Operní premiéry: Don Giovanni odložen, Oněgin na ČT art, Rigoletto na webu
„Po inscenaci Pikové dámy se Martin Glaser obrací podruhé k Čajkovského odkazu.“
„Dona Giovanniho v ND dosud neinscenoval režisér jiného než domácího původu. S dirigentem Karstenem Januschkem pracuje režisér Alexander Mørk-Eidem.“
„Národní divadlo na web umístilo na celý březen videa se záznamy obou obsazení Rigoletta.“
Národní divadlo Brno ohlásilo na 29. března v přímém přenosu na ČT art premiéru Čajkovského Evžena Oněgina. Pražské Národní divadlo kvůli pandemii naopak prozatím odkládá premiéru Mozartova Dona Giovanniho, která se – také bez publika a rovněž na ČT art – měla uskutečnit 18. března. Umístilo však na webové stránky videa se záznamy nového nastudování Verdiho opery Rigoletto, a to obou obsazení z přelomu ledna a února.
Brněnská inscenace ruské operní klasiky vzniká v hudebním nastudování dirigenta Roberta Kružíka a v režii Martina Glasera, ředitele Národního divadla Brno, který se k Čajkovského odkazu obrací podruhé – po inscenaci Pikové dámy. Puškinův veršovaný román byl v ruské společnosti velmi populární. Čajkovskij spolu s libretistou zachoval rozsáhlé části původního textu literárního díla. Dal opeře podtitul lyrické scény o třech jednáních. Jeho Evžen Oněgin propojuje intimní scény námětu, pro operu 19. století vlastně ne zcela typického, s romanticky pojatou orchestrací a sborovými scénami. Čajkovského hudba umocňuje opravdovost a hloubku Puškinova příběhu.
Pražské Národní divadlo teď také zkouší novou inscenaci – Mozartova Dona Giovanniho. Ve Stavovském divadle na ní pracuje norsko-švédský režisér Alexander Mørk-Eidem. Vzhledem k opatřením proti pandemii se však muselo přistoupit k odložení premiéry. Byla plánována na 18. března společně s ČT art jako přímý přenos. „Existují-li díla, která spojují Prahu s celosvětovou hudební a divadelní kulturou, pak na prvním místě mezi nimi stojí bez nejmenších pochyb Mozartův Don Giovanni,“ připomíná divadlo. V roce 1787 se totiž uskutečnila ve Stavovském divadle za Mozartova řízení světová premiéra opery. V tomto kontextu je možná překvapivé, že Dona Giovanniho dosud nikdy v historii Národního divadla neinscenoval režisér jiného než domácího původu…! Alexander Mørk-Eidem na projektu pracuje s německým dirigentem Karstenem Januschkem, scénografem Christianem Friedländerem a výtvarnicí Jenny Ljungberg.
Podobně už Česká televize vysílala ze Státní opery v Praze 30. ledna první premiéru letošního nového nastudování Verdiho Rigoletta. Druhá premiéra s jinými pěvci se pak v divadle konala bez diváků 2. února. Národní divadlo na webové stránky umístilo na celý březen videa se záznamy obou obsazení.
Rigoletto byl zároveň prvním premiérovým titulem v obnovené budově Státní opery, která byla po tříleté rekonstrukci znovuotevřena v lednu 2020. Režii měla Barbora Horáková Joly, dirigoval Vincenzo Milletarì. V titulní roli v Praze debutovali španělsko-americký barytonista Daniel Luis de Vicente a gruzínský sólista Nikoloz Lagvilava, Gildu ztvárnily sopranistky Olga Jelínková a Marie Fajtová, v roli Vévody se představili čínský tenorista Long Long a jeho korejský kolega Kyungho Kim. O inscenaci Národního divadla jsme psali mimo jiné ZDE a ZDE.
Foto: Národní divadlo Praha, Patrik Borecký
Petr Veber
Novinář, hudební kritik
Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů a rozhlasových pořadů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, do Hudebních rozhledů a Harmonie a publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz a aktivním dennodenním spoluautorem jeho obsahu.
Příspěvky od Petr Veber
- Láska mezi robotem a člověkem? Počátek románu?
- Dušičkový epilog festivalu Lípa Musica s Barborou Kabátkovou
- Múzy pana B. aneb Jan Bartoš a bílé křídlo
- Rakousko-uherský koncert Vídeňanů v Brně
- Vzorově mladistvé uvedení Divadla za branou Bohuslava Martinů
Více z této rubriky
- Mozartova i Salieriho hudba zněla v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje
- Sympozium se zaměří na správné držení těla při hře na hudební nástroj
- Václav Smetáček není pouze FOK
- AI nenapsala tento text
- O potřebnosti estetiky aneb Hudební kritika a rozvrat pražské univerzitní estetiky
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Martinem a Pavlou Prokešovými o hudbě, posluchačích i interpretech, o lidech kolem i o rodině
- Wigmore Hall nově i do sluchátek a telefonů
- Jaká bude akustika Vltavské filharmonie? Pokračují měření na modelu
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Barborou Kabátkovou o staré hudbě a o Collegiu Vocale Gent
- Rozhovory před festivalem Lípa Musica. S Tomášem Cidlinou o českolipském regionu a jeho tradicích i o literárně-hudebním projektu Přímluvy, který z nich vychází
