PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hlavními znaky inscenace jsou půvab, nadsázka, laskavý humor a hravost. A především víra v člověka.“

„Půvabné i dojemné jsou loutky starých lidí v životní velikosti, se kterými vládnou jak Papagena, tak Tamino s Paminou.“

„Slovenská pěvkyně Slávka Zámečníková hlasově i výrazově ovládla jeviště.“

První premiérou Vídeňské státní opery v tomto roce byla Kouzelná flétna Wolfganga Amadea Mozarta. Konala se 27. ledna a hudebního nastudování se ujal Bertrand de Billy spolu s orchestrem Vídeňské státní opery. Režijní zpracování je dílem české režisérky Barbory Horákové a role Paminy se zhostila slovenská zpěvačka Slávka Zámečníková.

„Příběh o tajuplném kapitánovi pojala režisérka Florentine Klepper z perspektivy Senty, kterou ztělesňují Senty hned dvě.“

„Role Ascania se skvěle zhostila Štěpánka Pučálková. Pouze označení ‚kalhotová‘ je v tomto případě nepřesná, protože je oblečená jako robot.“

„Barbora Horáková Joly připravila nápaditou a vtipnou inscenaci.“

Rtuť teploměru se v centru Florencie na Labi, jak se Drážďanům přezdívá, vyšplhala na pětatřicet stupňů Celsia. V okolí Semperovy opery je navíc hodně dusno kvůli horkým hlavám účastníků jednoho z posledních předvolebních mítinků. V podvečer se sice vzduch už netetelí, vzrušením a radostí se ale nejspíš chvěje nejeden návštěvník mířící přes Divadelní náměstí do jednoho z nejkrásnějších divadel v Německu. Semperova opera totiž společně s orchestrem a sborem Staatskapelle zahajuje novou sezónu 2024/2025, navíc s novým uměleckým vedením a ještě před prvními koncerty pod taktovkou Daniela Gattiho uvedla dvě atraktivní operní představení.

„Vídeňská státní opera v sezóně 2024/25 uvede šest nových premiér.“

„Na repertoáru je dalších devětatřicet oper, což řadí Vídeňskou státní operu k divadlům s největším repertoárem na světě.“

„V tak velkém repertoáru samozřejmě vystupují desítky renomovaných operních pěvců současnosti.“

Intendant Vídeňské státní opery Bogdan Rožčič veřejnost v neděli 28. dubna seznámil s příští operní a baletní sezónou. Prezentace to byla velkolepá, však také vstupenky byly velice rychle vyprodány. Celé více než dvouhodinové matiné doprovázel orchestr Vídeňské státní opery pod taktovkou Ashera Fische.

„Soustředím se na to, abych divákům zprostředkovala něco autentického“

„Líbí se mi, když se moje postavy mohou učit jedna od druhé.“

„Part Skladatele musíte znát opravdu velmi dobře a najít způsob, jak ho zpívat, aby to neznělo jako rytmické cvičení.“

Původem islandská mezzosopranistka, sólistka Opery Národního divadla Arnheiður Eiríksdóttir si za pár let v Zlaté kapličce stihla získat přízeň pražského publika i kritiky. Ona sama říká, že se v Praze cítí jako doma a že Češi a Islanďané toho mají hodně společného. Držitelka Ceny Thálie (2023) za roli Oktaviána (Růžový kavalír) je na jevišti nepřehlédnutelná, a to jak pěvecky, tak svým mimořádně přirozeným hereckým projevem. Na diváky se přitom snaží přenést co nejpřesvědčivější emoci a nepolevit z hudební kvality – i když je operní provoz často plný kompromisů.

„Jekatěrina Krovatěva učarovala lehkostí a jemností svého hlasu a osobitým hereckým projevem.“

„Kdyby každý z diváků chtěl takto bez respektu vyjadřovat názor, propukla by v hledišti bouře.“

„Zcela bez soucitu hrabě plivne na Zuzanu, která v této inscenaci zcela pozbyla své vychytralosti a věrnosti.“

Základní kus operního repertoáru, Figarova svatba Wolfganga Amadea Mozarta, byl předveden v novém kabátě. Postaral se o to soubor pražského Národního divadla v čele s režisérkou Barborou Horákovou Joly. Šéfkou hudební stránky inscenace se stala Julia Jones. Premiéra se uskutečnila v pátek 9. června 2023 a do značné míry překvapila.

