PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vždycky jsem myslel, že Oněgin je o něco pozitivnější postava, než se teď nakonec ukázalo.“

„Při běžném představení lidé nemohou úplně všechno postřehnout, ale u obrazovky – a můžou nás vidět lidé od Ostravy po Aš a mohou to být i kolegové zpěváci – nás všichni uvidí hodně zblízka…“

„Přiznávám, že na Janáčka jsem si zvykal delší dobu.“

Barytonistu Svatopluka Sema zná operní publikum v Brně, Praze, Ostravě… i v Českých Budějovicích, kde studoval a kde měl první angažmá… Má za sebou také pěkné příležitosti a úkoly v cizině. Žije v hlavním městě, ale jak v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přiznává, srdce ho stále táhne na jižní Moravu, odkud pochází a kde jako mladý zpíval s cimbálovkou. Však také zrovna nahrává právě v tomhle žánru desku…

„Po herecké stránce je tu velký prostor pokusit se přiblížit divákovi Oněginův vnitřní svět bez velkých gest, v podstatě to vše uhrát jen silou osobnosti. Nic snadného, ale výzva, která stojí za to.“

„Rejchovo oratorium Lenora je strhující a velmi efektní dílo. Myslím, že by si zasloužilo být uváděno mnohem častěji.“

„Na divadelním jevišti se interpret může takzvaně schovat za postavu z opery, ale na koncertním pódiu je člověk sám za sebe.“

Jiří Brückler, barytonista, který je „doma“ v Národním divadle v Praze, ale současně ho rády obsazují i další operní domy naší vlasti… Mezi nimi i Národní divadlo Brno, kde je – dá se říct – pravidelným hostem a kde momentálně nazkoušel roli Evžena Oněgina ve stejnojmenné Čajkovského opeře…

„Po inscenaci Pikové dámy se Martin Glaser obrací podruhé k Čajkovského odkazu.“

„Dona Giovanniho v ND dosud neinscenoval režisér jiného než domácího původu. S dirigentem Karstenem Januschkem pracuje režisér Alexander Mørk-Eidem.“

„Národní divadlo na web umístilo na celý březen videa se záznamy obou obsazení Rigoletta.“

Národní divadlo Brno ohlásilo na 29. března v přímém přenosu na ČT art premiéru Čajkovského Evžena Oněgina. Pražské Národní divadlo kvůli pandemii naopak prozatím odkládá premiéru Mozartova Dona Giovanniho, která se – také bez publika a rovněž na ČT art – měla uskutečnit 18. března. Umístilo však na webové stránky videa se záznamy nového nastudování Verdiho opery Rigoletto, a to obou obsazení z přelomu ledna a února.

„Umělecká, emocionální i motivační intenzita proroctví je mimořádně silně ztvárněna ve filmu Jiřího Krejčíka a Zdeňka Mahlera s názvem Božská Ema, s hlasem Gabriely Beňačkové.“

„I po roce 1989 zůstává světlá budoucnost nadčasovým, trvalým cílem, ideálem, pro který se Smetanovo dílo vyslovuje bez ztráty aktuálnosti.“

„Prozatím nejsilnějším dojmem z poslední doby bylo nastudování Libuše v Národním divadle Brno režisérem Jiřím Heřmanem a její uvedení v alternativním prostředí haly na Výstavišti.“

Před sto padesáti lety, v roce 1871, komponoval zrovna Bedřich Smetana první dějství své čtvrté opery – Libuše. Premiéru měla však až mnohem později, jako v pořadí sedmá z jeho osmi dokončených oper: v červnu před sto čtyřiceti lety, při prvním otevření Národního divadla. Stejně složitou historii má i pověst o Libuši, předloha pro libreto. Stojí za to si vše připomenout právě dnes, na Smetanovy narozeniny. I když nejsou letos kulaté.

„Práce operní dramaturgie je velmi různorodá. Je hodně na každém z nás, v čem naše práce přesně spočívá.“

„Na zkouškách je dramaturg taky dalším párem očí, který má prostor vnímat i to, co režisér v pracovním procesu třeba nemůže postihnout.“

„Rozjet celý aparát zabere hodně času a není vůbec jednoduché to naplánovat.“

Od dramaturga filharmonického tělesa jsme zamířili k dramaturgyni operní: v opeře Národního divadla Brno nás přijala Patricie Částková. V čem spočívá její práce? Co všechno vyžaduje zahájení operního provozu a co dělá soubor nyní? O tom si povídala v rozhovoru s KlasikouPlus.

