PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„S úvodní částí Mozartovy skladby si smyčcový kvartet pod vedením Julie Fischer poradil na vysoké úrovni, kdy zdůraznil pokrokový ráz díla, aniž by tím opustil snahu o soustavné nalézání srozumitelné formy.“

„Smyčcový kvartet č. 2 ‚Listy důvěrné‘ Leoše Janáčka byl díky drsné a sveřepé hře členů Julia Fischer Quartet temperamentní a expresivní dominantou večera.“

„Hráči zde předvedli, že k takto náročnému a kulturně svéráznému dílu dokáží přistoupit s respektem a obhajitelným interpretačním vhledem.“

Temperamentní, svérázný, a přitom vkusný výkon předvedlo smyčcové těleso Julia Fischer Quartet 20. listopadu v pražském Rudolfinu. Poutavá a neproblematicky fungující souhra ostřílených profesionálních hráčů proměnila chladný podzimní večer v hřejivý prožitek působivého provedení časově rozkročeného, avšak jednotně působícího repertoáru. W. A. Mozart, Leoš Janáček a Bedřich Smetana se v téměř bezchybné interpretaci paradoxně projevili coby tři vzájemně spolu stylově srostlá jména, která sjednocuje pokrokový a moderně nasměrovaný pohled do avantgardou protkaného budoucna.

„Víc než to! Byl jsem Janáčkovými operami hluboce dotčen, byl jsem unesen, byl jsem do nich vtažen, byl jsem jimi pohnut a fascinován!“

„Je krásné, že Janáček a Lyrická opera mají vztah, který sahá opravdu až k začátkům souboru.“

„V Americe si většina lidí myslí, že v Evropě lze jenom snít o umění a přijímat šeky od měst, vlád a států. Lidé v Evropě si naopak myslí, že donátoři v Americe mají nesmyslné nároky. Ani jedno z toho ale není pravda.“

Generální ředitel Lyrické opery v Chicagu Anthony Freud je původem Brit. Do opery ho poprvé vzali, když mu byly čtyři. Postupně se z toho stala životní vášeň a nakonec i manažerská profese. Má za sebou mimo jiné působení ve Velšské národní opeře, kde se poprvé setkal s Janáčkovou hudbou,…

„Skladatel v podstatě prostřednictvím libreta vpisuje intonaci do hudby. Jazyk je neodmyslitelná součást hudby a originál ji maximálně dotváří, a ještě o něco víc u Janáčka.“

„Nina Stemme už Kostelničku zpívala, Lise Davidsen dělala Jenůfu poprvé. Ačkoliv jsem k nim přistupovala s plachostí, měla jsem dveře vždy otevřené.“

„Práce jazykového poradce se se mnou táhne už od Rusalky před devíti lety.“

Janáčkova Jenůfa, po našem Její pastorkyňa, byla v Lyrické opeře v Chicagu uvedena v roce 1957 a pak v roce 2000. Není divu, že třetí premiéru, která se odehrála 12. listopadu 2023 a jako svůj operní debut v Americe ji hudebně nastudoval…

„Jakub Hrůša podtrhuje v symfonickém charakteru partitury tempově i výrazově lyrické momenty.“

„Lise Davidsen dokonale ovládá hlas v širokém spektru od jímavých pianissim po skutečně vypjatá sdělení. Její Jenůfa je dramatičtější, má vznešenost i sebevědomí. Je však uvěřitelná i v intimnějších pasážích.“

„Guthova inscenace takovou sílu nemá, ať už je důvodem režisérova poetika pohybující se trochu jinými, šedivějšími cestami, než kterými jde hudba, nebo scéna, jejíž strohost se typově míjí s expresivní naléhavostí příběhu.“

Lyrická opera v Chicagu se po dlouhé době vrátila k Janáčkově Jenůfě. Koprodukční inscenace režiséra Clause Gutha, hraná už před dvěma lety v londýnské Covent Garden, se stala příležitostí pro americký operní debut Jakuba Hrůši. Návratů k orchestrům ve Spojených státech, včetně Chicago Symphony Orchestra, má za sebou i před sebou řadu, teď mu zbývá po chicagské, druhé největší a nejdůležitější americké operní scéně, už jen Metropolitní opera.

„Pianistka dokázala svou duchovní ‚prorostlost‘ s příjmením Páleníček.“

„Dílo s temným námětem a ponurého vyznění hrála citlivě i s rozmyslem, přesto však mohla sušší pedalizací podtrhnout jeho naturalismus.“

„Tzv. ‚perličkovou‘ techniku a schopnost rovné hry v závratném tempu Jitka Čechová projevila v kratší Toccatě Jaroslava Ježka. Kratší, o to více však hutné.“

Nejen Klavírní festival Rudolfa Firkušného v těchto dnech sytí Prahu klavírním uměním. 6. listopadu se v Anežském klášteře o slovo přihlásil i bechsteinovský cyklus Hybatelé rezonance, představující tuzemské pianistické špičky, a tentokrát program obstarala Jitka Čechová, známá specialistika přes dílo Bedřicha Smetany. V poslední době se však „první dáma českého klavíru“ vydává i do mladších českých vod a právě poslední pondělí představila pečlivě dramaturgicky vystavěný recitál zahrnující například i skladbu Josefa Páleníčka, jejího tchána.