„Co se týče scénického ztvárnění, může nás potěšit, že bylo svěřeno česko-švýcarské režisérce Barboře Horákové Joly.“

„Pokud předehrou měli být diváci že upozornění, že zážitek, který je před nimi, nebude ani příjemný, ani příliš hezký na pohled, pak je třeba konstatovat: povedlo se.“

„Přes uvedené výhrady jsem přesvědčen, že je tato pobloudilá Violetta nejspíš odsouzena k značnému a možná i dlouhodobému diváckému úspěchu. Nezbývá než jí ho přát.“

Drážďanská Semperova opera přistoupila k novému nastudování Verdiho operní stálice La traviaty. Po třinácti letech, kdy bylo na repertoáru nanejvýš úspěšné zpracování Andrease Homokiho, šanci dostala režisérka Barbora Horáková Joly ve spolupráci s dirigentem Leonardem Sinim. Premiéra se konala 2. října a nabídla verzi příběhu sledovaného z pohledu samotné Violetty.

„Od Brechta jsme na takové věci zvyklí, on vždycky pojímal vážná témata podobným způsobem.“

„Vždycky je jednodušší si přípravu nějaké inscenace udělat jednodušší tím, že se lidé, kteří na ní pracují, mají rádi.“

„Takže jsem poděkovala za role tetiček a babiček a řekla jsem si, že tímto způsobem pokračovat nemíním. Začala jsem si dělat vlastní věci.“

Opera pražského Národního divadla naplánovala na 26. a 28. listopadu a pak i na několik dalších termínů projekt, ve kterém se potkávají na jevišti Státní opery dva různé hudební i divadelní světy, ztělesňované skladateli Arnoldem Schönbergem a Kurtem Weillem…

„Mluví se o tom relativně málo, Praha však byla opravdu ‚hotspotem‘ celé evropské kultury.“

„Pojem entartete Kunst, tedy zvrhlé umění, není ničím jiným než politickou perzekucí těch, kteří se ‚nehodili‘.“

„Zařadit takové množství méně hraných oper bychom si bez finanční podpory, která je s tímto projektem spojená, nemohli dovolit.“

Projekt Národního divadla a Státní opery Musica non grata odstartoval ještě loni v létě, kdy na zahajovacím koncertě zněla například díla Bohuslava Martinů či Vítězslavy Kaprálové. Pak byl ambiciózní projekt přerušen pandemií – některé z koncertů se přitom podařilo zachovat alespoň online…

„Po inscenaci Pikové dámy se Martin Glaser obrací podruhé k Čajkovského odkazu.“

„Dona Giovanniho v ND dosud neinscenoval režisér jiného než domácího původu. S dirigentem Karstenem Januschkem pracuje režisér Alexander Mørk-Eidem.“

„Národní divadlo na web umístilo na celý březen videa se záznamy obou obsazení Rigoletta.“

Národní divadlo Brno ohlásilo na 29. března v přímém přenosu na ČT art premiéru Čajkovského Evžena Oněgina. Pražské Národní divadlo kvůli pandemii naopak prozatím odkládá premiéru Mozartova Dona Giovanniho, která se – také bez publika a rovněž na ČT art – měla uskutečnit 18. března. Umístilo však na webové stránky videa se záznamy nového nastudování Verdiho opery Rigoletto, a to obou obsazení z přelomu ledna a února.

„Vystačil bych si s romantiky! Pro mě by mohlo být jen 19. století.“

„Písně si můžete dovolit až v nějaké fázi kariéry, kdy už máte jméno a lidé jdou v podstatě na vás.“

„Je tolik nádherných ruských titulů, ale na programu moc nejsou, nebo jen krátce.“

Sotva dozněly tóny pražské premiéry Verdiho opery Rigoletto, ve které zpíval nájemného vraha Sparafucila a která se odehrála pouze v televizi, bez diváků, už obléká kostým Komtura a zkouší další novou inscenaci, tentokrát Mozartova Dona Giovanniho, který má premiéru v březnu ve Stavovském divadle…

„S publikem jde samozřejmě o mnohem silnější zážitek. Ale co se dá dělat…!?“

„Rigoletto je opera z doby, kdy Verdi začal experimentovat, opera, která stojí na rozhraní.“

„Pro mě osobně nejde ani tak o to, jestli inscenace je klasická, nebo naopak moderní. Mnohem důležitější je, jestli je inteligentní.“

Až do 1. března je dostupný na webu České televize záznam představení Verdiho Rigoletta, které se – bez publika – uskutečnilo v sobotu přesně před týdnem v pražské Státní opeře. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, kterým se k premiéře nové inscenace vracíme, se dirigent Vincenzo Milletarì vyjadřuje nejen k Verdiho hudbě a k inscenaci, kterou hudebně nastudoval, ale také k pocitům z dnešní doby. A prozrazuje, co dalšího by vedle italského klasika rád dirigoval.