„Rok 2020, magický ´twenty twenty´, přinesl všechno jiné, než kýžený krok kupředu.“

„Zmar symbolizuje osud plně nastudované inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů Národního divadla Brno…“

„Právem se asi můžeme obávat, že cesta k normálu bude pomalejší, než bychom si přáli.“

Kdo všechno doplatil na pandemii? Beethoven se svým výročím pokaženým všemi omezeními určitě; celosvětově, tak jak i koronavirus působil globálně. Nevyužitých hudebních jubileí zůstalo samozřejmě víc – v našich zeměpisných šířkách například Rejchovo. Na opatření přijímaná proti nemoci jsme ale doplatili všichni…

„Stejně jako Zápisník zmizelého, premiérovaný v dubnu 1921, je i Káťa Kabanová plodem přátelství s Kamilou Stösslovou.“

„V Brně mne nenávidí, v Praze závidí, ale v Bratislavě návidí rádi.“

„Tragickou lásku mezi Káťou a Borisem provází Janáček tou nejkrásnější a nejlyričtější hudbou, jakou kdy napsal.“

Káťa Kabanová, šestá z devíti oper Leoše Janáčka, lyrické drama vycházející z Ostrovského hry Bouře, je od prvních tónů po závěr hudebně i svým příběhem magicky přitažlivá. Zasahuje od velkoleposti po intimitu, od vášní po úzkost, od dramatičnosti po lyriku. Poprvé se hrála přesně před 99 lety, 23. listopadu 1921, v brněnském Městském divadle, předtím německém, v současnosti Mahenově. Světové premiéry tam měly i Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, Šárka, Věc Makropulos a Z mrtvého domu.

„David Radok je režisér, pro kterého chcete na jevišti vypustit duši.“

„Já mám na jevišti emoce velmi ráda, takže jsem byla takzvaně ve svém živlu.”

„Získat cenu Thálie je čest. Navíc je to i fyzicky překrásná cena!”

Janáčkova opera Národního divadla Brno nastudovala v červnu 2019 Tři fragmenty z Julietty od Bohuslava Martinů a Lidský hlas, který napsal Francis Poulenc. V prvním případě jde o scény z velké surrealistické opery vybrané samotným autorem, v druhém případě o psychologicky výstižné jednoaktové lyrické monodrama. V inscenaci je do jednoho celku propojil režisér David Radok. V obou polovinách večera pěvecky a herecky excelovala sopranistka Jana Šrejma Kačírková, členka tamního souboru…

„Kulturní ztráty nevyčíslíte. A ekonomické jdou jenom u nás v divadle už do desítek milionů.“

„Už několik měsíců jedeme v neustálé improvizaci.“

„Vypnout lze sice okamžitě, ale zapnout nelze ani náhodou tak rychle!“

Brněnské Národní divadlo pořádá v těchto dnech mezinárodní festival Janáček Brno s programem operních představení a koncertů, v jeho rámci se příští středu měla konat premiéra nové inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů, přeložená z jarního termínu…

„Ticho v reálném životě, to je hudba v opeře.“

„Pracuju docela hodně intuitivně.“

„Janáček se často pokouší popsat něco vnitřního, něco, co se ve skutečnosti ani popsat nedá.“

Robert Carsen je jedním z nejuznávanějších operních režisérů současnosti. V paměti je například jeho působivé ztvárnění Janáčovy Káti Kabanové, hrané v koprodukcích postupně v několika evropských divadlech, včetně Janáčkova divadla v Brně. Přímo pro Brno teď nastudoval se souborem Národního divadla Brno Osud, čtvrtou z devíti Janáčkových oper. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad Janáčkovou genialitou a jeho jedinečnou hudební řečí a poetikou, popisuje spolupráci s dirigenty a pěvci, dává nahlédnout do svého vidění žánru opery a přiznává, že tvoří hodně instinktivně.

„Osud je první produkcí Roberta Carsena, která vznikla v České republice.“

„Klíčem k pochopení Janáčkova Osudu je podle šéfdirigenta brněnského souboru hudba.“

„Osud je jeho nejexperimentálnější opera.“

Festival Janáček Brno 2020 zahájí v pondělí inscenace Roberta Carsena. Jeden z nejlepších operních režisérů současnosti nastudoval přímo pro Brno s tamním souborem Osud, čtvrtou z devíti Janáčkových oper. Do úplného cyklu, který začal před jedenadvaceti lety inscenací Její pastorkyně pro Vlámskou operu v Antverpách, zbývají Carsenovi už jen tři Janáčkova operní díla.