„Léto se přehouplo v podzim, kulturní sezóna se horečnatě rozběhla, aby co nejvíc z promeškaného nahradila; jenže jsme brzy začali větřit, že ani teď nebude líp.“
„Jevištní umění včetně klasické hudby, opery a baletu je show business. Naše kultura je sektorem národního hospodářství, který u nás údajně tvoří 3 % HDP.
„Páni ministři zdravotnictví a kultury, pane premiére, račte se konečně rozhodnout, co po nás vlastně chcete a zda nás vůbec chcete.“
Tohle sousloví nebývalo oblíbené. Za minulé doby jej mocní zneužívali jako synonymum pro zkažený Západ, ve kterém je vše ušlechtilé včetně umění podřízeno penězům. Ovšem i dlouho poté jsem tento termín v souvislosti s klasickou hudbou, operou či baletem nepociťoval jako přiléhavý. To už z jiných příčin: show business jako by patřil – dejme tomu – spíš k populární hudbě s jejími anketami oblíbenosti a žebříčky prodejnosti, zatímco „vyšší“ umění se nad těmito sférami blahosklonně vznáší…