„Novou sezónu orchestr nemohl zahájit romantičtější skladbou, než je Siegfriedova idyla Richarda Wagnera, v jejímž úvodním něžném, lyrickém motivu vynikla souhra houslí, viol a cell. Až ohromující jemnost zhutněla s přidáním zbytku smyčců, následně i dechů a žesťů.“
„Následující celotónové běhy klavíru působí až impresionistickým dojmem.“
„Závěr večera patřil po pauze Symfonii č. 2 D dur, op. 73 Johannesa Brahmse, skladbě, která je pozoruhodná nejen svou velkolepostí, ale také svou emocionální hloubkou a komplexitou.“
Moravská filharmonie Olomouc zahájila ve čtvrtek 21. září svou již osmasedmdesátou sezónu. V do posledního místa zaplněném sále Reduta zazněl s podtitulem Idylické souznění klavíru a trubky pestrý program sestávající ze skladeb Richarda Wagnera, Dmitrije Šostakoviče a Johannesa Brahmse. Za dirigentským pultem již v druhé sezóně v roli šéfdirigenta stanul Zsolt Hamar, který kromě orchestru vedl i dva sólisty – místního sólotrumpetistu Ondřeje Moťku a italskou klavíristku Mariangelu Vacatello.
