PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Schubertova píseň Nachthelle (Noční světlo) dala název koncertu, který se uskutečnil v pátek 22. května o desáté hodině večerní v zámeckém kostele v Bayreuthu. S jeho protagonistou, slovinským tenoristou a klavíristou Aco Bišćevićem vystoupil mužský pěvecký sbor ZwoZwoEins z bavorského města Bad Tölz vedený sbormistrem Marco Barbonem. Programovou náplň nočního koncertu tvořily výlučně skladby Franze Schuberta.

V pátek 22. května se v Markraběcím divadle v Bayreuthu uskutečnilo pod taktovkou Michaela Hofstettera a v režii Annegret Ritzel provedení první Gluckovy „reformované“ opery Orpheus und Eurydike. Představení tak tematicky navázalo na koncertní provedení skladatelovy Ifigenie v Aulidě (8. 5.) a Paride ed Elena (9. 5.). Jako jediná z trojice Gluckových oper uvedených v rámci Gluckových slavností v Norimberku (17. 5.) a Bayreuthu byla provedena scénicky. Orfea ztvárnil Valer Sabadus, Eurydiku Julia Kirchner.

V sobotu 9. května pokračovaly v Bayreuthu Gluckovy slavnosti uvedením další skladatelovy „reformní“ opery Paride ed Helena. Jako jediná ze tří zde uvedených zazněla ve svém původním znění. To byl také jeden z důvodů, proč se její koncertní provedení uskutečnilo v místním Markraběcím divadle. Pod taktovkou intendanta festivalu Michaela Hofstettera hrál orchestr berlínské Akademie staré hudby, zpívali členové sboru Cantus Thuringia. Poprvé od své vídeňské premiéry v roce 1770 byl part Parida opět svěřen mužskému hlasu – renomovanému sopranistovi Samuelu Mariñovi.

Národní divadlo uvedlo operu anglického barokního skladatele Henryho Purcella Dido a Aeneas z roku 1689. Hudebně operu nastudoval v intencích tzv. poučené interpretace německý dirigent Michael Hofstetter, režie se ujala úspěšná filmová režisérka Alice Nellis.

Charismatického basbarytonistu Lukáše Bařáka není třeba dlouze představovat. Pražské Národní divadlo je jeho domovskou scénou řadu let, pravidelně však hostuje také v Brně a spolupracuje s předními českými orchestry. Kromě pozoruhodně barevného hlasu je nepřehlédnutelným i díky přirozeně výraznému hereckému projevu. O svých uměleckých výzvách, inspiracích i nejnovější roli v Purcellově opeře Dido a Aeneas, která zažije premiéru ve Stavovském divadle 15. ledna 2026 v hudebním nastudování Michaela Hofstettera a v režii Alice Nellis, mluví v následujícím rozhovoru.

Německý dirigent Michael Hofstetter zasvětil svou už více než třicetiletou kariéru interpretaci hudby od baroka po vídeňský klasicismus a dnes je vnímám jeho jeden z předních specialistů na toto období. Vedle spolupráce s prestižními operními scénami, jako jsou Bavorská státní opera, Staatsoper Hamburg či Royal Opera Copenhagen, se prosadil také na festivalových pódiích od Salcburku po Halle. V rozhovoru se dělí o vášeň pro historicky poučenou interpretaci i o to, jak se mu daří vdechovat život novému nastudování mistrovské opery Henryho Purcella Dido a Aeneas, která bude uvedena 15. ledna ve Stavovském divadle s Markétou Cukrovou v roli Dido a Lukášem Bařákem jako Aeneasem.

„V plzeňském provedení si největší pochvalu zaslouží orchestr.“

„Z výkonu Marka Žihly je patrný zodpovědný přístup mladého pěvce, který má svou kariéru před sebou.“

„Civilní kostýmovou verzi lze přijmout; snaha uchopit moc, jakož i problém státnické moudrosti a velkorysosti jsou nadčasové.“

Zřejmě poprvé ve své historii uvedlo plzeňské divadlo v sobotu 27. ledna Mozartovu předposlední operu La clemenza di Tito. K hudebnímu nastudování byl jako host přizván německý dirigent Michael Hofstetter, plzeňskému publiku již známý svým nastudováním Gluckovy Alceste (2022), režie a scénografie se ujal renomovaný režisér Rocc, kostýmy vytvořila Belinda Radulovič.