„Dalbavieho koncert vyžaduje skutečně úzkou spolupráci s dirigentem. Je to jako kdybychom spolu tvořili velikou abstraktní malbu.“
„První klavírní skladbu jsem napsala, když mi bylo sedm. Už tehdy jsem vnímala, že je to něco, co jde přímo z mého srdce.“
„Moji verzi Mozarta můžete vnímat jako přátelské pozvání ke mně domů. Nejdřív bych vám udělala čaj a pak bychom si spolu zahrály.“
Fanoušky si kromě svých mimořádných uměleckých kvalit získává svou upřímností, lidskostí a autenticitou. Neváhá sdílet své bezprostřední pocity – někdy si postěžuje na neprakticky ostříhanou ofinu nezvladatelně padající do obličeje (pro flétnistku noční můra), jindy se svěří s pochybnostmi, které hudebníci všech úrovní a každého věku dobře znají, ale ne každý o nich dokáže otevřeně mluvit. Stejně ryzí je i její hudební projev. Když se na Zofii Neugebauer zeptáte kohokoli z flétnové komunity, uvidíte jiskru v očích nebo trochu zasněný pohled…
10 minut čtení Číst dál…