PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Svět básníků, k nimž se vztahoval, měl přímý vliv na jeho vlastní tvorbu, na představy o tom, co chce svými tóny říct.“

„Julius Zeyer se stal úhelným básníkem Sukova lyrického světa.“

„Otokara Březinu Suk choval v takové úctě, že se jej ani neodvážil osobně vyhledat.“

Byl skladatel a houslista Českého kvarteta Josef Suk takříkajíc neliterárním hudebníkem, když se nerad vyjadřoval písemně a nenabízel ani slovní výklady svých děl? Opak je pravdou – úzce se vztahoval ke světu současných básníků, zejména k Zeyerovi, Sovovi a Březinovi. Dá se to doložit zcela konkrétními příklady z jeho díla. V mládí četl severské autory. Vážil si Čapka. A po vzniku Československa se jeho kontakty s literáty prolínaly s politikou, když jeho přáteli byli muži blízcí Masarykovi – filozof Drtina a publicista a historik Herben.

„Jeho Symfonie Asrael, jedno z vrcholných děl, se zcela jistě vyrovná závažností obsahu a dokonalostí zpracování hudbě Mahlerově.“

„Vydání Sukovy Serenády Es dur podpořil Johannes Brahms, který předtím v sedmdesátých letech podobným způsobem zásadně napomohl zahraničnímu zájmu o Dvořákovu hudbu.“

„Slepí hudci z Pohádky léta jsou pětiminutový hudební výjev, který nelze zapomenout.“

V roce 1892 napsal první ze svých dodnes slavných děl. Zároveň založil s kolegy konzervatoristy České kvarteto. Z osmi desítek skladeb, které zkomponoval, nese sedmatřicet opusové číslo; roky, po které působil v kvartetu, dosáhly počtu jedenačtyřiceti. Narodil se v Křečovicích na Sedlčansku 4. ledna 1874, tedy před sto padesáti lety, a zemřel jako jedenašedesátiletý v Benešově v květnu 1935. Jmenoval se Josef Suk a v roce 1892 mu bylo osmnáct.

„Příčin obliby Zeyerovy hry by se jistě našlo mnoho. V určité etapě našeho soužití se Slováky to mohl být autorův příklon ke slovenské tematice, vyplývající z jeho živého zájmu o Slovensko, probuzeného na konci 19. století přítomností slovenských studentů na pražské české univerzitě a jejich aktivitami ve spolku Detvan (zal. 1882).  Oblibu lze spatřovat i v kongeniální Sukově hudbě, v neposlední řadě pak i v tematice silné, vše obětující lásky, překonávající zlo a nenávist.“

„Melodrama je náročný žánr, vyžaduje nejen volumézní, na dechu dobře postavený hlas, ale i patřičnou hudební erudici. Zeyerova jevištní mluva je navíc v partiích neprovázených hudbou vedena latentním jambickým, tudíž vzestupným veršem. I zde je nutné udržet náležité tempo udávané předtím hudbou a vyvarovat se zbytečných hlasových forzí a tempových akcelerací, vyvolávaných silnými emocemi.“

„Pod taktovkou Jiřího Petrdlíka odvedl operní orchestr DJKT dobrý výkon, který v úvodu a závěru korunoval zpěvným tónem svých houslí a tradici Sukovy hudby oddaný koncertní mistr Martin Kos. Zatímco sborové pasáže nastudované Jakubem Zichou zde zněly z nahrávky, sólové hlasy jsme slyšely v živém podání Ivany Klimentové a Jakuba Turka, kteří nejenže se dobře zhostili svých zpěvních partů, ale v nápadité režii se uplatnili i ve skupinových hereckých akcích činoherního ansámblu.“

Zeyerova pohádka Radúz a Mahulena prošla scénami mnoha českých divadel, a to jak ve své původní podobě, tak v mnoha úpravách. Plzeňské Divadlo J. K. Tyla se k ní po roce 1960 vrátilo novým inscenačním ztvárněním, v němž se opět spojil básníkův text se Sukovou hudbou. Inscenace premiérovaná v sobotu 25. března na jevišti plzeňského Velkého divadla je tak výsledkem spolupráce tamějšího činoherního a operního souboru.

„Pokud bratr nebyl na nějakém zahraničním turné, každoročně vystupoval v křečovickém kostelíku svatého Lukáše a hrál především díla Dvořákova a Sukova.“

„Sukova symfonická tetralogie, mám na mysli Asrael až Epilog, je velmi nadčasová.“

„Hrubín byl krásný, ušlechtilý člověk, a hlavně, na rozdíl od jiných, neodradil člověka od poezie.“

Jan Suk, básník, esejista, filozof a literární kritik, je hudebnímu světu možná známější jako pravnuk Antonína Dvořáka, vnuk Josefa Suka skladatele a nevlastní bratr houslisty Josefa Suka. O svém rodu píše vzletnou esejistickou prózou v knize Melancholické století oblaku, která byla vydána před dvěma lety. Sešli jsme se u něj doma v Křečovicích, aby téma přiblížil širší veřejnosti a možná dal na něj nahlédnout z jiného úhlu.

„Detaily jsou v editorské práci zásadní, jinak to nemusíte dělat.“

„Nastupující šéfdirigent Berlínských filharmoniků Kirill Petrenko zvolil Sukovu hudbu jako jeden z hlavních pilířů svého programu.“

„Radost z napsaného uměleckého textu je euforie, něco úplně jiného je zanícení pro badatelský nápad, za kterým si jdete. Je to jiné, ale oboje neméně intenzivní.“

„Je to nejmodernější hudba, kterou máme, a zařadí se patrně k té nejtrvalejší,“ napsal hudební kritik Emanuel Chvála na adresu Sukovy smuteční symfonie Asrael po její premiéře v roce 1907. Urtextová edice Sukovy velkolepé skladby, kterou loni vydalo hudební nakladatelství Bärenreiter Praha, získala od Německého svazu hudebních nakladatelů ocenění Best Edition 2019…