PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Díky vzpomínce paní Charlotte známe i přesnou skladbu sváteční štědrovečerní večeře rodiny Martinů.“

„Skladeb ovlivněných vánočními svátky není v tvorbě Bohuslava Martinů mnoho.“

„Skladatel byl vychován v katolickém prostředí, v němž má mariánský kult velmi silné postavení již od středověku a postupně se stal symbolem lidové kultury a víry.“

Vánoční čas je pro každého z nás výjimečným obdobím – snad každý miluje atmosféru klidu prodchnutou vůní jehličí a domácího cukroví. Trávíme čas se svými nejbližšími, rozjímáme a snažíme se před nástupem nového roku rekapitulovat rok končící. Tradice se ale liší kraj od kraje, země od země. Vzhledem k životním osudům, které Bohuslava Martinů zavály doslova do všech koutů světa, měl skladatel možnost slavit Vánoce různými způsoby a je jasné, že to nemohly být vždy Vánoce takové, jaké je znal z domova.

„Toužil jsem po čirém zvuku menšího sboru.“

„Hlavně jsem chtěl, aby každý student měl sbor, kde bude sám něco dělat. To je nesmírně důležité.“

„Když stojíte na zadním jevišti, zvuk orchestru v odposlechu máte prakticky okamžitě, ale živý zvuk letí od orchestřiště pomaleji a je mezi nimi opravdu znatelný rozdíl.“

Jsem přesvědčena, že Josefa Pančíka netřeba dlouze představovat. Zejména v brněnských souborech, ale jejich prostřednictvím vlastně v celém světě zanechal svým sbormistrovským umem nesmazatelnou stopu. S Operním sborem Národního divadla Brno pracoval přes půl století, z Brněnských madrigalistů během jejich bezmála třicetiletého působení vybudoval fenomén naší sborové kultury a poté zakotvil na patnáct let u Pražského komorního sboru…

„Není pravdivé tvrzení, že u nás plně otevřel cestu k poznávání tvorby Martinů teprve rok 1989. Důkazem je i tato kompletní nahrávka opery Hry o Marii.“

„Jde o velké celovečerní operní dílo, budící svou koncepcí hned z několika důvodů obdiv.“

„Nahrávku Jiřího Bělohlávka právem zařazujeme do fiktivního zlatého fondu Supraphonu.“

Hry o Marii jsou fenomenálním operním dílem Bohuslava Martinů, jehož výročí jsme si připomínali v posledních dvou letech. Formou nahrávky však toto dílo před téměř čtyřmi dekádami nezvěčnil nikdo menší než Jiří Bělohlávek. Právě k jeho nedožitým pětasedmdesátinám se sluší tuto nahrávku připomenout.

„V intencích dobové rozhlasové praxe znělo dílo přímým přenosem do éteru a bohužel se o jeho konkrétní podobě více nedozvíme – záznamy tehdy neexistovaly.“

„Precizní hudební nastudování bylo dílem dirigenta Tomáše Krejčího, který na sebe vzal nejen úkol finální – interpretační, ale i nelehký úkol přípravný.“

„Nápad uchopení Oidipa v podobě statického rozhlasového vysílání vnímám jako velmi příhodný a líbil se mi; s čím ale ztotožněna nejsem, je nadnesené označení této inscenace za světovou premiéru scénického uvedení.“

Padesátý ročník festivalu Moravský podzim je letos věnován z velké části jubilujícím uměleckým osobnostem. Patří mezi ně – vedle vedle E. F. Buriana, Mieczysława Weinberga a Heinze Holligera – Bohuslav Martinů, od jehož úmrtí v srpnu uplynulo šedesát let. Festival tak reflektuje vlastní kořeny, neboť hned jeho historicky první ročník v roce 1966 byl tomuto skladateli tematicky věnován – a to beze zbytku.