanova jemný nádech v precizně provedených trylcích, ve volných linkách prozrazovala suverénní virtuozitu.“
„Voříškova Grande Ouverture získala v provedení vynikajících Ivana a Lukáše Klánských orchestrální sytost i vznešenost.“
„Johannes Brahms a výběr z jeho Uherských tanců byl skutečným vrcholem večera, kdy nabídl čtyřruční souhru vždy různým dvojicím klavíristů.“

Pokračování 33. ročníku cyklu Svátky hudby v Praze v úterý 21. ledna neslo výstižný název Tance pro čtyři ruce, šlo tedy o klavírní večer. Výjimku však potvrdil zakladatel projektu, houslový virtuos Václav Hudeček, který po přivítání posluchačů v sále Pražské konzervatoře a představení vynikajících klavíristů Ivana a Lukáše Klánských nabídl vizitku třetího klavíristy Denise Stefanova, talentovaného studenta Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy.
Dlouholeté přátelství Václava Hudečka s Ivanem Klánským, děkanem Hudební a taneční fakulty AMU, uvedl Václav Hudeček velmi sympatickým vtipným vzpomínáním na společná vystupování, kdy byli oba sólisty České filharmonie a často vyjížděli do zahraničí. Koncert Svátků hudby tentokrát zahájili také společně a s jiskrnou virtuozitou si zahráli Sonatinu pro housle a klavír g moll, D. 408 (op. posth. 137/3) Franze Schuberta. Skladba devatenáctiletého romantického autora připomněla mozartovské, zdánlivě prosté melodické linky a harmonické proměny, ovšem tolik krásy provedené výsostnými umělci a blízkými přáteli dodalo Sonatině noblesní lesk v působivých houslových zpěvných výškách a perlivém, rozevlátém klavíru. Odevzdanost obou umělců až dojímala, niterný prožitek umělců a kouzlení s tóny zakončila hravá radost. Mistrovské vystoupení otevřelo sváteční atmosféru, na niž se publikum zjevně těšilo.

Dále už koncert patřil pouze klavíru a také klavírům. Prvním pianistou byl nejmladší, sedmnáctiletý Denis Stefanov, který od svých čtyř let usedá ke klavíru a pod vedením prof. Petera Toperczera nyní v sextě Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy sbírá jedno ocenění za druhým. Dlouhý výčet klavírních soutěží i mezinárodních kurzů Stefanovovi vždy přinesl úspěch, nabídka koncertů prozatím vyvrcholila koncem loňského roku ve Dvořákově síni Rudolfina na koncertu České mládí. Denis Stefanov přednesl v sále Pražské konzervatoře dvě Sonáty pro klavír d moll, K. 9 a K. 141 Domenica Scarlattiho. První Sonáta barokního skladatele dostala v rukou Stefanova jemný nádech v precizně provedených trylcích, ve volných linkách prozrazovala suverénní virtuozitu, která u tak mladého klavíristy až překvapovala. Vytříbená úhozová technika a dokonalý smysl pro krásu tónu potvrdil ve druhé Scarlattiho Sonátě především zralost Stefanovova podání a cit pro prožitek každé sekvence.
Osmi variací pro čtyřruční klavír na téma hraběte z Valdštejna C dur, WoO 67 Ludwiga van Beethovena se ujali otec a syn Klánský, Lukáš jako sólista a Ivan v doprovodné poloze. Od prostého tématu rozehrávali stále náročnější variace s úžasným nadhledem a s prolínáním vzájemných melodických linek střídali své ruce po celé klaviatuře. Šarm a důvtip prostupovaly každou další variací stejně jako radost ze společného muzicírování v nejlepším slova smyslu.

Po přestávce vystoupili opět společně Lukáš a Ivan Klánští, ale k provedení Grande Ouverture c moll pro dva klavíry, op. 16 Jana Václava Huga Voříška usedli pánové každý ke svému nástroji. Český skladatel působící ve Vídni zanechal díla komorní i symfonická, pro čtyřruční klavír ovšem pouze tuto Velkou předehru. Zařazení Voříškovy skladby do programu bylo příjemným setkáním s jeho dílem raného romantismu, v němž po volném slavnostním úvodu rozezpíval sólo Lukáš Klánský a jeho otec v doprovodu nádherně provázel bravurními akordy melodické pasáže. V souhře úžasně napojení jeden na druhého prokazovali smysl pro výraz, cizelovanou techniku a velmi pečlivě propracovanou dynamiku. Voříškova předehra s bohatými party obou klavírů získala v provedení vynikajících pianistů orchestrální sytost i vznešenost.

Schubertova Fantazie f moll, D 940 je oblíbenou čtyřruční skladbou a hlavní protagonisté koncertu ji provedli opět úžasně. Lukáš Klánský v sólu zářil melodickým zaujetím, Ivan Klánský provázel virtuózně s emocemi prodchnutou poezií. Jejich souhra dodávala Fantazii potřebnou svěžest i zasněnost a dopřávala jedinečné kompozici vyznít s dojemnou odevzdaností. Zpěvné, perlivé pasáže s vážnějším, jakoby zatěžkanějším doprovodem vyzněly dokonale. Krásný závěr korunoval výtečné provedení Schubertovy skladby beze zbytku.
Johannes Brahms a výběr z jeho Uherských tanců byl skutečným vrcholem večera, kdy nabídl čtyřruční souhru vždy různým dvojicím klavíristů. Uherský tanec č. 1 g moll provedli Lukáš Klánský s Denisem Stefanovem s grácií a perfektní technikou, Uherského tance č. 4 se ujali Denis Stefanov a Ivan Klánský a dodali mu hezky plnokrevný rytmus i v nejžhavějších čardášových rytmech. V závěrečném Uherském tanci č. 6 Des dur se posadili ke klavíru Lukáš a Ivan Klánští a brilantně provedli Brahmsův tanec s nelíčeným potěšením.

Velké ovace nadšeného publika si vyžádaly ještě dva přídavky, jimiž se oba klavíristé náležitě blýskli. Dvořákovy Slovanské tance milují stejně tak jako jejich posluchači.

Foto: Svátky hudby v Praze / Radovan Šubín
Příspěvky od Marta Tužilová
- Vilém Veverka: Autorská hudba pro hoboj je pro mě v kontextu interpretace určující
- Koncert k nedožitým 98. narozeninám Zuzany Růžičkové ve znamení pestrosti a mládí
- Důstojný hold Janáčkovi. Zápisník zmizelého zněl v Rudolfinu
- Benefiční koncert Institutu Bohuslava Martinů nabídl světovou premiéru neznámé skladby Martinů
- Vilém Veverka oslavil dvacet let na scéně
Více z této rubriky
- Nezdolná ženská energie a obdivuhodná Špačkova virtuozita
- Královéhradečtí filharmonici jako salonní orchestr po francouzsku
- Matouš Zukal hypnotizoval Ravelem
- Závan Itálie v Olomouci. Díky Kristině Fialové a Moravským filharmonikům
- Královský ohňostroj královsky a s grácií
- Lukáš a jeho Jana
- Faun v zimě, vlídné Slovácko a rozpačitý výkon sopranistky
- Poutník Jan Amos kráčí po nových cestách opery 21. století
- Do Státní opery se vrátila primadona
- Oheň v duši, oheň v tónu. Hudba jako most mezi emocí a řádem