PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pahud svým způsobem vedení fráze osvobozuje hudbu ze svázanosti pravidly, ale zároveň zůstává zcela přirozený a srozumitelný.“

„Jeho nekonečný dech je ohromující a dechberoucí je i agogická svoboda, se kterou hraje veškerou hudbu – jako by ji právě teď tvořil na pódiu.“

„Úsměv na tváři vyvolávaly mimořádně povedené interakce sólového hlasu s dechovými nástroji orchestru.“

Mozart. Poulenc. Haydn – kombinace klasicismu a neoklasicismu a trio autorů, kteří tvořili dramaturgii dalšího koncertu z orchestrálního cyklu Prague Philharmonia, může na první pohled působit střídmým dojmem. To, co se odehrálo v neděli 30. listopadu ve Dvořákově síni Rudolfina, však mělo daleko k odměřenosti a klidu, který by snad bylo možné od takovéhoto programu očekávat. Spíše než klasického koncertu jsme byli svědky divadelně-operního představení, jehož režie se ujali dva mimořádní umělci, a to sólista večera, flétnista Emmanuel Pahud, spolu s šéfdirigentem a uměleckým ředitelem orchestru Emmanuelem Villaumem.

„Ani pardubická Komorní filharmonie nehraje suitu Hudební galimatyáš často – pro mnohé návštěvníky šlo o milé překvapení.“

„Massimo Mercelli je se svým nástrojem natolik srostlý, až posluchač nabývá dojmu, že hrát je pro něj vlastně docela jednoduché.“

„Dirigent Vahan Mardirossian moudře ustoupil do pozadí, zároveň vše udržel pod kontrolou.“

Ital Massimo Mercelli je ve svém oboru předním světovým interpretem. Flétnista, s nímž spolupracovali autoři tak zvučných jmen, jako byli či jsou Michael Nyman, Krzysztof Penderecki, Philip Glass nebo Ennio Morricone, se ve dnech 4. až 6. března představil na abonentních koncertech Komorní filharmonie Pardubice a zahrál si s ní Mozarta a Poulenca pod taktovkou dirigenta arménského původu Vahana Mardirossiana.