PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Můj silný a trvalý vztah k rodnému kraji je obecné známý a Janáčkův festival je jeho integrální součástí.“

„S koncertem ve frýdecko-místeckém sále, kam jsem mimochodem kdysi chodil do tanečních, mám spojený jeden zážitek.“

„Z třídenních kurzů si student může odnést pohled z odstupu na vlastní interpretaci; na to, kam jde a kde se na své cestě nachází.“

Snad se nedotknu věřících mezi čtenáři formulací, že podíl klavírního virtuosa Iva Kahánka na letošním ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka bude trojjediný. Kromě toho, že se 18. června zhostí úlohy protagonisty koncertu ve frýdecko-místeckém Národním domě, přispěje o jedenáct dní později svým umem hukvaldskému dni s názvem Všechno nejlepší, Leoši. A mezitím, ve dnech 21. až 23. června, povede spolu s někdejším festivalovým prezidentem, houslistou Ivanem Ženatým mistrovské kurzy.

„Jsem ambasadorem české hudby pořád. Nic mi nedělá větší potěšení, než zasvěcovat lidi kolem sebe do tajů našeho hudebního bohatství.“

„Hudba se hraje a zpívá víceméně stejně už staletí. A emoce, jež sděluje a vzbuzuje, jsou přímo esencí toho, co je člověk.“

„Libuše je jakousi skicou k Mé vlasti „naruby“. Naruby, protože je dvakrát větší než Vlast.“

Jakub Hrůša je jedním z oficiálních ambasadorů Roku české hudby. Právě kolem ní se především točí rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz. Nejsledovanější český dirigent současnosti má za sebou koncertní uvedení opery Libuše na Pražském jaru, které se opakuje i na Smetanově Litomyšli. Festival ve skladatelově rodišti navíc 8. června s Českou filharmonií otvírá. Řeč se však stáčí i k tématům vlastenectví nebo zkušeností s publikem a z hlediska prožívání hudby přichází na řadu i téma technologizace světa. Ze skladatelů se pak zamýšlí Jakub Hrůša nejen nad Smetanou a jeho nejslavnějšími třemi českými kolegy, ale i nad Richardem Wagnerem, od něhož teď studuje Prsten Nibelungův.

„Oválný freskový sál v prelatuře na zámku je reprezentativní a bohatě zdobený a hosty koncertu vítala dokonce i majitelka zámku Marie Kinsky.“

„Původně dechový sextet převedl Kryštof Mařatka do partů smyčcového kvartetu a ten je možno tedy nyní hrát jako ‚třetí Janáčkův smyčcový kvartet‘.“

„Árie Ariadny byla tím nejlepším, co pěvkyně publiku toho večera podala. Krásná piana, postupně dynamicky vystavěné fráze, plné napětí a niterného výrazu…“

Ve Žďáru nad Sázavou na tamním zámku pokračoval festival Concentus Moraviae v sobotu 1. června. Sopranistka Simona Šaturová vystoupila společně se Zemlinského kvartetem, aby publiku představili výběr z písní Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. A došlo i na stěžejní árie z oper. Doprovod samozřejmě musel být přizpůsoben obsazení kvarteta; úpravy obstarali Martin Wiesner a Aleš Březina.

„V pondělí je na programu nejrozsáhlejší symfonie Antona Brucknera a jedna z nejdelších instrumentálních symfonií vůbec, Symfonie č. 8 c moll.“

„Druhým koncertem ve středu večer z nabídky EBU je koncert Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu s dirigentem Thomasem Søndergårdem.“

„Sobotní a nedělní dopoledne připomene, že nejen čeští skladatelé mají letos výročí. 11. června uplyne 160 let od narození Richarda Strausse…“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. do 9. června?

„Události sobotního dne Festivalu Jarmily Novotné zahájilo mimořádné zpřístupnění památné hrobky rodiny Daubků, která leží jižně od městyse Liteň.“

„Výše psaná podoba jména Daubek má historické pozadí a je dokladem rytířské tradice rodu, který sídlil sto let na svých državách v Litni.“

„Kühnův smíšený sbor pod vedením sbormistra Jakuba Pikly nastoupil v síle dvaatřiceti osob.“

Letošní třináctý ročník Festivalu Jarmily Novotné na zámku Liteň byl otevřen 14. dubna a uzavře ho Adventní koncert 1. prosince. Čtvrtá akce festivalu se konala 25. května od osmnácti hodin jako koncert k poctě Jarmile Novotné ve Stodole zámeckého areálu…

„Vilém Vlček ukázal velikou jemnost, možná až hebkost. Publikum se po první skladbě neodvážilo tleskat a setrvalo v soustředěném tichu.“

„Poprvé se festivalový koncert konal ve Velké aule Karolina. Byl věnován památce muzikoložky Lenky Hlávkové.“

„Alinde Quintet hraje vlastně velmi klidně. Hráči nestavějí na odiv virtuositu, zato jejich souhra je úžasná.“

Jedním z cenných povahových rysů Pražského jara je, že už léta dává prostor mladým umělcům. V sobotu 25. května poprvé vystoupil na festivalovém matiné violoncellista Vilém Vlček a v podvečerním koncertu soubor Alinde Quintet. V obou případech šlo o prvotřídní zážitek.