„Je jasné, že nový Rigoletto pražského Národního divadla rozpoltí odbornou i laickou veřejnost, ale také že jde o hudebně velmi kvalitní inscenaci.“

„Inscenace je i přes veškeré počáteční výhrady logická. Jen je možná třeba ji vidět víckrát a sžít se s ní.“

„Tato premiéra dává tušit, že minimálně soubor Státní opery se po změně vedení a po znovuotevření své budovy vydává světovou cestou. Reakce českého publika se ale asi dá očekávat jiná než například u německy mluvícího.“

Historicky první operní premiéru Národního divadla v Praze, kterou bylo možné sledovat pouze v televizi a ne v divadle, nabídla včera večer Česká televize na programu ČT art. Místo diváků obsadily Státní operu kamery a zprostředkovaly Verdiho Rigoletta v moderní režii Barbory Horákové Joly…

„Stejně jako sportovec musí mít i zpěvák ohromnou disciplínu. Já ji sice mám, ale asi ne úplně přesně tu pěveckou.“

„Nemělo by se zaměňovat, že jde především o handwerk, tedy o řemeslo.“

„Vycházím především z hudby. Ale samozřejmě i příběhy jsou důležité.“

Pražské Národní divadlo bude v sobotu večer na ČT art přítomno ve vysílání České televize. V přímém přenosu ze Státní opery se příznivci opery mohou těšit na premiéru nové inscenace Verdiho Rigoletta. Pro režisérku Barboru Horákovou Joly jde o tuzemský debut, ale současně o návrat domů. Studovala v Německu a ve Švýcarsku, kde žije, pracuje v mezinárodních operních produkcích po celé Evropě, ale pochází z Prahy. A tak je pro ni příprava Rigoletta také příležitostí k setkání se spolužáky z let studií na Pražské konzervatoři.

„Přiznám otevřeně, že teď, ač už jsem dávno minula věk postavy, si Gildu teprve užívám.“

„Můžu mluvit za sebe – já se koronaviru prostě nebojím. I když ho nepodceňuji. Kdo se bojí, přitahuje nemoc k sobě.“

„Slyšet zase ‚živé‘ tóny, vidět to nadšení a úsměvy na tvářích muzikantů, to bylo jako dávka drogy radosti.“

Sopranistku Olgu Jelínkovou není třeba českému publiku nějak dlouze představovat. Už několik let umělecky působí zejména v zahraničí, pravidelně však účinkuje i na českých scénách. V těchto dnech vrcholí přípravy na první operní premiéru ve Státní opeře po její rekonstrukci, a sice na Rigoletta Giuseppe Verdiho…

„Rigoletto je inscenace, která má ty úplně nejlepší zkouškové podmínky ze všech, jaké kdy existovaly.“

„Myslím, že i příští sezóna bude ještě trochu odlišná od normálu.“

„Až se to zase uvolní, nastane možná kečupový efekt… Ale přesto čekáme, že nebude úplně dost diváků.“

Na konci ledna se uskuteční ze Stavovského divadla a ze Státní opery dva televizní přenosy. Kvůli trvajícím opatřením proti pandemii ještě stále bez publika. Jde o koncert k Mozartovým narozeninám a o premiéru nového nastudování Rigoletta. Právě o inscenaci Verdiho opery, ale pak i o výhledech, nadějích a přípravách na návrat k normálnímu opernímu provozu a o úskalích, která lze současně čekat, hovořil s portálem KlasikaPlus.cz umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery v Praze Per Boye Hansen.

„Představa, že budeme zase čtrnáct dní hrát a pak zase nehrát, je děsivá. Takový hazard s diváckou důvěrou si dovolit nemůžeme.“

„Divadlo na internetu není divadlo.“

„Návrat k životu s kulturou a v kultuře bude trvat dva až tři roky.“

Ředitel pražského Národního divadla Jan Burian hledí do budoucnosti s optimismem, ale realisticky. Doufá, že konečně zase normální by mohla být příští sezóna, tedy letošní podzim. Za prioritu považuje, aby se lidé a domácí publikum do hledišť, až bude možný návrat k životu s kulturou, vůbec vrátili…