„Martin Glaser a šéf opery Jiří Heřman připravili velké entrée ministru kultury Martinu Baxovi, aby společně, před zraky publika, stvrdili podpisem Memorandum o spolupráci.“

„Na jevišti seděli členové orchestru Janáčkovy opery a čekali na svoji příležitost se konečně ukázat v záři reflektorů, zatímco jindy jsou bezpečně ukryti v příšeří orchestřiště.“

„Zdá se, že Festival Janáček Brno 2024 má dobře našlápnuto a je se na co těšit, ta smršť světových Janáčkovských inscenací v hvězdném provedení, to v Brně ještě nebylo!“

Festival Janáček Brno je bienále, které bude realizováno v listopadu roku 2024, tedy v roce České hudby. Jeho „nastartování“ koncertem už v sobotu 4. listopadu 2023 však mělo své důvody. Byla odtajněna dramaturgie festivalu a jednotlivé tituly jdou již do prodeje a představitelé Národního divadla v Brně, kteří jsou organizátory, dostali dar od Ministerstva kultury – memorandum o spolupráci pro rok 2024 i 2026 a zajištěné financování. Tohle velkorysé startovné přijel stvrdit ministr kultury osobně.

„Dnes je budova pro koncertní provoz velmi žádaná a přitahuje návštěvníky do města i jako architektonická rarita.“

„Jednotlivé nástroje srozumitelně artikulovaly a přitom se ve skupinách prolínaly do kompaktní materie, která se s ostatními nástroji propojovala do jednotného, barevně se lesknoucího proudu.“

„Postludium varhaník Petr Kolář zahrál s neuvěřitelným nábojem na místních nových varhanách, mohutná vlna zalila prostor a valila se na posluchače, kteří zůstávali ohromeni.“

V polské Wroclavi hostovala 3. listopadu 2023 Filharmonie Brno. V novém koncertním sále brněnští hudebníci uvedli Glagolskou mši Leoše Janáčka. Zpívali Pavla Vykopalová, Jana Hrochová, Aleš Briscein a Jozef Benci a Chór Národoweho Fóra Muzyki se sbormistrem Lionelem Sowem. Pod vedením dirigenta Dennise Russella Daviese zazněla ještě Symfonie č. 7 Antonína Dvořáka.

„K vrcholné Páleníčkově klavírní tvorbě jsem se prokutala díky třem klavírním koncertům a Concertinu, které jsem točila v roce 2014.“

„Nemohla jsem s ním osobně některé nejasnosti probrat, ale věřím, že mě intuice vedla správným směrem.“

„Janáček jako velký ctitel Dvořáka, Novák se Sukem vynikající studenti z jeho třídy… Páleníček – student skladby ve třídě Nováka – a Ježek ve třídě Suka.“

Pianistku Jitku Čechovou čeká 6. listopadu recitál v pražském koncertním cyklu Hybatelé rezonance. Program sestavila z děl českých autorů, skoro jako kdyby už předjímala Rok české hudby 2024. V něm je před ní mnoho sólových vystoupení se Smetanovou klavírní hudbou, kterou už před lety kompletně natočila, ale bude mít samozřejmě i řadu koncertů se Smetanovým triem,…

„David Radok je jistotou čisté a krásné produkce.“

„Při práci s režisérem mám rád, když nás dokáže svými nápady na zkouškách i překvapit.“

„V mém srdci zůstávají inscenace opery Z mrtvého domu režisérů P. Chéreaua, D. Špinara a K. Warlikowského.“

Mezinárodně uznávaný slovenský tenorista Štefan Margita se představí v titulní roli nové opery Jana Kučery Don Buoso. V Národním divadle v Praze se 3. listopadu uskuteční premiéra zajímavého projektu – společného uvedení Kučerova díla a Pucciniho opery Gianni Schicchi….

„Canellakis vedla rozhlasové symfoniky přesnými a čitelnými gesty, a především v Bartókovi a Dvořákovi představila živoucí hudbu, plnou energie.“

„Čtyři kusy pro orchestr jsou přesně tou hudbou, která orchestru sedí jako ulitá.“

„Stejně jako tehdy i nyní Canellakis zvolila verzi poslední ruky z roku 1928 a i tentokrát to byla vybroušená práce, odkazující na detaily skladby a její složitou strukturu.“

Vídeňský rozhlasový orchestr ORF uvítal na svém nedělním abonentním koncertu americkou dirigentku Karinu Canellakis. Mladá a oceňovaná umělkyně sáhla při svém nedělním debutu vedle Bartóka k české hudbě a představila Dvořákova Holoubka a Janáčkovu Glagolskou mši. K úspěšnému večeru 22. října přispěli i sólisté Kateřina Kněžíková, Lena Belkina, Aleš Briscein a Jan Martiník.

„Jitka Čechová, vynikající sólistka i komorní hráčka, umělecká garantka letošního ročníku, pro svůj koncert v srdci klavírů Bechstein zvolila ryze český repertoár.“

„Než však nabídla samotného Janáčka, kde kvalita jejího úhozu a smysl pro stavbu skladby nachází živnou půdu, zahrála Klavírní sonátu Josefa Páleníčka.“

„A přestože jednotlivé nálady skladby vycizelovala, její Páleníček, Janáček a Ježek zážitek ze Suka bohužel přebili.“

Jeden z posledních koncertů festivalu Lípa Musica patřil 14. října klavíristce Jitce Čechové. Umělecká garantka letošního ročníku se po komorních projektech uvedla i jako sólistka, a to v areálu výrobce klavírů Bechstein v německém Seifhennersdorfu nedaleko českých hranic. Překvapivě sáhla k pozdně romantickým a modernistickým skladbám Nováka, Suka, Janáčka, Ježka a Páleníčka a ukázala, jak široký je její záběr ve vztahu k české hudbě.