„Spěchám vyvrátit obecný předsudek, že synestézie je onemocněním, které mi komplikuje profesní život.“

„Kromě Brünnhildy a Leonory je mojí operní hrdinkou také Jenůfa. Už kvůli ní se do Janáčkova kraje těším.“

„Asi dosud zčásti přetrvává to, co kdosi trefně definoval slovy, že dirigentské umění je stále v zajetí mýtu o mužské nenahraditelnosti.“

Vyrůstala na ovčí farmě v Austrálii, ale žila též na Novém Zélandu, v Americe, v Anglii. Tam se po pařížských studiích usadila, i když po loňské svatbě se švédskou operní pěvkyní Elsou Ridderstedt pobývá také ve Stockholmu. Vede „nomádský život, který k dirigování patří“. U nás zanechala dojem záskokem v rámci Pražského jara 2019, aniž by Rozhlasoví symfonikové tehdy museli měnit na poslední chvíli repertoár. V čele stejného tělesa vystoupí Jessica Cottis 30. května na zahajovacím koncertu Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka v Ostravě.

„Ve středu od 8:00 se opakuje blok s Růžencovými sonátami Heinricha Franze von Bibera na nové nahrávce Jaroslava Tůmy s Lucií Sedlákovou Hůlovou, ale i dalšími interprety.“

„Ve středu ve 20:00 je na programu česká hudba s Komorní filharmonií Pardubice, konkrétně záznam koncertu 14. 2. 2024 s pardubického Domu hudby.“

„Ve čtvrtek v 8:49 poslouchejte Čajkovského klavírní koncert b moll s Lang Langem a Chicagským symfonickým orchestrem s Danielem Barenboimem.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. května do 2. června?

„V kantátě Česká píseň se Smetana poprvé prezentuje jako umělec naplňující moderní národní ideu.“

„Sólový výkon Daniela Matejči byl podle očekávání brilantní, mimořádně energický, zároveň působil zcela přirozeným dojmem.“

„Vrcholem Dvořákovy Šesté symfonie a znamenitým závěrem koncertu bylo grandiózní Finale.“

Liberečtí diváci byli 18. května účastni v pořadí již druhého symfonického koncertu Šaldova divadla k oslavě národních skladatelů v rámci Roku české hudby. Orchestr hrál s houslovým talentem Danielem Matejčou a pod taktovkou dirigenta Jaroslav Kyzlinka.

„Ve stylově široce pojatém koncertu byla provedena zajímavá vítězná kompozice skladatelské soutěže – Anima Christi skladatele Adama Hájossy Dediče.“ 

„Dresdner Philharmonischer Chor zařadil do programu dvě skladby a capella z české tvorby – od Dvořáka a od Janáčka.“ 

„Zásadně výrazově závažná byla kompozice Rudolfa Mauersbergera o kruté devastaci města Drážďany na samém konci války – Wie liegt die Stadt so wüst.“

Pětapadesátý ročník příbramského Hudebního festivalu Antonína Dvořáka představil v kostele svatého Jakuba vzácného hosta – Drážďanský filharmonický sbor. Ve večerním programu prezentoval veliký historický oblouk převážně a capella skladeb od Johanna Sebastiana Bacha a Orlanda di Lassa až po zajímavé soudobé kompozice. V programu se nezapomnělo na Rok české hudby dvěma skladbami z díla Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka…

„Je pozoruhodné, jak je Chailly střízlivý a uměřený.“

„Malofejev akcentoval spíš melancholii, zatímco suverénní úder ve forte jako kdyby mu byl cizí.“

„Třetí symfonie není hudba právě laskavá, naopak. Dirigent ale vyzdvihl všechna místa, ve kterých je Prokofjev spíš pozdně romantický.“

Pražské jaro nazvalo koncert v pondělí 20. května „Návrat legendy“. Slovem „legendární“ dnes bývá častován kde kdo, nicméně v případě dirigenta Riccarda Chaillyho připusťme, že nejde jen o marketinkové přízvisko. V Praze znovu potvrdil, že patří k pozoruhodným osobnostem.

„Štefanu Margitovi nedělají sebemenší problém přechody mezi různorodými hudebními žánry; pěvec si je zároveň dobře vědom svých dispozic.“

„Komorní filharmonie Pardubice coby těleso skvělých hráčů pod taktovkou Jana Kučery vedle tradičně vyzdvihovaného mistrovství ve svém oboru opět prokázala i smysl pro změnu, vtip a vkusnou zábavu.“ 

„Zapojit se mohlo publikum bez okolků hned po přestávce.“ 

Šestačtyřicátý ročník festivalu Pardubické hudební jaro je minulostí. O jeho zakončení se v neděli 19. května postarali pěvec Štefan Margita, violoncellistka Iris Moris, členové uskupení Javory Kateřina a Dalibor Štruncovi a Komorní filharmonie Pardubice pod vedením dirigenta Jana Kučery. Šlo patrně o nejrozvernější závěr půldruhého měsíce trvajícího maratonu koncertů v jeho dosavadní historii.

„Rusalka je nádherně barvitá, v celé operní literatuře nemá obdoby.“

„Nový je fakt, že si Smetanu orchestry chtějí zažít a zahrát i ve svém prostředí, na své domácí půdě, a pak dokonce na mezinárodních festivalech. Před Pražským jarem, nebo po něm.“

„Janáček je pro mě absolutní špičkou ze všech autorů první poloviny dvacátého století.“

Tomáš Netopil, prezident Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, designovaný šéfdirigent Pražských symfoniků, pravidelný host České filharmonie a mezinárodně rozkročený příslušník silné tuzemské střední generace dirigentů, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz rekapituluje úkoly uplynulých a nadcházejících týdnů. Dotýkají se Prahy, Ostravy, Litomyšle, evropských hudebních center, ale také Austrálie a Spojených států. Hovoří o slavnostních a intenzivních prožitcích Roku české hudby, ať už k němu přicházejí doma, nebo v cizině.